ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Shakespeare William (*23.04.1564 - †23.04.1616)

­­­­

Othello (rozbor) (2)

Hra svádí k poměrně jednoduchému označení "milostná tragédie", ve skutečnosti je ale příběh založen na mnohem širších a obecnějších základech - představuje téma mezilidské žárlivost a manipulace. Shakespeare prostřednictvím Othella odkrývá nástrahy chtíče a touhy po moci, stejně tak jako křehkost milostných vztahů, jež se bortí pod tíhou domněnek a pomluv. Stěžejním mluvčím a manipulátorem je v tomto případě postava Jaga, jenž se objevuje na scéně prakticky neustále. Precizně promyšleným plánem ovládá veškeré dění, a to do takové míry, že se skoro zdá, jako by celá scéna sestávala z lidských loutek a Jago sám byl jakýmsi mistrem loutkářem, který všechno řídí ke svému prospěchu. Postavy jsou soustavně nelítostně manipulovány a vrhány do kolotoče lží, pomluv a falešných obvinění, z nichž není zdánlivě možné utéci...

STRUČNĚ O AUTOROVI:

William Shakespeare byl anglický spisovatel, který se narodil v dubnu roku 1564 ve městě Stratford nad Avonou a zemřel roku 1616 také v dubnu. O jeho soukromém životě se ví velice málo a je to podnětem spousta spekulací, některé dokonce zpochybňují i autorství jeho děl. Z pohledu dnešního světa je na Shakespearovi třeba zajímavé, že ač se narodil až jako třetí z osmi dětí, byl nakonec nejstarším synem, který se dožil dospělosti. Avšak když si uvědomíme, že žil v 16. století, tento fakt je zcela normální a nijak se nevymyká této době. Mezi další významná díla Williama Shakespeara patří třeba tragédie Macbeth nebo možná jedna z nejznámějších her, co vůbec existuje: Romeo a Julie.

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT:

Toto dílo a obecně William Shakespeare spadá do kulturního období renesance a humanismu. Hlavní myšlenkou obou těchto směrů je snaha o změnu vztahu k člověku a k přírodě. K této myšlence se také pojí menší důraz na učení o bohu a větší důraz na učení právě o přírodě a člověku. Jak renesance, tak humanismus přímo navazují na antiku, staré Řecko a Řím.
Humanismus například navazuje na antiku až do takové míry, že takzvaní humanisté v podstatě studovali pouze antická díla a naplňovali tak jeden z hlavních pojmů humanismu "ad fontes", který znamená "k pramenům".

Počátky renesance se datují zhruba do první poloviny 14. století. Za hlavní epicentrum renesance byl sever Itálie, konkrétně městské státy jako třeba Benátky, Janov či Milán.
Humanismus se šíří pospolu s renesancí, ale na rozdíl od renesance je to spíše přírodovědecký směr, zatímco renesance pojímá hlavně většinu umění.
Jedním z hlavních znaků renesančního umění je vyobrazování lidského těla, pak také portréty, jejichž vrcholem je třeba Mona Lisa od Leonarda Da Vinciho.

Co se týče literárního směru, tak renesance a humanismus přebírají některé žánry, ale objevují se zde i nové, jako třeba životopisy a cestopisy.
Další význačností renesance je příklad tzv. renesančního člověka, jelikož v renesanci ideál člověka byl "všeuměl", jako to třeba vidíme znovu u Leonarda Da Vinciho, jenž byl výborný malíř, ale zároveň geniální vědec a velice dobrý lékař.
Asi poslední věcí, kterou je nutno zmínit, je, že v renesanci a humanismu začala mizet anonymita děl.
Tato doba se na dílu projevila doopravdy notně. Hned první věc, kterou lze považovat za dopad renesance a humanismu, je neanonymita autora, protože se hlásí ke svým dílům. A toto se začalo objevovat více až v právě renesanci.

Prostředí, v němž příběh začíná, je také znakem dopadu renesance, jelikož Benátky, jak už jsem zmínil, byly jedním z prvních míst, kde začala renesance, lze tedy říci, že William Shakespeare mohl vybrat toto prostředí kvůli tomu, že zde započalo velice významné hnutí.

Dalším odkazem na renesanci a humanismus jsou jména postav: Othello (Maur) a Desdemona; původ obou těchto jmen je řecký, což je spojeno s renesancí a humanismem, protože tyto směry se vracely k antickému Řecku.
Žádné nadpřirozené síly a skoro žádné zmínky o bohu jsou dalším znakem, že se jedná o dílo, které bylo napsané za renesance a humanismu, neboť jde o jeden z hlavních principů obou hnutí. Navazující na toto je pak poznání člověka, jelikož se v knize objevují různé špatné stránky člověka, jako třeba závist, nevěra nebo žárlivost; celkově hlavní zápletka této knihy je vytvořena těmito vlastnostmi.

O DÍLE:

Kniha se jmenuje Othello a napsal ji William Shakespeare. Přeložil ji Martin Hilský. Byla vydána v roce 2006 nakladatelstvím Atlantis, ale já vlastním třetí vydání, třetí dotisk z roku 2015.
Literární druh je drama a žánrově jde o tragédii.

UKÁZKY A JEJICH ANALÝZA:

UKÁZKA 1.
Jago ponouká Othellovi myšlenku o nevěře

(najdete na stranách 71 až 77)

Tato ukázka se odehrává zhruba v polovině knihy poté, co se Cassio poprvé setká s Desdemonou, aby se za něj přimluvila u Othella. Vidíme zde vcelku dlouhou promluvu Jaga s Othellem. Předmětem tohoto dialogu je Jagovo falešné podezřívání Cassia a Desdemony z nevěry. Samozřejmě z předešlých částí, kde vystupuje Jago, víme, že si nevěru zcela vymyslel a není na ní nic pravdy, avšak Othello tomuto podezření částečně uvěří a nasadí si tak do hlavy brouka, který se mu později stane osudným. Celkově se mi zdá tato scéna jako ta nejdůležitější z celého příběhu, jelikož ohromně dobře vystihuje hodnoty a vůbec osobnosti dvou hlavních postav, které řídí celý děj. Také je na této části úžasné, jak posune celý děj kupředu a doopravdy napne čtenáře, aby se co nejhlouběji zamyslel, co se může přihodit dále.

Ač se zde objevují pouze dvě postavy, Othello a Jago, dozvídáme se o nich přehršel informací, a dokonce se trochu dozvídáme i o jiných postavách, jako je třeba Cassio. Postava Jaga se rozvíjí, protože ještě více utvrzuje jeho image geniálního škůdce, jenž udělá cokoli, aby se dostal ke svému cíli. Hlavně se toto projevuje, když úplně bez pozastavení zradí Cassia, jemuž ještě před ne tak dlouhou dobou "pomáhal". Jeho odhodlanost je dále vidět i na tom, že mimo Cassia obviní i Desdemonu, která mu nikdy nic neudělala, ba mu ani nijak nepřekážela (Cassia se mohl chtít zbavit kvůli jeho vyšší pozici).
Postava Othella se zde také vyvíjí, protože je zde ukázáno Othellovo nízké sebevědomí a jeho výbušnost ve spojení s lidskými vztahy. Nízké sebevědomí je poznat z toho, jak skepticky odpovídá na Jagovy repliky. Výbušnost způsobená lidskými vztahy se zde objevuje, neboť Othello se velice rychle rozhořčí, když Jago jen přednese své podezření o nevěře.
O Cassiovi se dozvídáme pouhých pár informací, jako třeba že byl prostředníkem Othella a Desdemony; před jejich svatbou.

Motivy, které se zde vyskytují, jsou hlavně žárlivost a lži. Žárlivý začne být Othello poté, co se dozví, že mu Desdemona možná byla nevěrná. V této scéně je žárlivost vidět pouze trochu, ale později v knize vidíme, jak žárlivost Othella úplně zaslepí a jak se kvůli ní chová. Přestože je zde žárlivost pouze okrajově, je i tak velice důležitá, jelikož právě v této ukázce Jago "zaseje" toto "semínko" žárlivosti, jež později už jen stačí trochu zalít a ono neskutečně vybují.
Druhým motivem, který se zde objevuje, jsou lži. Tento motiv prochází celou hrou, protože kde je Jago, tam se takřka pokaždé objevují lži. Lež v tomto případě je to, že má Jago vůbec nějaké podezření, že by mohla být Desdemona nevěrná s Cassiem. Tuto lež si Jago vymyslí, aby uškodil více méně všem postavám až na Roderiga a Emílii.

Téma této ukázky je manipulace a jak jednoduché bylo pro Jaga získat moc nad Othellem. Jako u motivů i téma se objevuje v celé knize, a proto by se určitě dalo využít jako celkové téma. Manipulátorem v tomto příběhu a ukázce je Jago, protože všechny ve svém okolí velice úspěšně manipuluje, aby z toho on měl nějaký zisk. Velice pozoruhodná je metoda, kterou Jago manipuluje postavy okolo. Tento úryvek je úplně ukázkový, protože přesně takto to dělá i u většiny ostatních situací. Jago totiž všem manipulovaným postavám jen tak trochu podloží nějakou myšlenku, v tomto případě je to, že Desdemona je nevěrná, a udělá to tak, aby postava začala velice intenzivně dumat nad myšlenkou, kterou jim vnukl. Postava pak převezme myšlenku jako svou. Díky tomuto předešel Jago tomu, že by se navzájem mohly postavy dozvědět, že je proti sobě žene Jago a v zásadě by to samy nikdy neudělaly.

Jazyková stránka této ukázky je celkem příznačná pro celé dílo, neboť se zde objevují pouze dialogy, nejčastěji mezi dvěma postavami a celkově mluva není nějak moc těžká na pochopení, avšak také není úplně strohá. Další velmi typickou věcí, která se objevuje jak zde, tak i ve zbytku díla, je, že nejčastěji nejdelší repliky patří buď Jagovi nebo Othellovi a ostatní postavy po většinu času odpovídají kratčeji. Jagovo vyjadřování zde je také podobné jako v celé knize, poněvadž zde využívá často velice obrazná vyjádření, jako například: "Pozor na žárlivost, pane. Zelenooká stvůra je to a vysmívá se masu, jímž se krmí." Nebo třeba: "...odmítat šmahem vzácné nápadníky stejného rodu, pleti, postavení - příroda přeci tíhne k harmonii - fuj, to mi páchne nezřízenou choutkou, obludnou vášní zvráceného chtíče."

Co se týká uměleckých prostředků, tak zde není nějaké přílišné množství figur ani tropů. Avšak objevuje se zde již zmíněná obraznost, které je dosaženo pomocí metafor.
Dalším prostředkem, který se zde objevuje je třeba oxymóron: "Chuďas je boháč, když je spokojený, největší boháč chudý jak je zima, když bojí se, že přijde o svůj poklad."
Dále se jen chvíli po ukončení ukázky (str. 79) objevuje dvakrát personifikace: "Spíš ropuchou být v hnusném sklepním puchu" a pak také "ten parohatý mor nás nakazí."

UKÁZKA 2.
Desdemona na sebe bere vinu

(najdete na stranách 140 až 142)

Tato ukázka se odehrává až úplně na konci, když si už Othello myslí, že je Desdemona definitivně mrtvá, ale ona se ještě vzchopí a z posledních sil promluví. Zaslechne ji Emílie a zeptá se, kdo ji zabil. Na to Desdemona odpoví, že se zabila sama, ale že umírá nevinná. Právě tento úryvek jsem vybral, protože se mi zdá, že perfektně znázorňuje, jak bezmezně Desdemona miluje Othella, protože i když měla možnost říct Emílii, že ji zavraždil Othello, ona se rozhodla, že to neudělá, což je určitě známka toho, že ho stále milovala. Další důvod, proč je tato scéna tak důležitá, je, že v ní můžeme najít paralelu s dneškem, jelikož Desdemona zde znázorňuje typ ženy, která může být obětí domácího násilí. A přestože si je plně vědoma, co jí je prováděno, myslí si, že je to úplně v pořádku a bere to jako svou chybu.

O postavách se nedozvídáme tolik nových věcí, avšak některé chování nás utvrzuje v našich domněnkách o postavách. Jako první příklad tohoto je Othellova odhodlanost a opovrhování "nevěrou" Desdemony, jelikož Othello zde doopravdy dokoná čin, o němž pravděpodobně smýšlel již velice dlouho, a to že zabije Desdemonu. Jeho přesvědčení je pak ještě více zvýrazněno, když se dobrovolně přizná Emílii, že zabil Desdemonu. Dovrší to tím, že hned poté, co se přizná k vraždě, znovu začne zneucťovat Desdemonu, protože ji opakovaně nazve "kurvou" a "děvkou" před Emílií. Desdemona je středem tohoto úryvku, a proto toho můžeme zjistit spoustu o její osobnosti. Nejvýznamnější charakteristiku jsem již trochu zmínil, jelikož se zde opětovně ukazuje, jak na sebe vezme vinu a nechá na sobě páchat násilí pouze kvůli své lásce k Othellovi. Tato událost tedy ještě více poukazuje na její nevinnost.

Středovými motivy v této ukázce jsou pomsta, žárlivost a smrt. Všechny tyto motivy se váží hlavně k Othellovi, protože v této ukázce moc nevystupují ostatní postavy. Žárlivost je zde proto, že Othello ze žárlivosti zabije Desdemonu. Tato vražda je však propojená i s pomstou a samozřejmě smrtí, jelikož pomsta je velice častý důsledek žárlivost. Nakonec je zde celkem jednoduchý motiv smrti, poněvadž zde Othello ukončí Desdemonin život.

Tématem této ukázky je síla milostného vztahu. Tato síla má dvě strany. Na jedné je Othello, který je rozběsněný, že Desdemona "pošpinila" jejich milostný vztah. Síla vztahu je zde velmi jasně vidět, jelikož Desdemonu uškrtí. Na druhé straně však máme Desdemonu, jež je také poháněna jejich milostným vztahem, jelikož stále Othella miluje a její láska je doopravdy nezlomná.
Jedna otázka, která mě napadla poté, co jsem si přečetl tuto část knížky, byla, co chtěl udělat Othello s tělem mrtvé Desdemony?
V této ukázce je vidět, že Desdemoninu smrt záhy odhalí Emílie, která vejde do pokoje, kde je Othello a Desdemona. Zaslechne však poslední slova umírající Desdemony. Ale velice mě zajímalo, co by dělal Othello, kdyby tam Emílie vůbec nepřišla, schoval by někde tělo a snažil by se to nějak zastínit? Nebo by naopak vítězně vyhlásil, že zabil Desdemonu a argumentoval by to její povolností?

Jelikož je Othello divadelní hra, je psána formou dialogů a monologů, a proto se zde vůbec nevyskytuje vypravěčovo průvodní slovo a některé z dalších jazykových jevů. V mnoha situacích je ale potřeba uvést, co se děje na scéně, proto můžeme vidět velkou spoustu scénických poznámek, jako třeba "Othello ji škrtí" nebo když se na Othella a Desdemonu dobíjí Emílie: "Emílie (za dveřmi)".

Uměleckých prostředků se zde opět moc neobjevuje. Avšak může zde najít třeba eufemismus, když Othello zlehčuje to, že je Cassio mrtvý ("Neřekne. Jago mu zavřel ústa.").
Dalším prostředkem, který se zde objevuje, je Othellovo přirovnání "Zrádná jak voda byla."

UKÁZKA 3.
Jago rozvine příběhovou linii o Roderigovi

(najdete na stranách 120 až 122)

Třetí ukázka se odehrává úplně těsně před hlavním klimaxem celého příběhu. Konkrétně se odehraje poté, co Jago utěšuje Desdemonu, že Othellova nálada je pouze na chvíli a že je to pouze kvůli tomu, že byl odvolán do války. Následně Roderigo osloví Jaga, ihned mu začne vyčítat, že s ním Jago nejedná na rovinu a že mu určitě lže. Roderigo je rozhořčen proto, že Jagovi platí celkem nemálo peněz a zároveň mu třeba také dal šperky pro Desdemonu. A i přes toto všechno se Roderigovi nedostává žádných výsledků v jeho snažení o Desdemoninu přízeň. Moje odůvodnění tohoto výběru je, že tato část je užitečná, jelikož na poněkud dlouhý čas zmizel z příběhu Roderigo a tato scéna je právě ta, kde se znovu objevuje a s ním se objevuje i pár zásadních otázek.

Jak jsem již zmínil - asi hlavní důvod, proč jsem vybral tuto ukázku, je, že se zde dozvídáme spoustu informací o postavách Roderiga a zároveň tak Jaga. O Roderigovi se dovídáme, že zřejmě není nijak chudý, protože se nebojí poslat šperky Desdemoně a ještě o nich říká, že by svedly i jeptišku, což značí, jak drahé pravděpodobně byly.
Další údaj, který dostáváme o Roderigovi, je velice úzce spojený s tím předešlým - je to míra důvěry v Jaga a také jeho touha po lásce. Oba tyto fakty jsou podpořeny tím, že byl zřejmě celkem ochoten darovat Desdemoně tak drahé šperky, a to ani ne osobně, ale přes Jaga. U Jaga se odhaluje jedna z jeho motivací, protože zjišťujeme, že to celé mohl dělat pouze pro finanční zisk kvůli už zmiňovaným penězům, které Roderigo platil Jagovi. Zároveň se zde znovu objevuje jeho genialita a schopnost manipulovat lidi, protože v jediném okamžiku dokáže Roderiga znovu namotivovat, aby mu věřil, přestože to vypadá, že k němu Roderigo důvěru ztratil.

Motivy, jež se v této scéně objevují, jsou manipulace, lži a důvěra. Motivy manipulace a lži se váží k Jagovi, protože stejně jako v celé knize je Jago prvotřídním manipulátorem. Tohoto dociluje tím, že všem lže, dokonce i lidem, kteří se mu zdají být blízcí. Motiv důvěry je spojen s Roderigem, neboť po této scéně začne Roderigo znovu hluboce důvěřovat Jagovi.
Důvěra a její motiv je v knize vlastně celkově tak trochu zajímavě využit, poněvadž většina postav nedůvěřuje nikomu jinému než Jagovi, což je tak trochu paradox, protože on je jediný, který v knize lže a manipuluje všechny kolem sebe.

Tématem ukázky jsou dle mého názoru mezilidské vztahy, neboť je zde velice zřetelně vidět, jak se liší pohledy na vztah mezi postavami. Například Roderigo si nejpravděpodobněji na konci ukázky myslí, že je Jago jeho velký přítel, jelikož ho přece opakovaně odradil od sebevraždy kvůli tomu, že mu dal novou naději, že třeba jednou bude s Desdemonou. Zároveň si zřejmě myslí, že Jago má velice podobný pohled na věc.
Na druhé straně, kdyby Jago popisoval svůj vztah s Roderigem, celkem bezpochyby by slovo přítel vůbec nevyužil. Toto se také potvrdí, neboť Jago zradí Roderiga, a když společně mají zabít Cassia, Jago se rozhodne, že Cassia pouze zraní, avšak Roderiga uloží k věčnému spánku bodnutím do hrudi.
Otázka, která se tedy nabízí, je, jaký vztah měl Jago k Roderigovi? Asi nejpřesnější odpověď by na tuto otázku byla, že ho zřejmě bere jako pouhý zdroj peněz.

Jazyková stránka je trochu odlišná od celé knihy, protože zde Jago nepoužívá svou obvyklou obraznost, zároveň také používá nespisovné nebo hovorové výrazy, jako třeba "Večeří dneska s jednou děvkou." A poté také znovu trochu paradoxní hláška: "Já budu poblíž a trochu ti s tím píchnu." Paradoxní, protože když má s Roderigem zabít Cassia, Jago nakonec propíchne Roderiga. Tato změna v Jagově mluvě tak ještě více zdůrazňuje jeho falešnost i to, jak se chová a mluví odlišně s různými postavami.

Umělecké prostředky se zde v porovnání s ostatními částmi knihy objevují doopravdy pramálo. Jediné, co jsem byl schopen najít, byla Jagova přirovnání k vraždě, a to následovná: "Můžeš mě sprovodit ze světa úklady a zradou." Nebo: "Zneschopnit ho, aby nebyl schopen zastávat Othellův úřad. Vyrazit mu mozek z hlavy."

ÚVAHA NAD DÍLEM:

Otázka: Jaká byla Jagova motivace v průběhu času?

První forma motivace je vidět již na úplném začátku. Tuto motivaci zmiňuje Jago v úvodní promluvě s Roderigem. Motivace zde směřuje skoro a jen na moc, jelikož zde zmiňuje, jak rozhořčen byl, když si Othello udělal jako svého zástupce Cassia místo něho.
Další motivace Jaga je vidět hned o chvíli později, když se Roderigo dostane na dno a chce se kvůli Desdemoně zabít. Můžeme si tedy myslet, že byl Jago motivován, aby pomohl svému příteli a dostal mu tak ženu jeho snů.
Také se zde okrajově objevuje motivace z pomstychtivosti, protože zde Jago povídá o tom, že prý Othello spal s jeho ženou.

Poté co se Jago dostane na Kypr, ještě více se prohloubí myšlenka, že chce uškodit Cassiovi a pomoci Roderigovi, jelikož začne přemýšlet, jak by mohl obvinit Cassia a Desdemonu z toho, že se spolu tajně potkávají. Dále se zde znovu objevuje motivace pomsty, protože v plánu, jak obvinit Cassia a Desdemonu, zmiňuje Jago něco v tom smyslu, že se vyspí s Desdemonou, aby to oplatil Othellovi. Velice podstatnou, avšak méně viditelnou motivací Jaga mohla být jakási závist Othellova vztahu s Desdemonou, protože vyplývá, že s Emílií doopravdy neměl moc kvalitní vztah. Proto mohl závidět Othellovi a Desdemoně a snažil se, aby jim manželství co nejvíce zruinoval. Tato motivace by dávala smysl, jelikož Desdemona byla postava, jež odnesla nejvíce celou aféru, přestože měla nejvýše dvě promluvy s Jagem.

Ke konci knihy těsně před tím, než se odehrají všechny vraždy, se dozvídáme o další Jagově motivaci, kterou jsou peníze. Tato motivace se objeví, když potká Jago Roderiga, jenž mu začne vyčítat, že ho klame a že mu neplatí jen tak. Také Roderigo říká, že poslal přes Jaga Desdemoně šperky.
Zmínka o špercích se mi zdála jako asi jedna z nejzajímavějších událostí z knížky, protože to vzbouzí ve čtenáři opravdu nespočetné otázky, co se tedy stalo s těmi šperky, jestliže je Shakespeare vůbec nezmiňoval? Dal je Jago tajně Desdemoně, ale zamlčel, že jsou od Roderiga? Nebo je vzal jako další formu peněz či bohatství? O tomto se dozvídáme až takto ke konci, ale tuto motivaci měl pravděpodobně Jago už od začátku. Už na začátku Roderiga nabádá, aby co nejvíce vydělal, v tu chvíli to není ještě úplně přesně poznat, ale už si na Roderigovo bohatství dělá zálusk sám.

Já osobně jsem si po celou dobu četby myslel, že Jagova hlavní motivace, která převyšovala všechny ostatní, byla motivace vyspat se s Desdemonou. Zdálo se mi, že by se našla i v celku logická argumentace, neboť podle popisů z knihy Desdemona byla jedna z nejkrásnějších žen té doby, ne-li úplným ideálem. Zároveň by tuto motivaci podporovala i Jagova touha po pomstě Othellovi. Avšak toto vše úplně změnil další vývoj příběhu, když Jago skoro bez pozastavení odsouhlasil, že Othello zabije Desdemonu, ba nýbrž ho v tom ještě podpořil a řekl mu, že by ji měl uškrtit v posteli. Kvůli tomuto bych řekl, že asi Jagova závist vztahu, který měl Othello s Desdemonou, byla ta nejdůležitější motivace.

ZDROJE:

  • William Shakespeare. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-01-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare
  • Význam jmen postav: Othello Desdemona. In: Významy jmen [online]. Česká republika [cit. 2021-01-15]. Dostupné z: https://www.vyznamy-jmen.com/n/Othello

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: bloudakm, 30.03.2021

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Antonius a Kleopatra
-Bouře, Bouře (2), Bouře (3)
-Cymbelín
-Dva vznešení příbuzní
-Hamlet, Hamlet (2), Hamlet (3), Hamlet (4), Hamlet (5), Hamlet (6), Hamlet (7), Hamlet (8), Hamlet (9), Hamlet (10), Hamlet (11), Hamlet (12), Hamlet (13), Hamlet (14), Hamlet (15), Hamlet (16), Hamlet (17), Hamlet (18), Hamlet (19), Hamlet (20), Hamlet (21), Hamlet (22), Hamlet (23), Hamlet (24), Hamlet (25), Hamlet (26)
-Hamlet (rozbor), Hamlet (rozbor) (2), Hamlet (rozbor) (3)
-Hamlet, kralevic dánský, Hamlet, kralevic dánský (2), Hamlet, kralevic dánský (3), Hamlet, kralevic dánský (4)
-Jak se vám líbí, Jak se vám líbí (2), Jak se vám líbí (3)
-Jindřich VIII.
-Julius Caesar, Julius Caesar (2), Julius Caesar (3)
-Komedie omylů
-Konec dobrý, všechno dobré
-Král Lear, Král Lear (2), Král Lear (3), Král Lear (4)
-Kupec benátský, Kupec benátský (2), Kupec benátský (3), Kupec benátský (4), Kupec benátský (5), Kupec benátský (6)
-Kupec benátský (film - vlastní názor)
-Kupec benátský (rozbor)
-Makbeth, Makbeth (2), Makbeth (3), Makbeth (4), Makbeth (5), Makbeth (6), Makbeth (7), Makbeth (8), Makbeth (9)
-Makbeth (rozbor)
-Marná lásky snaha
-Mnoho povyku pro nic, Mnoho povyku pro nic (2), Mnoho povyku pro nic (3), Mnoho povyku pro nic (4)
-Nářek milenčin (Opera)
-Othello, Othello (2), Othello (3), Othello (4), Othello (5), Othello (6), Othello (7), Othello (8), Othello (9), Othello (10), Othello (11), Othello (12), Othello (13), Othello (14), Othello (15)
-Othello (rozbor), Othello (rozbor) (2)
-Perikles
-Půjčka za oplátku
-Romeo a Julie, Romeo a Julie (2), Romeo a Julie (3), Romeo a Julie (4), Romeo a Julie (5), Romeo a Julie (6), Romeo a Julie (7), Romeo a Julie (8), Romeo a Julie (9), Romeo a Julie (10), Romeo a Julie (11), Romeo a Julie (12), Romeo a Julie (13), Romeo a Julie (14), Romeo a Julie (15), Romeo a Julie (16), Romeo a Julie (17), Romeo a Julie (18), Romeo a Julie (19), Romeo a Julie (20), Romeo a Julie (21), Romeo a Julie (22), Romeo a Julie (23), Romeo a Julie (24), Romeo a Julie (25), Romeo a Julie (26), Romeo a Julie (27), Romeo a Julie (28), Romeo a Julie (29), Romeo a Julie (30), Romeo a Julie (31), Romeo a Julie (32), Romeo a Julie (33), Romeo a Julie (34), Romeo a Julie (35), Romeo a Julie (36), Romeo a Julie (37), Romeo a Julie (38), Romeo a Julie (39), Romeo a Julie (40), Romeo a Julie (41), Romeo a Julie (42), Romeo a Julie (43), Romeo a Julie (44), Romeo a Julie (45), Romeo a Julie (46), Romeo a Julie (47), Romeo a Julie (48), Romeo a Julie (49), Romeo a Julie (50), Romeo a Julie (51), Romeo a Julie (52), Romeo a Julie (53), Romeo a Julie (54), Romeo a Julie (55), Romeo a Julie (56), Romeo a Julie (57), Romeo a Julie (58), Romeo a Julie (59), Romeo a Julie (60), Romeo a Julie (61), Romeo a Julie (62), Romeo a Julie (63), Romeo a Julie (64)
-Romeo a Julie (rozbor), Romeo a Julie (rozbor) (2), Romeo a Julie (rozbor) (3)
-Sen noci svatojánské, Sen noci svatojánské (2), Sen noci svatojánské (3), Sen noci svatojánské (4), Sen noci svatojánské (5), Sen noci svatojánské (6), Sen noci svatojánské (7), Sen noci svatojánské (8), Sen noci svatojánské (9), Sen noci svatojánské (10)
-Sen noci svatojánské (rozbor)
-Sonety
-Tragický příběh dánského prince Hamleta
-Večer tříkrálový, Večer tříkrálový (2), Večer tříkrálový (3)
-Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete
-Veselé windsorské paničky, Veselé windsorské paničky (2), Veselé windsorské paničky (3), Veselé windsorské paničky (4)
-Zimní pohádka
-Zkrocení zlé ženy, Zkrocení zlé ženy (2), Zkrocení zlé ženy (3), Zkrocení zlé ženy (4), Zkrocení zlé ženy (5), Zkrocení zlé ženy (6), Zkrocení zlé ženy (7), Zkrocení zlé ženy (8), Zkrocení zlé ženy (9), Zkrocení zlé ženy (10)
-Zkrocení zlé ženy (rozbor)
-Zkrocení zlé ženy a Komedie plná omylů
-Znásilnění Lukrécie
Čítanka-Fénix a hrdlička
-Hamlet, Hamlet (2), Hamlet (3), Hamlet (4), Hamlet (5), Hamlet (6)
-Jak se vám líbí
-Konec dobrý, všechno dobré
-Konec vše napraví, Konec vše napraví (2)
-Král Lear
-Kupec benátský, Kupec benátský (2)
-Nářek milenčin
-Romeo a Julie, Romeo a Julie (2), Romeo a Julie (3), Romeo a Julie (4), Romeo a Julie (5), Romeo a Julie (6), Romeo a Julie (7), Romeo a Julie (8)
-Sen noci svatojánské
-Sonety, Sonety (2), Sonety (3), Sonety (4)
-Večer tříkrálový
-Venuše i Adónis, Venuše i Adónis (2)
-Zimní pohádka, Zimní pohádka (2)
-Zkrocení zlé ženy, Zkrocení zlé ženy (2)
­­­­

Diskuse k výpisku
William Shakespeare - Othello (rozbor) (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­