ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení pojmu slovnicek-pojmu

Aktuální známka: 1.90
Hodnoceno: 104x Prosím, ohodnoť pojem

Drama patří společně s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry.

Děj dramatu je podáván výhradně prostřednictvím dialogu, monology mají jen epizodickou funkci. Nejčastějším námětem pro drama je vyhrocený konflikt.

Dramatické žánry

Tragédie

  • neboli truchlohra
  • bývá hodnocena jako nejvýznamnější dramatický žánr
  • zakládá se na tragickém pojetí, její obsah je vážný
  • vznik tragédie sahá až do antiky
  • struktura tragédie podle Aristotela: 1. expozice, 2. kolize, 3. krize, 4. peripetie, 5. katastrofa

Komedie

  • neboli veselohra
  • má komické (satirické nebo humorné) pojetí, končí podobně jako pohádka šťastně ⇒ opak tragédie
  • komičnost se soustřeďuje
    • k postavám – komedie charakterní
    • k situacím – komedie situační
  • komedie má své počátky v Řecku (Atény) ⇒ attická komedie; více se ovšem prosadila až v Římě, kde byla dominantním žánrem

Činohra

  • drama v užším slova smyslu
  • novodobý dramatický útvar, zpravidla se jedná o klasickou divadelní hru
  • roste v ní psychologické a sociologické prokreslení postav
  • tématicky zasahuje do nejrůznějších oblastí, zobrazuje hlavně vážné mezilidské vztahy a společenské problémy, které ovšem nemusejí vždy končit tragicky

Melodrama

  • dramatická báseň
  • recitované slovo je doprovázeno hudbou
  • rozlišujeme melodramy koncertní, scénické a melodramy, jež jsou součástí jiného hudebního útvaru (např. recitační výstupy v opeře)

Muzikál

  • neboli divadelní revue
  • řetěz scénických obrazů
  • jejich tématika i způsob podání se mohou lišit a obměňovat
  • jednotlivé obrazy jsou spojeny volně hlavní postavou nebo dějovým pásmem
  • představení je spojeno s hudbou, nezřídka i tancem
  • slovo muzikál pochází z angličtiny, přesně ze slovního spojení musical comedy, jež označovalo v 1. polovině 20. století revue s humoristickými a pěveckými čísly; muzikál vznikl v USA

Opera

  • neboli hudební dílo
  • dramatický útvar, v němž je v jeden celek spojen projev dramatický, divadelní, hudební a výtvarný, popřípadě i taneční
  • vznik opery se datuje kolem roku 1600 v italské Florencii

Opereta

  • hudebně-dramatický útvar zábavné hudby, ve kterém se střídá zpěv s mluveným slovem
  • dá se říci, že opereta je více méně lehčí, zábavnější opera, a je považována za předchůdce muzikálu, jemuž se také nejvíce podobá
  • vznik v polovině 19. století (ve své klasické formě její původ sahá až do 2. poloviny 16. století – Francie)
  • spočívá na humoru a vtipu, využívá parodie, satiry a ironie
  • děj operety bývá rozdělen do několika částí – dějství, jednání…

Shrnutí

Drama patří společně s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy. Tvoří se tak, že se příběh vypráví pomocí dialogů či monologů. Přímou řečí je drama jakoby stále zpřítomňováno. Obvyklé je také divadelní scénické provedení. Základní teoretické principy dramatu ustanovil Aristoteles ve své Poetice, kde pojednává o tragédii. Klasické drama se dělí do pěti částí, a sice: 1. expozice, 2. kolize, 3. krize, 4. peripetie, 5. katastrofa; moderní drama toto členění nedodržuje. Mezi dramatické žánry se řadí tragédie, komedie a hudební formy jako opera, opereta, melodrama a muzikál.

Do 11. století bylo drama realizované ve verších, v současnosti převažuje próza. Antické drama se zaobíralo především vznešenými tématy, zatímco realistická dramata řeší prostá témata ze všedního života, jako jsou například vesnické prostředí a typický venkovský život. Pro realistické drama je velmi typické využití nářečí – kvůli lepšímu zobrazení skutečnosti a přiblížení reality. Teoretické základy dramatu u nás založil roku 1887 Vilém Mrštík ve své stati O realismu v dramatickém umění (vycházel z názorů Emila Zoly a ruských dramatiků).

Mezi naše nejvýznamnější české autory realistických dramat patří Gabriela Preissová, jejími hlavními tématy byly tragické osudy žen, motivy smrti a sebevraždy (Gazdina roba – 1880, Její pastorkyňa), Alois Jirásek (Vojnarka – 1890) nebo Josef Václav Sládek (Slezské písně a České znělky) a samozřejmě Alois a Vilém Mrštíkové a jejich drama Maryša.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené/upravené: 09.12.2010

­­­­

Diskuse k pojmu
Drama







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)