Hra Jak se vám líbí patří k vrcholným komediím Williama Shakespeara, kterým se často říká komedie sváteční. Kromě mileneckých párů a nezapomenutelné Rosalindy v ní vystupuje Šasek a melancholický Žak v ní pronáší jeden z nejslavnějších Shakespearových monologů vůbec, začínající slovy "Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci". Shakespeare v komedii Jak se vám líbí předvádí v divadelní zkratce svět jako jeviště. Postavy nechává jednat v divadelních situacích, které v sobě navzájem zrcadlí a ve kterých nakonec vždycky poznáme i samy sebe. V tomto magickém shakespearovském zrcadlení spočívá půvab, humor i moudrost komedie Jak se vám líbí především.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Atlantis v Brně roku 2007 (2. vydání). Z anglického originálu
As You Like It přeložil Martin Hilský. Počet stran: 127. ISBN: 978-80-7108-290-3.
OBSAH:
Jak se vám líbí je jedna z komedií od slavného spisovatele
Williama Shakespeara, jíž sepsal přibližně v roce 1599. Stejně jako ve hře
Veselé windsorské paničky zde převažuje próza nad verši a objevuje se zde záměna založená na převlečení ženy za muže, což je možné vidět i ve hře
Kupec benátský nebo
Dva veronští páni.
Pro svou komedii zvolil
Shakespeare žánr přežívající z antiky do moderní doby - žánr jménem pastorála. Pastorála často čerpá z venkovského či pastýřského prostředí, které doplňuje klasickými milostnými motivy. Ve hře je vidět i protiklad venkovského a městského života, i když v oněch dobách asi nebyl ještě tak gigantický jako dnes.
Orlando, nejmladší syn zemřelého rytíře Rolanda de Boys, to nemá lehké. Jeho starší bratr Oliver jej dostal na starosti, ale nejenže se o něj vůbec nestará, navíc se ho hodlá co nejrychleji zbavit, jelikož ho považuje za přítěž. Orlando chce dokázat, že není takový budižkničemu, jak o něm Oliver rozhlašuje, a přihlásí se proto k zápasu s Charlesem, nejlepším zápasníkem vévody Fredericka. Charlesovi je mladíka líto, proto si zavolá Olivera a žádá ho, aby bratrovi jeho pošetilost vymluvil. Oliver však naopak nabádá zápasníka, aby jeho bratra nešetřil a co nejvíce ho zbil.
Vévoda Frederic není zrovna dobrák - prahne po moci a kvůli tomu vyhnal svého bratra, který měl být právoplatným následníkem. Nechal u sebe jen jeho dceru Rosalindu, jež je nejlepší přítelkyní jeho vlastní dcery Célie. Naštěstí Célie vůbec není podobná svému otci a soucítí s údělem své sestřenky i svého strýce.
Orlando dorazí ke dvoru vévody Frederica a utká se s Charlesem, jenž již před ním porazil několik jiných troufalců, kteří jej vyzvali na souboj. Rozhodně nikdo nečeká, že by takový mladíček Charlese porazil, ale právě to se stane. Souboj sledují i dvě přítelkyně a Orlando se do jedné z nich, Rosalindy, zamiluje. Zamilovanost to není rozhodně jednostranná, i Rosalinda najde v Orlandovi zalíbení.
Orlando se však z vítězství nemůže radovat dlouho. Nejenže porazil vévodova nejlepšího a nejnadějnějšího zápasníka, ale ještě k tomu je synem jeho bývalého nepřítele. Musí tedy ode dvora v rychlosti zmizet. Stejně tak Rosalinda - vévoda ji ve zlosti z prohry Charlese a z rozhořčení z vítězova původu vyhnal. Célie se nehodlá vzdát své jediné a nejlepší přítelkyně, proto se rozhodne naproti vůli svého otce utéci s ní. Dívky uprchnou do Ardenských lesů, kde se skrývá i Rosalindin otec - Rosalinda v převlečení za muže jménem Ganyméd a Célie v přestrojení za jeho sestru, Aliénu. Jako společníka na cestu si vyberou vévodova šaška Prubíka, který se sice okolí jeví jako blázen, ale ve skutečnosti je to velmi moudrý člověk a filosof.
Mezitím se domů vrací zamilovaný Orlando, dosud v euforii z nečekaného vítězství. Již před obydlím na něj čeká starý sluha jeho bratra, Adam, jenž jej varuje před Oliverem, který ho chce zabít. Hodlá prý podpálit místnost, v níž obvykle spává. Mladík se tedy rozhodné utéci, jakožto cíl své cesty si vybere Ardenský les. Stařec Adam ho prosí, aby jej vzal s sebou, čemuž Orlando nakonec vyhoví. Když konečně dorazí do lesů, naráží na družinu vyhnaného vévody. Nejprve je chce oloupit o nějaké jídlo, ale dobrotivý vévoda ho pozve ke své tabuli i s jeho sluhou i bez nucení zbraní. U vyhnaného vévody se seznamuje s jeho společníkem Jacquesem, který je charakteristický svými melancholickými a filosofickými úvahami.
Rosalinda, Célie a Prubík putují taktéž Ardenskými lesy. Cestou narazí na dva ovčáky, Korina a Sylvia, jejichž prostřednictvím si zakoupí ovčárnu, kde se usadí. Rosalinda se stává svědkem rozmluvy mezi Sylviem a ošklivou ovčáčkou Fébe, kterou on miluje. Fébe jej však tvrdě odmítá, což se jí Rosalinda v přestrojení za Ganyméda pokouší rozmluvit. Dospěje však jen k tomu, že Fébe se zamiluje do ní. Prubík se zase zamiluje do poněkud prostoduché vesnické dívky Kačenky a hodlá si ji vzít.
Zamilovaný Orlando chodí lesem a ryje na stromy zamilované verše věnované své Rosalindě. Dokonce ji i potká, ale skrze její převlek ji nepozná. Toho Rosalinda využívá a chce si ověřit, zdali je jeho láska opravdová, nebo je-li to jen chvilkové poblouznění. Namluví Orlandovi, že je odborník na "odmilovávání se" a že již několik nešťastných mladíků z jejich lásky vyléčila. Má se jí dvořit, jako by ona nebyla Ganyméd, ale Rosalinda. Ona, jakožto Ganyméd, ho bude odmítat, bude na něj hubatá a žárlivá. Orlando souhlasí a nevědomky se tak začne dvořit skutečné Rosalindě.
Když Rosalinda pozná, že je jeho láska opravdová, rozhodne se, že rozuzlí celý ten spletitý uzel. Namluví Orlandovi, svému otci, Sylviovi i Fébě, že se učila od kouzelníka a že vyřeší všechny jejich starosti. Chce po nich pouze pár slibů - aby si Orlando vzal Rosalindu, aby vévoda dal k tomuto svazku požehnání, aby si Féba, pokud odmítne Ganyméda, vzala Sylvia a aby Sylvio s tímto sňatkem souhlasil. Poté odejde a vrátí se bez mužského oblečení - jako pravá Rosalinda. Nakonec se tedy koná hned několik svateb. Rosalinda si bere Orlanda, Fébe (která si odmítla vzít ženu) si bere Sylvia, Prubík se ožení s Kačenkou a Célie se vdá za Olivera, který přišel do lesů odprosit svého bratra.
CITÁT Z KNIHY:
"Tím větší škoda, když blázen nesmí moudře říkat, co moudří bláhově dělají."
"Od té doby, co byla umlčena ta špetka moudrosti, co mají blázni, špetka bláznovství, co mají moudří, není k umlčení."
"Jako všechno v přírodě je nesmrtelné, je od přírody smrtelná i bláhovost v lásce."
"Kdybych byl blázen, měl bych více štěstí."
"Celý svět je scéna a muži, ženy, všichni jsou jen herci."
"Tam, kde je lítost, bývá také pomoc."
"Zavři ženské mazanosti dveře, vyskočí oknem, dej okno na závoru, provlíkne se klíčovou dírkou, ucpi tu, a vyletí komínem s kouřem."
"Blázen si myslí, že je moudrý, a mudrc ví, že je blázen."
