Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• báseň S. K. Neumanna ze sbírky Nemesis bonorum custos... (1895), později zařazena do výboru básní sociálního rázu Poesie sociální (1902), který uspořádal Antonín Macek
• stručný obsah: básník líčí skupinu vězňů při procházce na vězeňském dvoře; jejich pohyb přirovnává k hmyzu v kaluži, prostředí je plné špíny, puchu a tísně; z tváří vězňů vyzařuje různá podoba bídy - cynismus, kletby, otupělost; obraz působí jako průvod lidského utrpení; závěr však naznačuje, že právě z tohoto "bahna" mohou vyrůstat velké ideje, i když cit člověka z vyšších vrstev, zvyklého na čistotu a odstup, se toho děsí
• hlavní myšlenka a téma: sociální kritika a zobrazení lidské bídy; kontrast mezi opovržením společnosti a možností zrodu nových idejí z utrpení; téma vězení jako symbolu společenského útlaku a morálního rozkladu; polemika s "aristokratickým" odstupem od sociální reality
• jazyk a styl: naturalistické a expresivní obrazy (kal, špína, puch), ostrá metaforika a kontrastní závěr; pravidelná sonetová forma s rýmovou organizací; jazyk je drsný, ironický a společensky angažovaný, typický pro ranou sociální poezii S. K. Neumanna

(J. Škábovi.)

Jak chumle hmyzu na dně kalužiny,
jdou líně ve skupinách v kalném vzduchu
po dvoře, který páchne plný špíny,
a z jejich slov jen kal dolétá k sluchu.

Jdou, hovoří a odhazují sliny -,
jdou v jednotvárném, zasmušilém ruchu;
šat, na znamení bratrství vší viny,
odporný stejně mají, plný puchu.

A z každé tváře jiná bída zeje,
ten proklíná, ten cynicky se směje -;
jak průvod by to lidských běd byl v směsi.

Však zdá se mi, že velké theorie
jen sílí v bahně tom, jež tady hnije,
ač aristokrat cit se toho děsí.