Poslední optimistická komedie z díla Williama Shakespeara.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Atlantis v Brně roku 2005 (2. vydání). Z anglického originálu
Twelfth Night, or What You Will přeložil a poznámku překladatele napsal Martin Hilský. Počet stran: 115. ISBN: 80-7108-266-X.
OBSAH:
Shakespeare ve své veselohře použil hned několik osvědčených zápletek - převlečení dívky za muže (například i ve
Dvou veronských pánech,
Benátském kupci a v
Jak se vám líbí), záměnu dvojčat (také ve hře
Komedie omylů) nebo například ztrestání nevychovance (například ztrestání rytíře Jana Falstaffa ve
Veselých windsorských paničkách). Ne nadarmo se říká, že
Večer tříkrálový je jedna z největších
Shakespearových komedií - o převleky, vtipné zápletky či filosofické promluvy tu není nouze.
Hlavními postavami této veselohry jsou dvojčata Viola a Sebastian, jejichž loď se potopí na moři. Oba sourozenci se zachrání, každý z nich si však myslí o tom druhém, že se utopil. Viola se rozhodne vstoupit do služeb vévody Orsina převlečená za eunucha Cesaria. Vévoda Violu do svých služeb přijme a ihned ho pošle s milostným psaním k hraběnce Olivii. Ta Orsinovo dvoření striktně odmítá, protože ještě nepřekonala smrt svého bratra, ale Viola si svou neústupností u ní vynutí alespoň audienci. I když hraběnka stále odmítá vévodovo dvoření, zamiluje se do Cesaria.
Vévoda je však neústupný a neúspěch u hraběnky ho nedonutí vzdát se. Posílá proto poselstvo znovu.
Mezitím se na dvoře Olivie chystá trest pro namyšleného správce Malvolia. Ten mají na svědomí Oliviin strýc, Tobiáš Říhal, rytíř Ondřej Třasořitka, sluha Fabiano a šašek Vejražka společně s Oliviinou společnicí Marií. Společně mu napíší dopis, v němž hraběnka naznačuje Malvoliovi svou lásku. Radí mu, ať si obléká žluté punčochy a nosí podvazky křížem, protože právě tak to má prý hraběnka ráda, což je samozřejmě lež. Malvolio podvodu okamžitě naletí, protože Mariin rukopis je velmi podobný stylu písma hraběnky.
Viola alias Cesario přichází podruhé k Olivii a žádá ji, aby vévodovu lásku opětovala. Ta odmítne, ale zároveň se Cesariovi vyzná z toho, že jej miluje již od jejich prvního setkání, kdy ji přišel jménem svého pána žádat o srdce. Jejich výstup zhlédne rytíř Ondřej Třasořitka, jenž se již dlouho marně snaží hraběnku zaujmout a získat její náklonnost.
V tu dobu dorazí do města Sebastian se svým zachráncem Antoniem, který mu spasil život, když jejich loď ztroskotala. Antoniovi hrozí ve městě zatčení kvůli jakémusi dávnému konfliktu, do něhož se zapletl. Oba společníci se na čas rozloučí, dají si ale slib, že za hodinu se zase setkají u hotelu "U Slona".
Na Oliviině dvoře se snaží Malvovilo zapůsobit na hraběnku tak, jak vyčetl z dopisu. Hraběnka je jeho počínáním zaskočena a myslí si, že o jejího správce se dozajista pokouší ďábel. Nechá ho tedy zavřít do kobky, aby se ze své posedlosti vzpamatoval.
Žárlivý rytíř Ondřej Třasořitka vyzve Cesaria na souboj, neboť měl urazit jeho čest, když se do něj Olivie zamilovala. Do hádky se připlete Antonio, jenž si Violu převlečenou za eunucha splete se Sebastianem, jejím bratrem. V rámci záchrany svého druha se chce s rytířem bít, zatkne jej však hlídka. Když se strážci zákona Violy zeptají, zda muže nezná, ta popravdě odpoví že nikoliv. Antonio, který je stále přesvědčený, že Viola je jeho přítel, si tento akt vykládá jakožto zradu. Tak Viola pozná, že její bratr stále ještě žije.
O chvíli později potká rytíř Ondřej na ulici Sebastiana. Jelikož si myslí, že je to Cesario, vyzve ho na souboj. Do půtky se připlete Olivie, jež si taktéž myslí, že mladík je Cesario, a pozve ho k sobě domů. Sebastian se do ní zamiluje.
Vévoda se rozhodne, že poté, co dvakrát neúspěšně poslal posly k Olivii, by bylo nejlepší, kdyby ji navštívil osobně. Tentokrát Olivie odmítá Orsina s tím, že již má s Cesariem uzavřenou svatební smlouvu. Orsino i Viola jsou navýsost šokovaní, když v tu chvíli přiběhnou rytíři Tobiáš a Ondřej tvrdíce, že je Cesario napadl. Hned za nimi přiběhne Sebastian, což jen přispívá k všeobecnému zmatku. Najednou před všemi stojí dva naprosto stejní lidé. Nastává chvíle, aby Viola odhodila svůj mužský převlek a odhalila svou pravou tvář. Sourozenci se tedy opět šťastně shledávají.
Nakonec se vše v dobré obrátí. Sebastiano nachází svého přítele Antonia a Malvolio je propuštěn z temné kobky. Vévoda nabízí Viole sňatek a dívka souhlasí, jelikož jej miluje již od chvíle, kdy k němu jako eunuch nastoupila do služby. Příběh klasicky končí svatbami - Viola si bere vévodu Orsina a Olivie Sebastiana.
CITÁTY Z KNIHY:
"Má tolik tváří láska, že vlastně není nic než karneval."
"Lépe mít na krku dobrou oprátku nežli zlou ženu."
"Lepší moudrý blázen než bláznivý mudrc."
"Smůla je coura, která se kde s kým peleší."
"Jsme v slibech všechno, v lásce skoro nic."
"Někdo se narodí velký, někdo si velkosti dobude a někomu velkost spadne do klína."
"Vždyť moudrým bláznům osloviny sluší, však moudrým méně jejich oslí uši."
"Spíš bratrovražda by se utajila než velká láska."
VLASTNÍ NÁZOR:
Na
Večeru tříkrálovém se mi asi nejvíce líbila postava šaška Vejražky, ostatně jako snad všechny postavy šašků, které se v
Shakespearových hrách vyskytují. Líbí se mi jejich moudrost skrytá za maskou bláznovství a jejich promluvy, které mívají hloubku. Přijde mi, že jsou to většinou nejchytřejší postavy v celé hře, které umí svým filosofováním posunout hlavní hrdiny do jiné sféry, i když jsou přitom často ostatními přehlíženi nebo shazováni právě pro svou šaškovskou podstatu.
