Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární druh: drama
• literární žánr: komedie
• výrazová forma: próza
• vypravěč: er-forma
• řeč vypravěče: přímá řeč postav

Klasická komedie o pěti dějstvích.
Hlavní postavou je šedesátiletý vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, jenž je pro peníze schopen obětovat vše - dokonce i svou rodinu. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molierův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dobrovský s.r.o. v Praze roku 2022. Z francouzského originálu L'Avare přeložil Erik Adolf Saudek. Počet stran: 110. ISBN: 978-80-277-1030-0.

FILMOVÁ ZPRACOVÁNÍ:

• Lakomec (1978) - česká televizní divadelní hra
• Lakomec (1980) - francouzská komedie (L'Avare)
• Lakomec (1990) - italsko-francouzsko-španělská komedie (L'Avaro)
• Lakomec (2003) - česká televizní inscenace

TÉMA:

Harpagonova chamtivost, láska k penězům (dokonce větší než k vlastním dětem)

MOTIVY:

peníze, chamtivost, krádež, obvinění, zasnoubení

NÁMĚT:

antická hra Komedie o hrnci (Titus Maccius Plautus)

DĚJOVÁ OSNOVA:

Harpagon zakopal na zahradě truhličku s deseti tisíci tolary a neustále se bojí, že mu ji někdo ukradne. Podezřelí jsou všichni.

Oznamuje svým dětem, že je provdá. Elišku za boháče Anselma a Kleanta za bohatou vdovu. Sám Harpagon si chce vzít chudou Marianu pro její půvab.
Eliška sňatek odmítá, protože je zamilovaná do jejich sluhy Valéra, který se Harpagonovi snaží podlézat.

Kleantův sluha Čipera mu domluvil půjčku, kterou Kleant potřebuje na to, aby si mohl vzít Marianu. Podmínky půjčky jsou ale lichvářské a později Kleant zjišťuje, že lichvářem je jeho otec. Dochází k hádce.

Poté se objeví dohazovačka Frosina a přesvědčí Harpagona, že si ho Mariana ráda vezme. Frosina chce dostat odměnu, ale Harpagon se tomu vyhne.

Harpagon pozve Marianu na večeři, aby podepsali svatební smlouvu.
Marianě se Harpagon však nelíbí, a když se objeví Kleantes, pozná, že on je ten, jenž si získal její srdce a vzájemně si vyjeví své city.
Oba žádají Frosinu, aby jim pomohla Harpagonovi sňatek rozmluvit.

Harpagon má však podezření, a tak konfrontuje Kleanta. Jeho přesvědčení se ukáže jako pravdivé a na Kleanta se rozzuří.

Přichází sluha čipera, který mezitím našel zakopanou truhlu s penězi.

Harpagon zjišťuje, že truhlice zmizela a šílí (viz úryvek).
Harpagon povolá policejního komisaře k vyřešení krádeže. Při vyslýchání se Valér, který situaci špatně pochopil, doznává ke vztahu s Eliškou.

Mezitím se objeví Anselm, jenž poznává, že Valér s Marianou jsou jeho děti, o kterých si myslel, že zahynuly při ztroskotání lodi.

Nakonec se všichni dohodnou, že Harpagonovi bude vrácena jeho truhlice peněz, svolí-li ke sňatku Kleanta s Marianou a Valéra s Eliškou. Anselm vše zaplatí.
Harpagon je spokojen, že má zpět své peníze a nemusí nic platit...

ČASOPROSTOR:

17. století, Paříž

KOMPOZICE:

chronologická s reálným časem, dělí se na pět dějství s jednotlivými výstupy, dodržena jednota času, místa a děje

POSTAVY:

Harpagon - bohatý, lakomý vdovec; má dvě děti - Elišku a Kleanta
Eliška - Harpagonova dcera, která je zamilovaná do Valéra
Kleantes - Harpagonův syn, jenž je zamilovaný do Mariany, o kterou se uchází jeho otec
Valér - Harpagonův správce; zamilovaný do Elišky
Mariana - chudá dívka starající se o matku; zamilovaná do Kleanta
Čipera - Kleantův sluha a přítel
Frosina - dohazovačka
Anselm - šlechtic, který si má vzít Elišku; otec Valéra a Mariany
Jakub - Harpagonův kočí a kuchař

TYPY PROMLUV:

dialogy, monology

JAZYK DÍLA:

časté hovorové i nespisovné až vulgární výrazy, ironie, nadsázka, řečnické otázky, citová zabarvení

UMĚLECKÉ JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

metafory, eufemismy, archaismy, věty zvolací

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT DÍLA:

francouzský klasicismus 17. století, inspirace v antice, zásada tří jednot, kritika společnosti

AUTOR:

• vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (pseudonym si zvolil, aby rodině nedělal ostudu zálibou v herectví)
• považován za největšího francouzského dramatika 17. století
• herec, režisér, pak ředitel kočovné společnosti
• později přijat do královských služeb (ředitelem královského divadla)
• bojoval s cenzurou, nenávistí církve (protože ji kritizoval)

Dílo

• napsal 33 divadelních her (satiry, komedie, frašky)
• kritika tehdejší francouzské společnosti
• například: Létavý lékař (česky též jako Podvodný lékař nebo Příležitost dělá lékaře), Ztřeštěnec, Škola pro muže, Protivové (česky též jako Lidé obtížní), Škola žen, Misantrop, Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný, Lakomec