ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Moliére (*15.01.1622 - †17.02.1673)

­­­­

Lakomec (33)

  • literární forma: próza
  • literární druh: drama
  • literární žánr: charakterní, kritická komedie o pěti dějstvích
  • kniha byla napsána roku 1668, do češtiny byla přeložena několikrát (1852: J. Pospíšil; 1953: S. Kadlec; 1899: J. Vrchlický; 2008: V. Mikeš)

Hra patří k vrcholům Moliérovy tvorby, společně s Misantropem, Tartuffem či Donem Juanem. Moliére v těchto dramatech naplno zúročil nejen svůj talent, ale i trpké životní zkušenosti. Titulní legendární úloha přerůstá rámec prosté nezávazné komedie, má hlubší existenciální jádro. Harpagon umí peníze hromadit, a to všemi prostředky, tvrdou lichvou i sebeodříkáním. Děti chtějí život žít a užít, ale nikoli bez peněz, které by jim - dle jejich představ - měl někdo nadělit. Z rozdílných, ba až protichůdných představ o životě nutně musí vznikat komické a dramatické konflikty, jež postavy musí vyřešit. Spíše se ale více a důkladněji zamotávají do vlastních intrik...

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Moliére se narodil 15. ledna 1622 v Paříži a zemřel 17. února 1673. Byl francouzským hercem, spisovatelem a dramatikem v období klasicismu. Navzdory přání rodiny se stal komediantem a založil si vlastní kočovnou společnost. Zabýval se především tzv. nízkým dramatem (komedie, fraška, satira...). Velmi se proslavil a účinkoval i na královském dvoře, přestože se s ním díky zesměšňování a kritice ve svých hrách dostával často do sporů. Jeho díla byla na tehdejší poměry velice odvážná, kritizoval v nich kupříkladu lakotu, pokrytectví, zištnost nebo cynismus. Zemřel na jevišti při čtvrté repríze své hry Zdravý nemocný. Mezi jeho další díla patří např. Potřeštěnec, Zamilovaný doktor, Protivové, Sňatek z donucení, Amfitryon, ...

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

Autor se inspiroval Plautovou Komedií o hrnci. Ve své době nebyla hra příliš úspěšná, protože svými názory předstihla dobu. V současnosti se však jedná o jednu z nejoblíbenějších a nejhranějších francouzských komedií. Hra byla dokonce několikrát zfilmována (L' Avare, 1980, hlavní roli ztvárnil Louis de Funès; 2002, inscenace České televize v režii Zdeňka Zelenky).

HLAVNÍ POSTAVY:

Harpagon - asi šedesátiletý vdovec, kupec a lichvář; velice lakomý, sobecký, bezcitný, peníze jsou pro něj vším, jsou dokonce důležitější než jeho rodina, je schopen pro ně obětovat naprosto cokoli; když o ně přijde, život pro něj nemá smysl, je to pro něj velká tragédie a je naprosto zdrcen a zoufalý; otec Kleanta a Elišky; své děti chce výhodně provdat bez ohledu na jejich city, ale sám touží po mladinké Marii
Kleantes - syn Harpagona; společenský, znechucený lakotou svého otce, nebojí se mu postavit, ale je při tom slušný a uctivý; zamilovaný do Marie a zlobí se na otce, že si ji chce sám vzít; přestože jsou velmi bohatí, musí si půjčovat, protože otec mu nic nedá
Eliška - dcera Harpagona; upřímná, poslušná a stydlivá, ale bojuje za své štěstí; k otci je uctivá, ale také se jí protiví jeho lakota; zamilovaná do Valeria
Valerius - správce v domě Harpagona; mazaný, chytrý, odvážný a podnikavý; zamilován do Elišky a chce, aby mu ji její otec dal - proto mu lichotí, přizvukuje, pochlebuje a snaží se mu co nejvíce zalíbit, přestože se mu jeho lakota také protiví; syn Anselma; svůj šlechtický původ tají
Marie - stydlivá, skromná, plachá, poslušná, laskavá a velmi krásná a křehká dívka, která žije jen se svou matkou; zamilovaná do Kleanta; sestra Valeria, dcera Anselma
Anselm (Thomas d'Alburcy) - starý, bohatý, spravedlivý, laskavý a čestný kupec z Neapole, který ztroskotal a byl po šestnáct let pohřešován; podle Harpagonových plánů si měl vzít Elišku; pro své děti by udělal cokoli; otec Marie a Valeria
Frosina - mazaná, sebevědomá, vypočítavá, chytrá, podnikavá a přesvědčivá intrikářka a dohazovačka
La Fleche - sluha a přítel Kleanta; mazaný, nebojácný, šikovný a stojí si za svým; nesnáší Harpagona a chce se mu pomstít za jeho chování
Jakub - Harpagonův kočí a kuchař; podlý a pomstychtivý, nesnáší Valeria
Šimon - půjčuje peníze, předstírá, že má nízké úroky, ve skutečnosti to tak však vůbec není
paní Klaudie - uklízečka v domě Harpagona

OBSAH:

Děj se odehrává v Paříži kolem roku 1670, především v domě Harpagona.

První dějství

Valerius přichází za Eliškou a vyznává jí lásku, ona by si ho také chtěla vzít, ale bojí se, co na to řeknou lidé a především otec. Valerius ji ujišťuje, že to bude v pořádku, protože se mu podařilo vloudit se do jeho přízně. Poté za ní přichází její bratr Kleantes a svěřuje se, že je zamilovaný do Marie a vypráví ji o ní. Následně se jdou oba svěřit otci.
Mezitím dostává La Fleche vyhazov od Harpagona. Když se pokouší bránit, Harpagon ho hned podezřívá z krádeže. Když si děti pokouší s otcem promluvit o svatbě, nejprve začne Kleantovi vyčítat marnotratnost (drahé šaty, kočár...) a potom je předběhne a řekne jim, že si Marii, o kterou stojí Kleantes, vezme sám. Dětem pak oznámí, že už pro ně výhodné partnery našel. Eliška se s ním začne hádat, protože nechce žádného bohatého kupce. Jejich spor má rozsoudit Valerius. Sice dává za pravdu Harpagonovi, ale zároveň se mu to snaží velmi nenápadně a uhlazeně rozmluvit. Lakomcovo heslo bez věna (Anselm nepožaduje Eliščino věno) však umlčí všechny jeho námitky.
Náhle Harpagona přepadne pocit, že mu někdo slídí o penězích a odbíhá se tam podívat. V místnosti tak zůstává jen Eliška s Valeriem, jenž jí radí, aby se otci podřídila, ale pak předstírala nemoc. Tím by se sňatek, který se má uskutečnit už toho večera, odložil a oni by měli více času něco vymyslet.
Po chvíli opět přichází uklidněný Harpagon. Valerius mu nadále podlézá a radí Elišce, aby ho poslechla a Anselma si vzala. Vymýšlí k tomu různé důvody a dosáhne svého, Harpagon je s ním velice spokojen.

Druhé dějství

Kleantes si potřebuje půjčit peníze, aby mohli s Marií utéct, ale La Fleche, jenž mu s tím pomáhá, zjišťuje, že i Šimon (jejich věřitel), si peníze musí sám půjčit. Domluví tak Kleantovi schůzku s druhým věřitelem, kterým je však ve skutečnosti Harpagon. Kleantes se tak dozvídá, že se živí lichvou, a Lakomec zase, že si jeho syn půjčuje. Hrozně ho to rozčílí, začne se synem hádat a ostatní raději utečou.
Poté přichází Frosina, jež má nějaký požadavek na Harpagona. Ten ji však nechá čekat a radši jde zkontrolovat peníze. Přichází za ní La Fleche a varuje ji, že od Harpagona se peněz nedočká. Ona mu však nevěří a vsází na svůj důvtip.
Po chvíli se vrací spokojený Lakomec a Frosina mu vypráví o Marii, vypočítává mu všechny výhody a důvody, proč by si ji měl vzít, kolik na ní ušetří, že má stejně ráda starší... Harpagon se usmívá a Frosina mu chválí postavu, potom společně pomlouvají mladíky a nakonec do svého vyprávění začne zařazovat skrytou žádost o peníze. Po těchto zmínkách se Lakomec vždy zachmuří a Frosina nakonec odchází bez odměny, ale nevzdává se.

Třetí dějství

Chystá se oslava na počest Marie a Harpagon rozděluje úkoly. Všichni mají co nejvíce šetřit, hlavně pak vínem, které má být ředěno vodou a doléváno, jen když o to dotyčný vyloženě požádá. Eliška pak má dělat Marii společnici a Kleantes nemá dělat kyselé obličeje na snoubenku. Problémy nastávají s Jakubem, který hlásí, že jídlo i kočár budou hodně drahé. Vkládá se do toho Valerius, jenž nezapomene lichotit Harpagonovi a slíbí, že všechno zařídí. Jakubovi se pak všichni posmívají a dokonce dostává výprask. Valerius s ním zanedlouho osamí a začne se mu posmívat kvůli výprasku, Jakub mu vyhrožuje, ale dostane od něj další výprask holí. Jakub mu přísahá pomstu.
Po chvíli přichází Marie s Frosinou a chtějí se ohlásit u Harpagona. Marie se tohoto setkání bojí a nechce si ho vzít. Frosina ji však uklidňuje, že stejně brzy zemře a jí pak zbude velké jmění.
Poté přichází Harpagon a jde se ukázat Marii, ta je však úplně ochromená šokem a není schopná mluvit, Frosina se to snaží zachránit. Lakomec je Marii však naprosto odporný, naštěstí se objevuje Eliška a jde se s ní seznámit.
Zanedlouho přichází Kleantes a Marie ho poznává. Oba dva samozřejmě nechtějí její sňatek s Harpagonem a Kleantes jí vypráví, jak moc ji má rád a jak je pro něj vším.
Lakomec neudělal pro Marii pohoštění a různě se vymlouvá (ve skutečnosti však chtěl ušetřit), Kleantes to řeší za něj a stará se o ni sám. Navíc ji vnutí otcův prsten tak, aby si myslela, že jí ho daroval sám Harpagon. Ten mezitím zuří. Potom mu však někdo nese peníze a on opět odchází. Marie už měla odjet s Eliškou na trh, ale koně ještě nejsou podkováni, a tak s ní Kleantes odchází do zahrady.

Čtvrté dějství

Kleantes, Marie, Frosina a Eliška se spolčili a vymýšlejí, jak zrušit sňatek. Nakonec se domluví, že sehrají divadlo s bohatou markýzou a Harpagon tak zapomene na Marii. Pak už zbývá jen přesvědčit Mariinu maminku.
Poté přichází Harpagon a oznamuje, že kočár již přijel a dámy následně odjíždějí do města. Lakomec zůstává v zahradě sám se svým synem. Nejprve se ho ptá, jestli se mu Marie líbí. Kleantes odpovídá že ne v naději, že otce odradí. Harpagon ho však překvapí a říká mu, že je to škoda, protože mu pro něj přijde příliš stará a že by mu ji dal. Kleantes se nechá přelstít a řekne mu tedy pravdu. Harpagon je rád, že vyzvěděl synovo tajemství. Hned poté na něj však začne křičet, aby se Marie zřekl. Kleantes odpovídá že nikdy. Naštěstí přichází Jakub a je pověřen, aby je rozsoudil. Podaří se mu je zklidnit, ale požadavky, které mají oba ohledně Marie, přeskakuje. Tato otázka tedy zůstává ještě nevyřešená. Jakub očekává odměnu, ale dostane jen kapesník. Po jeho odchodu se začínají opět hádat. Harpagon chce Kleanta vyhnat, zřeknout se ho, vydědit ho a proklít. Ten je ochoten to všechno podstoupit, jen když bude s Marií.
Později ke Kleantovi přichází La Fleche a sděluje mu, že ukradl pokladnu jeho otce. Harpagon zjišťuje, že ho okradli a je naprosto zoufalý. Chce vyslýchat úplně všechny, dokonce i sám sebe.

Páté dějství

Harpagon jde nahlásit krádež ke komisařovi. Nejdříve je vyslýchán Jakub. Rozhodne se pomstít Valeriovi a řekne komisaři, že to on ukradl truhlu s penězi. Předvolávají tedy Valeria a obviňují ho. On si však myslí, že se jeho otec dozvěděl o tom, že si chce vzít Elišku a je z toho obviněn. Mluví tedy pořád o Elišce, Harpagon zase o penězích a ani jeden nechápe, o čem mluví ten druhý. Nakonec se Lakomec přeci jen dozví, že se s Eliškou zasnoubili a je rozčilený snad ještě více. Chce řízení se zlodějem a svůdcem. V tu chvíli přichází Eliška a prosí otce, aby se na něj kvůli zasnoubení nezlobil. Jakub je nadmíru spokojený. Harpagon si trvá na svém a svatba že v žádném případě nebude. Poté ale přichází Anselm a Valerius jim začne vyprávět, kým ve skutečnosti je. Tvrdí, že je synem šlechtice dona Thomase d'Alburcy z Neapole, jenž zahynul při bouři na moři. Jen Valerius a jeho sluha se jako jediný zachránili. Po mnoha letech však zjistil, že jeho otec žije a šel ho hledat. Na cestě potkal Elišku, kterou zachránil před utopením a pak už u ní zůstal. Náhle mu Anselm oznamuje, že ve skutečnosti je jeho otcem on a pak se přidává i Marie, jež je jeho ztracenou sestrou, kterou s matkou po ztroskotání chytli piráti a drželi je deset let v otroctví. Mezitím byl však rozprodán veškerý jejich majetek, a tak musely živořit. Harpagon kazí rodinné shledání a už opět začíná o penězích, chce dokonce žalovat Anselma, jako otce zloděje. Naštěstí přicházejí Kleantes s La Flechem. Kleantes slíbí otci, že mu dá pokladnu, když mu dá Marii. Přimlouvá se za ně i Anselm. Harpagon sice souhlasí, ale vymlouvá se, že nemá peníze na svatbu. Anselm v tom však nevidí žádný problém a slibuje, že vše zaplatí. Poté se jdou podívat za jeho manželkou a Harpagon jde za svojí milovanou pokladničkou.

KOMPOZICE:

Hra je rozdělena do pěti dějství. První obsahuje deset, druhé šest, třetí patnáct, čtvrté sedm a páté šest výstupů. Některé výstupy jsou velice krátké, některé delší, ale žádný není příliš dlouhý. Děj je vyprávěn chronologicky.

JAZYK:

Překvapilo mě, že přestože kniha pochází ze sedmnáctého století, nevyskytovaly se v ní téměř žádné archaismy a jazyk byl srozumitelný. Myslím ale, že to je způsobeno překladem. Jazyk byl zajímavě rozvrstvený. Když hovořilo služebnictvo, používal autor hovorové výrazy (dědek; haraburdí; vyhazov; táhni k čertu; oblafovat aj.). Pokud byl Harpagon na někoho rozčílený, používal řadu zajímavých nařknutí (taškář; ničema; šibeničník; šibal; proradník; zrádce; zlosyn). A pokud mluvil o svých penězích, používal slova citově zabarvená (pokladničku; chudinky; penízky...).

V textu se také vyskytovaly metafory (okořenit chválou; kulhavý pes = sluha; polechtat srdce; vypálil = ukradl), epiteta (tma vášně; světlo moudrosti; zatvrzelé srdce; proklaté oči), personifikace (oči dychtivě hltají), přirovnání (prašť jako uhoď), nadsázka (pan Harpagon je ze všech lidí nejnelidštější, ze všech smrtelníků nejzatvrzelejší a nejodmítavější smrtelník, dávat je mu sloveso tak protivné, že nikdy neříká dávám ti slovo, ale propůjčuji ti slovo...), apostrofy (zejména v dramatických situacích, např. Ó spravedlnosti!).

Všechny rozhovory byly velice živé a obsahovaly i nevyřčené myšlenky, které jim často dodávaly komický nebo ironický nádech.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Ukázat, jak peníze dokáží zkazit člověka, změnit jeho charakter, zničit jeho vztahy s lidmi. Moliére se zde vysmívá lakotě, sobeckosti, chamtivosti a chorobné touze po penězích.

ZHODNOCENÍ:

Kniha se mi moc líbila, je plná komických situací (Je to moudrý, rozšafný a zralý muž, není mu více jak padesát let...), nenadálých zvratů, postavy jsou skvěle popsány a i téma je aktuální. Jen konec mi připadal poněkud uspěchaný a možná až příliš šťastný (především setkání Valeriovy rodiny).

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Janule P., 18.04.2014

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Moliére - Lakomec (33)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­