Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• historický román

Rozsáhlý historický román sugestivně a barvitě přibližuje atmosféru antického Říma za vlády Tiberiovy a Caligulovy.
Vznešená římská společnost a římský senát představoval vrstvu kořistníků, kteří v touze po bohatství uzavřeli spojenectví s Caligulou a dokud prosazoval jejich zájmy, drželi ho v čele státu. Osou románu jsou osudy mladého senátorova syna Lucia Curiona, úspěšného vojáka diplomata, který dychtí po kariéře a stává se bezcharakterním přisluhovačem Caligulova řádění, a herce Fabia. Fabius pochází z římské chudiny a je tragickým mluvčím drobného římského lidu. Autor tímto způsobem čtivě a nenásilně ukazuje protiklady Říma vládnoucího a bezbranného.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Alpress ve Frýdku-Místku roku 2004 (2. vydání). Doslov napsal Blahoslav Dokoupil. Počet stran: 598. ISBN: 80-7218-502-0.

POSTAVY:

Lucius Curio - ctižádostivý mladý voják, příslušník šlechty; v průběhu knihy se z něj stává "ovce" (přisluhovač) císaře Caliguly
Fabius Scaurus - herec, buřič, představitel chudých lidí ze Zátibeří (Řím za Tiberou)
Tiberius - římský císař; žije v ústraní na Capri; kdysi byl úžasný voják, v posledních letech jeho života se z něj stal podezřívavý stařec trpící strachem o svůj život
Caligula - římský císař, vládl po Tiberiovi; nejprve reformátor, ale postupně se z něj stal krutý, šílený a zvrhlý tyran, který vládl skrz vraždy, strach a orgie; žil paralyzován strachem, že se ho někdo pokusí otrávit
Seneka - stoický filozof a dramatik; píše tragédie o tyranech; "káže vodu, pije víno" = vnitřně rozpolcený
Macro - prefekt pretoriánské gardy; později pravá ruka Caliguly
Servius Curio - republikán, otec Lucia
Quirina - tanečnice; nejprve Fabia obdivuje, poté se do něj zamiluje a on do ní
Valérie - dcera Macra; bývalá prostitutka, její historie ji v průběhu života dohání; přezdívaná římská princezna; na pokyny otce se snažila Fabia svést a zamilovala se do něj, nechala zavraždit Torquatu (Luciovu snoubenku) - obě Lucius zradil

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Starověký Řím (za vlády císařů Tiberia a Caliguly), cca leden 37 - září 38 n. l.; Itálie

DĚJ:

Kniha je rozdělena do čtyř částí a začíná návratem Lucia Geminia Curiona a Fabia Scaura do Itálie. Přijel zástupce legáta ze Sýrie Lucius a zároveň i herec Fabius se svojí veselou partou, kteří se vrátili z vyhnanství za buřičství. Lucius po cestě do Říma narazil na velitele císařské gardy Macra. Prefekt se narodil jako rolník a bylo to znát na jeho vystupování. Hrubé rysy, žádné krásné květnaté řeči, všechno přímo a jasně a právě tenhle barbar se postupně vypracoval na jednoho z nejdůležitějších mužů v říši, což byl celkem paradox. Mladý patricij, značně ovlivněn Macrovými řečmi a krásou jeho dcery Valérie se vrátil do Říma. Do dívky se divoce zamiloval, i přestože na něj čekala snoubenka Torquata. Mezitím císař Tiberius žil už spoustu let na Capri v ústraní, kdysi býval skvělým vojákem, ale stal se z něj úzkostlivý, podezřívavý stařec schovávající se před hrozbou atentátu. I přestože byl v "bezpečí", musel se mít neustále na pozoru před vlastním synovcem Gaiem Caesarem zvaným Caligulou. Germanikův syn zuřil, když mu před časem Tiberius řekl, že císařem se nestane kvůli své krutosti a zvrhlosti. Římský lid neměl císaře rád, jak šlechtici (hlavně Senát), tak už vůbec ne chudáci. Fabius se vrátil ke svému tátovi a zase začal hrát pro radost a hlavně pro lidi. Do své herecké party nově přibral i tanečnici Quirinu. K Fabiovi vzhlížela a postupně se do něj zamilovala a on do ní. Scaurus měl dost zpupných senátorů a napsal komedii o pekařích, ve které je kritizoval. Senátoři se bouřili a chtěli, aby s tím Tiberius něco udělal. Císař si tedy herce pozval na Capri, všichni si mysleli, že ho viděli naposled. A proto byli všichni překvapeni, když se Fabius vrátil živ a zdráv. Luciův otec Servius Curio byl republikán a svého syna zasvětil do plánu, jak se chtěli s dalšími senátory zbavit tyrana. Lucius rozpolcen váhal zda chce pomoct svému otci anebo si otevřít cestu pro svoje ambice, aby se stal Někým. Stejně tak váhal mezi Torquatou, dcerou senátora Agrippy a dcerou Macra - Valérií, jeho srdce jasně toužilo po princezně římské. Na radu se ptal i svého bývalého učitele Seneky, ale ten mu nemohl poradit. Zvolil si druhou možnost a chtěl varovat Caligulu před připravovaným plánem. Když se to dozvěděl Servius, raději se sám probodl než mít takového syna. Neslavný otcův plán by stejně už nestihli uskutečnit, protože stařec se rozhodl z Capri vrátit do milovaného Říma. Město už bohužel nikdy nenavštívil, při hostině totiž upadl do mdlob a přesně v té chvíli ho Macro zardousil. Caligula se stal novým císařem a Macro jeho pravou rukou. Lucius z toho těžil, stal se senátorem a Caligulovým blízkým rádcem. Nového císaře lidé nejdříve milovali, hrál si na velkého reformátora, rušil různá Tiberiova nařízení a vymýšlel vlastní. Peníze pouštěl proudem a všichni se najednou měli dobře, ale to netrvalo dlouho. Říšská pokladna se vyprazdňovala neobyčejně rychle a najednou museli občané platit obrovské daně. Miliony nutné pro chod státu si půjčoval od senátorů, ti kteří mu je nechtěli ochotně dát zaplatili životem. Navíc si sám žil jako král, pořádal orgie a velké hostiny, obnovil gladiátorské hry a divadlo už rázem nikoho nezajímalo. Důsledkem toho museli herci odcestovat na venkov a vystupovat po hospodách, dostali se například až do Ostie. Lucius stále zamilován do Valérie byl postupně zhnusen její pýchou a přišel na to, že v mládí byla prostitutkou. Následkem toho se chtěl vrátit k Torquatě, to Valérie zamilována do Lucia neunesla a nechala ji zavraždit. Lucius nejprve zradil Torquatu a teď i Valérii pro Caligulovu sestru Livillu. Caligula chtěl vládnout sám a zbavit se i Macra, a tak ho poslal do Egypta. Bývalý pasák volů byl nadšený, jenže po cestě ho zabila posádka lodi. Herci se po nějakém čase vrátili do Zátibeří a Fabius si chtěl splnit svůj velký sen o tom, že si zahraje velkou tragickou roli. Napsal tedy tragédii o tyranovi Falarisovi, která nepokrytě kritizovala Caligulovu vládu. Na premiéře v lóži seděli Livilla s Luciem a ten vyčkával na první známky buřičství. V průběhu představení do divadla vtrhli pretoriáni a Fabia odvedli do vězení. Před soudem ho obhajoval sám Seneka, ale ani on nezměnil přesvědčení Lucia a poroty. Fabius se odmítl vzdát a nakonec se přiznal. Za pár dní měl být popraven. Nechtěl Caligulovy dopřát potěšení z jeho smrti a raději se zavraždil ve vězení. Quirina strašně plakala, druhý den ji našli mrtvou. Caligula se už dočista zbláznil.

Historický dovětek mimo rámec románu: po smrti císaře Caliguly na trůn usedl jeho koktavý strýc Claudius.