Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární žánr: komedie

Jedná se o 5aktovou prozaickou komedii inspirovanou Plautovým antickým námětem (Komedie o hrnci) a také hrou Duchové od Pierra de Larivey. Hra byla napsána roku 1668 a její hlavní postava, lakomec Harpagon, je ztvárněním člověka, jehož lakotný charakter ovládá jeho jednání a chování zásadním způsobem. Lakomec se v pařížské Palais-Royal hrál pouze 20x a v knižní podobě vyšel roku 1669.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2008 (1. vydání tamtéž). Z francouzského originálu L'avare přeložil Vladimír Mikeš. Počet stran: 84. ISBN: 978-80-87128-02-2.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu 17. století. Patří k nejslavnějším klasickým dramatikům, zabýval se takzvaným nízkým dramatem, tj. kritizováním a zesměšňováním společnosti, často pojatým komicky (nízká literatura = komedie, bajka, satira; vysoká = epos, óda, hymna, tragédie). Taky je zřetelná inspirace komedií dell'arte. Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev. Začínal proti vůli rodiny jako herec a komediant v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově. Účinkoval později také na královském dvoře Ludvíka XIV.

UMĚLECKÝ SLOH:

Klasicismus je umělecký směr, jenž se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Vznikl v polovině 17. století jako reakce na citové až vášnivé baroko. (Po klasicismu navazuje rokoko.) V období klasicismu se rozvíjí zejména epická poezie a dramatická tvorba. Dramata musela dodržovat trojjednotu (času, děje a místa - bez odboček z času, děje a místa). Byl zde požadavek stylové vybroušenosti, srozumitelnosti a jasnosti. Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu, pevné morálky. Tento umělecký sloh je zastáncem střídmosti, kázně a rozumu.

HLAVNÍ POSTAVY:

Harpagon - v komedii představuje lakomce, který je posedlý penězi; při ztrátě peněz v díle naprosto zešílí a v tu chvíli by za peníze dal všechno, včetně své rodiny; Moliére použil tuto postavu na zesměšnění lakomectví a maloměšťáctví; vydělává půjčováním peněz na vysoký úrok = lichvář
Kleantes - syn Harpagona, jenž je až po uši zamilován do Mariany, což je chudá dívka z vedlejší ulice; chce otce požádat o požehnání, jenže místo toho se dozví, že si ji chce vzít sám Harpagon; vzhledem k jeho lásce k Marianě je ochoten udělat vše, aby Marianu získal on, i přestože je proti Harpagonovi bezmocný
Eliška - dcera Harpagona, jež je zamilovaná do Valéra; když chce otce požádat o požehnání, otec jí řekne, že se vdá za bohatého Anselma, otce Valéra; Eliška se nechce vzdát Valéra, a proto spojí síly s Kleantem
Valér - Harpagonův správce, který je zamilován do Elišky

DĚJ:

Kleantes a Eliška, děti Harpagona, jsou oba zamilovaní, a proto se domluví, že oba dva požádají otce o požehnání. Při tomto rozhovoru se ale dozví, že otec Harpagon má s nimi úplně jiné plány. Chtěl děti provdat a oženit tak, aby z toho měl co nejvíce peněz. Elišku Anselmovi a Kleanta bohaté vdově. Kromě toho jim oznámil, že si chce vzít Marianu, což byla láska Kleanta. Marianu Harpagonovi dohodila Frosina, ale ta za službu nedostala zaplaceno, a proto pomůže Kleantovi a Elišce. Eliška ani Kleantes se nechtějí vzdát. Sluha Kleanta, Čipera (Štika), ukradne Harpagonovu truhlu plnou peněz, aby mohli Harpagona vydírat. Jakmile se Harpagon o krádeži dozví, začne obviňovat každého, kdo mu přijde na oči. Jakub, sluha Harpagona, obviní Valéra, protože jej uhodil při večeři. Už to vypadá, že nechá oběsit Valéra, jenže vzhledem k nedorozumění Valér prozradí, že je synem hraběte Thomase d'Alburciho, že je jediný, který přežil při ztroskotání lodi. Tím se dozví, že Mariana je jeho sestra a Anselm jeho otec. V tu ránu přijde Kleantes a začne Harpagona vydírat. Harpagon by udělal pro peníze cokoliv, takže dětem dovolí si vzít, koho chtějí.

VLASTNÍ NÁZOR:

Pěkná komedie, která měla málo archaismů, a proto byla velmi čtivá. I přestože byla kniha psaná formou scénáře, pobavila mě a udržela si můj zájem až do konce. Určitě bych si někdy rád přečetl další knihu od autora této komedie.

POZNÁMKY:

• Paříž, 1670
• Harpagon nechce, aby musel dávat věno, proto hledá bohatého ženicha