Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• stručný obsah: lyrický obraz ženy na zahradě, jejíž klidná jarní scenérie je narušena prudkým citovým otřesem; pod vnějším půvabem a krásou přírody se skrývá bolest, pláč a žárlivost vyvolaná milostným zklamáním, když milovaný muž kráčí s jinou; osobní cit se proměňuje v bouři, jež se zrcadlí v krajině i vnitřním světě postavy
• hlavní myšlenka a téma: souběh přírodního dění a lidských emocí; motiv jarní bouře jako symbolu náhlého citového výbuchu, zklamání a vzdoru v lásce; téma ženské citlivosti, žárlivosti a bolesti z nevěry, která narušuje harmonii i ideál krásy
• jazyk a styl: symbolistní lyrika s výraznou smyslovostí a náladovostí; prolínání přírodních motivů (zahrada, ptáci, obloha, bouře) s psychickými stavy; hudebnost verše, rytmizace a zvukomalba ("skandují", "ozvěnou"); jemná barevnost a obraznost, typická pro Sovovu impresionistickou poetiku

K růžím svým vchází na zahradu.
Všechen svůj půvab v jich vonném chladu
vnáší, svou grácii.

Na trávu pod keře usedá si,
rozpouští vlnící se vlasy,
prudký pláč rdousí ji.

Pěnice volá pod okny dole.
Cepy na mlatě ve stodole
v rytmech skandují.

Obloha vysoká, prostá kouře,
jakoby smýšlela příští bouře
s ozvěnou nad slují.

Zda-li je on či ona vinnou?
On, který kráčel včera s jinou,
za stmívající se bor?

Hladké a bílé její čelo
jarní své bouře nesmlčelo,
zklamání své i vzdor.

Žlutošedé si češe vlasy.
Děl vždy: co zlaté v nich sladké krásy
obrazů zářících.

A teď? zda možno? S jinou ji klame?
Slovem jej zmrazí, kruté jež, známé, -
v němý či propukne smích?