Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dudák Švanda je velmi zamilovaný do Dorotky. Jenže její otec hajný Trnka jejich svatbě nepřeje, neshledává Švandu pro svou dceru dostatečně bohatým. Proto, když se dudák dozvěděl, jak lze ve světě zbohatnout, neváhal, rozloučil se se svou milou a vydal se do neznámých krajin. V lese na něj padl sen a poté se u něj zjevila jeho mrtvá matka Rosava v podobě víly. Chtěla svého syna ukázat svým družkám, které jeho dudám daly kouzelnou moc. Lesana, královna víl, dovolí Rosavě, aby svého syna na cestách doprovázela. Švanda má se začarovanými dudy veliký úspěch, proto se k němu vlísá Vocilka, jenž v tom vidí zisk jen pro sebe. Zařídí, aby se dudák pokusil rozesmát princeznu Zuliku. To se podaří a princezna Švandu žádá o sňatek. Statečná Dorotka s Kalafunou (přítel Švandy), kteří se dudáka vydali hledat, proniknou až na hrad a chtějí sňatku zabránit. Jenže Vocilka Švandu ovlivňuje, chce, aby si princeznu vzal jen kvůli penězům, a navíc králi napovídá, že Dorotka s Kalafunou jsou blázni. Proto jsou odvedeni, přičemž se jich dudák ani nezastane, zaslepen princeznou a bohatstvím. Zulika má však snoubence Alamira, který si tohle všechno nenechá líbit a Švandu uvrhne do vězení. Tam se dudákovi zjeví Rosava, řekne mu, že je jeho matkou a pomůže mu z vězení ven, ale Lesana ji za to, že vyjevila své tajemství, uvrhne mezi divé ženy a musí tam zůstat tak dlouho, dokud ji nevysvobodí prostá láska dívky k Švandovi. Když se dudák vrací do své vesnice, smiřuje se se svým kamarádem Kalafunou, který se mezitím vrátil domů ke své milované rodině, ale Dorotka ho odmítá. To Švandu utvrdí v jeho hýření, ovšem hrozí mu nebezpečí. O půlnoci má hrát hodům divých žen. Jeho matka proto prosí Dorotku, aby mu pomohla. Ta Rosavu poslechne a vytrhne polomrtvého utančeného Švandu z kola polednic. A zatímco Vocilka krade dudy, co už ztratily čarovnou moc, obejmou se Švanda s Dorotkou a s matkou, jejichž veliká láska dojme i královnu víl Lesanu, která z Rosavy snímá prokletí. Nakonec tedy vše dobře dopadlo.

SHRNUTÍ:

• Švanda - důvěřivý, lehkomyslný, nerozvážný, dobrosrdečný...
  Kalafuna - přátelský, vlastenec, pracovitý, doma spokojený a šťastný...
  Dorotka - odvážná, samostatná, obětavá, věrná...
  Vocilka - prospěchář, ryze záporná postava, výřečný, vtíravý...
  Zulika - neohleduplná, má dojem, že peníze zmůžou vše...
  Rosava - trpí za syna, obětavá, milující oddaná matka...
• Žánr tohoto romantického díla je tzv. dramatická báchorka neboli pohádka. Je to hlavně z toho důvodu, že se tam dost často objevují nadpřirozené postavy, jakými jsou třeba víly nebo polednice. Tyto postavy posunují děj, který na sebe tím pádem dokonale navazuje, zlehčují některé situace nebo řídí osudy, které nejsou v lidské moci.
• Objevují se zde dva typy lásky. Milostná, kterou vzplála Dorotka a mateřská, kterou ke svému synovi Švandovi chová Rosava.
• Jednotlivé postavy se od sebe liší nejen svými vlastnostmi, ale také způsobem mluvy. Víly mluví veršovaně a vznešeně. Cizinci se vyjadřují pomocí 3. os.č.jed. A Češi zachovávají svůj lidový jazyk, své nářečí.
• Je to romantické dílo, ale vyskytují se zde i realistické prvky, jako je třeba samotná postava Švandy. Jde o to, že se v průběhu děje mění, vyvíjí se. Zpočátku je to oddaný přítel Dorotky, ale později se nechá zaslepit penězi a princeznou Zulikou. Netrvá dlouho a uvědomí si, že Dorotku opravdu miluje, proto pro změnu opovrhl princeznou. Můžeme tedy říci, že byl nejdříve dobrý člověk, pak chamtivý a nakonec se vrátil zase k dobrosrdečné povaze.
• Tyl svým dílem varuje před posedlostí penězi, bohatstvím, lhostejností. A naopak vyzdvihuje vlastenectví, to je pro něj nejdůležitější. Ve svém díle také zobrazuje typickou rodinu s dětmi. Tedy Kalafunu a jeho rodinu. Všichni se milují čistou láskou a jsou na sebe hodní.

Čtenářský deník	-	Čech a Lech
	-	Dekret kutnohorský
	-	Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
	-	Jiříkovo vidění, Jiříkovo vidění (2)
	-	Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové (2), Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové (3)
	-	Kutnohorští havíři, Kutnohorští havíři (2)
	-	Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud, Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud (2), Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud (3), Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud (4)
	-	Lesní panna aneb Cesta do Ameriky
	-	Paličova dcera, Paličova dcera (2), Paličova dcera (3), Paličova dcera (4)
	-	Poslední Čech
	-	Prkoš Bílinský
	-	Rozervanec
	-	Rozina Ruthardová
	-	Strakonický dudák, Strakonický dudák (2), Strakonický dudák (3), Strakonický dudák (4), Strakonický dudák (5), Strakonický dudák (6), Strakonický dudák (7), Strakonický dudák (8), Strakonický dudák (9)
	-	Strakonický dudák (Dramatické báchorky), Strakonický dudák (Dramatické báchorky) (2)
	-	Strakonický dudák (vlastní názor)
	-	Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Strakonický dudák aneb Hody divých žen (2), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (3), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (4), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (5), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (6), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (7), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (8), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (9)
	-	Švanda dudák
	-	Tataři u Holomouce
	-	Tvrdohlavá žena

Čítanka	-	Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (2), Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (3)
	-	Jan Hus
	-	Obrazy z dvou století
	-	Paličova dcera, Paličova dcera (2)
	-	Poslední Čech
	-	Rozervanec, Rozervanec (2)
	-	Strakonický dudák
	-	Strakonický dudák aneb Hody divých žen
	-	Strakonický dudák: národní báchorka
	-	Tvrdohlavá žena, Tvrdohlavá žena (2)
	-	Zloděj