Menu
Tyl Josef Kajetán (*04.02.1808 - †11.07.1856)
Praha
- próza Praha je rozdělena do 5 částí:
- jedná se hlavně o popisy a vykreslení nádhery našeho hlavního města Prahy, jež posléze vystřídá poutavý příběh rozdělený na dvě části: Vidění na mostě a Proč nepíšete německy?
- Vidění na mostě je o muži, který stojí a hledí na Malou Stranu a jeho myšlenky směřují k vlasti a vlastenectví; najednou se před ním objeví masa lidí, kteří mluví německy - bojí se, že Čechy upadnou do vlivu němčiny; z této vidiny ho probudí rozsvěcovač lamp
Proslov
Jako skvělý diamant, rukou boží zasazený v pevný lem, leží v srdci Evropy spanilý úval, ověnčený horami a lesy. Světa končiny jej znají od věkův - neboť se lesknul silou zázračnou, když kolem daleké krajiny ještě v mlhách tonuly. Znajíť jej věkové - a cizí oči naň jednou se závistí, jednou s opovržením šilhaly; nepříznivé ruce jej špínou a smetí zakaliti usilovaly; on ale vždy opět sám sebou, jako diamant diamantem, nabyl nové skvělosti.
Kdož nezná českou zemi?
Zná ji svět - byť i o ní, jako o věci dávno minulé, nic jiného nežli jen staré pověsti povídati nechtěl; zná ji svět, a nemůže z věčné knihy dějin světských vytrhnouti listy, kdežto se jmena lesknou: Václav, Otakar, Jan, Karel, Hus, Jeroným, Žižka, Jiří, Hasištein, Komenský a Valdštýn.
Vás, zlatonosné řeky, stříbroplodné hory, hlučná města, tiché vesnice a květuplné sady - vás, kraje české! znají všechny končiny, a obracejí pozorných zraků na zrůstající vaše poklady. Zmizeliť dnové temnosti a touhy, v nichžto pohříženi přes patero věků lidských otcové naši jako stínové se potáceli; slunce století devatenáctého se nad námi leskne; času duch přívětivě se usmívá.
Krásně je v Čechách býti - ve vlasti krásného doufání! A jedno místo viděti je v Čechách - divné, divuplné místo! Od sněhem krytých Krkonošů a z hustokmenné Šumavy, z panského hradu a z chudé chýže otáčejí se po něm oči - oči jaré a sesláblé. Jesti to tajné a nevýslovné kouzlo, jež krev českou k tomu místu vábí, jesti to již při početí v každém Čechu vzniklá touha, kterouž jazyk zvědavostí pojmenovati se ostýchá, ač neví, jak ji nazvati; jesti to s bytností českou nerozlučně srostlá, trvající žádosť: jednou alespoň pokleknouti na hrobě svých králů!
Jednou za živobytí musí Prahu spatřiti každý Čech - jednou musí k hranám jejím putovati jako věřící Moslemín k ostatkům svého proroka. Ubohý, jenž Prahu neviděl a se světem se loučí! - Onť zápasil po celý život s horoucí touhou, a nezvítěziv, opouští bojiště; onť nespatřil, kde orodovníci jeho za živa blahočinili; nespatřil památník zhynulé slávy, ani kolébku nově se křísícího blaženství; a co mu od útlého věku zkušenější ústa o veliké Praze povídala, to uvízlo v paměti jeho jen jako pouhý sen; radostného vyjevení se nedočkal.
Já tě ale viděl, město osudu těžkých, a života sladkosti a hořkosti zakusil jsem v lůně tvém; já tě znám a velebím tě, Praho má!
Zdrávas věrných synů ředitelko,
S rukou rány, s nohou tobě líbám prach;
Napni čelo, rekův pěstitelko,
Bledý uchopí se odpůrníků strach!
Marnéť slzy! - Smíchem zdob si, matko, tváři,
Mdlobu setřes, mocná rozpni ramena,
Synovéť se hrnou po tvé záři,
Heslo jejich: Sláva nově zrozená.
Novou touhou srdce české práhne,
K setrvání jarý sbor se zaklíná;
Prapor věje - mračno k horám táhne,
Na nebi se jasná duha rozpíná!
Krom storamenného, po březích Sekvany rozprostřeného obra - denně jinak a jinak se tvořící a dvořící Paříže - není téměř jediného města evropského, ježto by v dějepisu takovým právem hlasy za celý národ vydávati mohlo jako Praha. Dějiny francouzské jsou co nejúžeji spojeny s událostmi Pařížskými, a co mezi stěnami královských Tuilerií nebo na hlučném Boulevardu vzniklo: vždy jako v jediném srdci, v jediné a též mysli celé Francie se vzbudilo. - Vezmi Francouzovi historii Pařížskou a zbavíš ho všech příběhů vlastenských.
Něco podobného dá se říci o Praze a o Čechách. - Praha byla a zůstává vždy jako střediště a první pramen kroniky českého národa. S jejím zruštem a rozkvétáním zmáhaly a sílily se veškeré Čechy; jejím pádem začaly pak i hynouti, a nikdy nepřevážila města jiná po vlasti naší Pražskou stranu tak, aby se byl - jakož jinde - celý národ dle osad skrovnějších rozmyslil a odhodlal. Od báječných věků Libušiných, v boji s germánskými sousedy, za slavné výpravy do Prus, v blahodějném věku zlaté bully, při sporech a válkách náboženských, při pověstných školách - vždy a všude představovala Praha osobu první, vždy a odevšad hleděly na ni kraje ostatní: ona pak stála vždy hotova k radě a pomoci, ona střehla slávu a blaženost národa.
Kdož by Prahu nemiloval? a kdo, zvláště za dnů našich, poznati ji nedychtil? Jsoutě to dnové noví, a s nimi obléká též Praha nové roucho.
I pokusil jsem se z mnohotvárného života Prahy naší několik stránek vyobraziti a nyní odhrnuji záclonu s obrazů těch.
Jsoutě to skrovné plody osamělých hodin - myšlénky, úsudky, zdání a přání v pestrém oděvu, jak mi letmo před rozehřátou duší se vznášely, a perem sotva zachyceny, na papíru jen podoby pouhých nástinů dosáhly.
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Josef Kajetán Tyl - Praha
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
sýkorka amina řízek Muj vztah ke škole Hlavní město Cukrovka Křelina úvaha vánoce sedm divů zdravý človék Balú Pozdravy záhořovo dědičnost otec brown dědeček automobil vypisky řezník Pasák negramotnost facebook nezbytnost Chobotnice godot gam kniha apokryfů maurier paris větný člen valenční syntax reva
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 711 823 796
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí