Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

Autorem díla je Arnošt Lustig, český židovský spisovatel, jenž se ve své tvorbě často vracel k osudům Židů, válce, vině, paměti a lidské důstojnosti.

Román se odehrává převážně v Jeruzalémě a jeho okolí během první arabsko-izraelské války v roce 1948.

Dílo spojuje válečný román, milostný příběh a psychologickou prózu, protože vedle bojů sleduje hlavně vnitřní proměny postav.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Dany Polnauer - mladý pražský válečný korespondent; citlivý, ironický a nejistý; po setkání s Magdou se v něm probouzí silná láska i potřeba pochopit zemi, za kterou se bojuje
Magda Wilderová - členka izraelské armády a spojařka; krásná, statečná a laskavá; nese zkušenost židovského pronásledování, ztrát a válečné minulosti a svou lásku k Danymu spojuje s věrností Izraeli
Emanuel Lampel - starší korespondent a Danyho přítel; vtipný, jízlivý a zkušený; dokáže odlehčovat i nebezpečné situace, ale zároveň chápe krutost války
Miriam Livinová - Magdina přítelkyně a obyvatelka domu na King George; starostlivá, klidná a praktická; pomáhá vytvářet dočasné útočiště uprostřed ostřelování
pan Livin - Miriamův manžel a voják; unavený, odhodlaný a tvrdohlavý; ztělesňuje obranu města a přesvědčení, že ustoupit už není kam
Motti Saharof - izraelský voják a Magdin blízký známý; silný, živelný a odvážný; jeho smrt připomíná, že válka bere i ty, kteří působí nezničitelně
Jonny - letec a Danyho i Magdin známý; veselý, hlučný a životaschopný; do válečného prostředí vnáší energii, humor, písně, vzpomínky na Prahu i pohled letecké jednotky

ŽÁNR A KONTEXT:

• žánr: válečný a milostný román s psychologickými a dokumentárními prvky
• historický kontext: děj je zasazen do roku 1948, kdy mladý izraelský stát čelí útoku okolních arabských armád
• tematický kontext: dílo navazuje na Lustigovo téma židovského osudu, ale nejde primárně o táborové prostředí; ukazuje poválečný boj o přežití, domov a vlastní stát
• prostor: důležitou roli má Jeruzalém, jeho ulice, kryty, konvoje, ostřelování, nedostatek vody a stálá blízkost smrti

DĚJ:

První část

Dany Polnauer a Emanuel "Many" Lampel přijíždějí jako váleční korespondenti do obléhaného Jeruzaléma. Město je ostřelováno, ulice jsou rozbité, obchody zatarasené pytli s pískem a obyvatelé žijí v neustálém ohrožení. Oba novináři se během palby dostanou do domu č. 44 na King George, kam je posílá bratr Miriam Livinové. Zde se setkají s Miriam a s Magdou Wilderovou, vojačkou a spojařkou izraelské armády.

Setkání s Magdou na Danyho silně zapůsobí. V domě se pije voda a víno, hraje gramofon a Dany Magdu požádá o tanec. Krátká chvíle téměř obyčejného života je v ostrém kontrastu s výbuchy za okny. Do domu se vrací unavený pan Livin, který připomíná skutečnou tíhu bojů a nedostatek zbraní. Magda potom Danymu a Lampelovi ukáže, kde nechává klíč od svého pokoje, kdyby se chtěli vrátit. Dany s Lampelem se později při cestě městem dostanou pod palbu ostřelovače, jsou zadrženi jako podezřelí a nakonec Magdě nechávají žertovný vzkaz.

Druhá část

Dany se vrací za Magdou už bez Lampela. Přináší víno a snaží se navázat důvěrnější rozhovor. Mluví spolu o válce, o službě, o zemi, o minulosti i o obyčejných lidských věcech, které v obklíčeném městě získávají zvláštní význam. Dany je Magdou přitahován, ale zároveň je nejistý a bojí se, aby nepůsobil neomaleně.

Postupně se mezi nimi vytvoří blízkost. Magda Danymu prozradí, že byla vdaná a že její muž zemřel. Dany si uvědomuje, že před sebou nemá jen krásnou ženu, ale člověka poznamenaného ztrátami a válkou. Jejich vztah se promění v milostný. Oslovení "miláček" se stává výrazem jejich vzájemné něhy, ale zároveň i křehkosti, protože oba vědí, že válka může kdykoli všechno přerušit.

Třetí část

Dany se stále silněji upíná k Magdě. Vnímá ji jako ženu, milenku i vojačku, která patří nejen jemu, ale také zemi, za kterou bojuje. Do děje vstupují další vrstvy války: Dany s Lampelem navštěvují různá místa a setkávají se s lidmi, kteří představují duchovní, politické i vojenské pozadí vznikajícího Izraele. Román tak ukazuje, že milostný příběh není oddělený od dějin, ale odehrává se přímo uprostřed nich.

Významnou postavou se stává Motti Saharof, silný, živelný a odvážný voják. Magda ho zná a má ho ráda, Dany na něm pozoruje směs humoru, odvahy a tvrdosti. Saharofova smrt připomene, že ve válce neumírají anonymní hrdinové, ale konkrétní lidé se svými zvyky, slabostmi, sny a minulostí.

Čtvrtá část

Dany se vydává s týlovou jednotkou a snaží se poznat válku nejen jako novinář, ale i fyzicky, vlastní únavou a pohybem v krajině. Válka se pro něj stává konkrétnější: znamená prach, horko, nákladní auta, přesuny, raněné, mrtvé i obyčejné vyčerpání. Přesto se pořád vrací k Magdě, která pro něj zůstává středem jeho myšlenek.

Jejich vztah pokračuje, ale není jednoduchý. Dany naráží na to, že Magda má svůj vlastní život, službu, přátele, minulost i povinnosti. Miluje ji, ale ne vždy jí rozumí. Vedle něhy se objevuje nejistota, žárlivost a obava, že si ji nemůže přivlastnit. Magda zůstává samostatnou ženou, která se Danymu otevírá, ale zároveň patří i světu války a obrany Izraele.

Pátá část

Do děje vstupuje příměří a s ním i dopisy. Dany a Magda si píší a jejich vztah se udržuje i ve chvílích, kdy spolu nemohou být. Dopisy jsou plné lásky, vzpomínek, tělesné touhy i úvah o válce, židovském osudu a smyslu boje. Dany si uvědomuje, že Magda pro něj není jen válečnou známostí, ale člověkem, který zásadně proměnil jeho pohled na život.

Příměří však neznamená skutečný klid. Postavy stále cítí nejistotu a vědí, že válka se může znovu rozhořet. Naděje se střídá s únavou a láska s vědomím, že všechno je dočasné. Dany se snaží psát, pozorovat a porozumět tomu, co se kolem něj děje, ale zároveň stále myslí na Magdu.

Šestá část

Výraznější roli získává letec Jonny, energický, hlučný a životaschopný muž, který do příběhu vnáší humor, písně, vzpomínky na české prostředí i pohled letecké jednotky. Dany se dostává na letiště a poznává další podobu války: letadla, piloty, improvizované podmínky, vojenskou soudržnost i směs odvahy a lehkovážnosti.

Jonny je zároveň komická i vážná postava. Umí být hrubý, žertovný a rozpustilý, ale jeho svět má jasný morální rozměr: válka pro něj není jen dobrodružství, nýbrž boj o přežití. Dany skrze něj poznává další stránku izraelské obrany a zároveň si znovu uvědomuje, jak se v této zemi prolíná humor, erotika, smrt, odvaha a paměť šoa.

Sedmá část

V závěrečné části se setkávají hlavní motivy románu: láska, válka, dopisy, vzpomínky, přátelství i vědomí, že nic nemá jisté pokračování. Dany se znovu pohybuje mezi Magdou, Lampelem, Jonnym a dalšími lidmi, které válka svedla dohromady. Mluví se o morálce, o tom, co má cenu napsat, o dobrých a zlých skutcích i o tom, jak se židovská zkušenost promítá do obrany Izraele.

Závěr nepřináší jednoznačné šťastné vyřešení. Dany jde s Jonnym a Lampelem nočním Jeruzalémem. Dům na King George č. 44 je temný a Magda není přítomna. Přesto zůstává v Danyho paměti, v jeho dopisech, představách, vůních, oslovení "miláček" i v pocitu lásky, která se nedá oddělit od války, smrti a touhy žít naplno.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• kontrast: autor staví proti sobě lásku a válku, tanec a dělostřelbu, humor a pohřby, něhu a stálou možnost smrti
• obraznost: časté jsou smyslové popisy světla, prachu, horka, vůní, střelného prachu, hor a nočního Jeruzaléma
• dialogy: řeč postav je živá, úsečná, ironická a někdy hrubá, což působí přirozeně v prostředí vojáků a novinářů
• vnitřní monolog: velká část textu sleduje Danyho myšlenky, touhu, rozpaky, žárlivost, vzpomínky i snahu porozumět Magdě
• motivy: opakují se motivy koní, šakalů, vody, dopisů, gramofonu, letadel, slova miláček a mrtvých, kteří zůstávají přítomni v živých

VLASTNÍ NÁZOR:

Román působí silně hlavně tím, že neukazuje válku jen jako sled bitev, ale jako prostředí, v němž lidé touží po lásce, blízkosti a obyčejném životě.

Nejzajímavější je vztah Danyho a Magdy, protože není sentimentální, ale plný nejistoty, tělesnosti, strachu a opravdové něhy.

Dílo je náročnější kvůli rozsahu a dlouhým úvahám, ale právě ty pomáhají pochopit, jak hluboko do člověka válka zasahuje.

Líbil se mi kontrast mezi humorem Lampela a tragikou prostředí, protože díky němu příběh nepůsobí jednostranně a postavy jsou živé.