Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Epos vypovídá o uruckém králi Gilgamešovi. Tento král se toužil zapsat do dějin svými činy, a tak nechal postavit mohutné hradby kolem města Uruku. Na stavbě pracovalo celé město, včetně dětí a žen. Všichni pracující z toho byli velmi nešťastní, neboť se po celé dny neviděli. Když se to bohové dozvěděli, požádali bohyni Ištar, aby stvořila siláka podobného Gilgamešovi. Dala mu jméno Enkidu a poslala jej na zem s úkolem utkat se s Gilgamešem.

Ten, než se vydal do města Uruku, žil nějaký čas ve stepi se zvířaty, ale toužil po lidském přátelství. Mezi lidi ho přivedli teprve krásná dívka a lovec, kterému Enkidu nejprve zničil pasti na jeho zvířecí přátele.

Králi o neznámém silákovi pověděl sen, který mimo jiné naznačoval budoucí přátelství mezi oběma siláky. A tak se také stalo. Enkidu doprovázel Gilgameše všude, kudy chodil, a stali se z nich nerozluční přátelé. Spolu se vydali zabít obra Chuvavu, jenž ničil jejich zemi, a zabili spolu také nebeského býka, kterého nechala poslat bohyně Ištar na Gilgameše poté, co odmítl její nabídku sňatku. Rozzuřená bohyně pak krále proklela.

Po několika dnech navštívila Enkida horečka a na její následky hrdina zemřel. Gilgameš v zármutku uprchl do stepi, kde ho sužovala myšlenka na vlastní smrt.
Vydal se tedy na cestu za nesmrtelným Uta-napištimem pro radu. Uta-napištim mu vyprávěl svůj příběh a dal Gilgamešovi radu. Řekl mu, že pokud chce získat nesmrtelnost, nesmí šest dnů a sedm nocí usnout. Král však únavou ze strastiplné cesty téměř okamžitě usnul. Uta-napištimova žena napekla každý den pecen chleba a položila jej ke Giglamešovi. Král se probudil právě ve chvíli, kdy žena dopekla sedmý chléb. Uta-napištim mu tedy poradil podruhé: Na dně oceánu roste rostlina nesmrtelnosti. Kdo ji sní, omládne a nikdy nezemře. I o rostlinu však Gilgameš přišel...

Když se vracel do Uruku a viděl svoje dílo, mohutnou hradbu, opadl z něj smutek, neboť poznal, že člověk nemusí být nesmrtelný, stačí, když budou nesmrtelné jeho činy.