Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• rozsáhlý epos
• nejstarší epické dílo světové literatury, vznik 2. tisíciletí př.n.l. (sumersko-akkadská literatura; Mezopotámie)
• vyrytý klínovým písmem na hliněných destičkách

Epos o Gilgamešovi je svou základní myšlenkou a hledáním odpovědi na otázku o věčném životě výrazem mezopotamské kultury právě tak, jako jsou homérské eposy Ílias a Odyssea výrazem kultury řecké. Charakter ústřední osoby nese v sobě rysy faustovského člověka, jenž nešetří žádné námahy, aby dostal odpověď na palčivou otázku po hodnotě lidského života. Z pesimistické odpovědi jediné však, co září a přetrvává, je pravé, ryzí přátelství.
To je základní charakteristika tohoto eposu o uruckém králi Gilgamešovi, pravděpodobně historické osobnosti z doby kolem roku 2700 př.n.l. Eposu, který vznikl spojením dějově nesouvisejících sumerských a starobabylonských epických básní.

KOMPOZICE:

Chronologická, 12 tabulek, er-forma

ČASOPROSTOR:

Čas není blíže určený, městský stát Uruk (Mezopotámie)

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Archaismy, knižní jazyk, symbolika, přirovnání, personifikace

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Přátelství, hledání věčného života, ale nikdo nemůže být nesmrtelný

HLAVNÍ POSTAVY:

Gilgameš - polobůh, urucký král; skoro až tyran, ale Uruky opěvován; udatný a chrabrý
Enkidu - Gilgamešův přítel a pomocník; stvořen bohy
Ištar - bohyně; odmítnuta Gilgamešem
Chumbaba (též Chuvava) - obr z cedrového lesa; strůjce všeho zla
Utnapištim - lodivod, bůh, ale dříve člověkem; jediný z lidí, který přežil velkou potopu

DĚJ:

Polobůh Gilgameš je králem Uruku, kolem kterého nechává postavit hradby. Do cesty mu přijde Enkidu, jenž ho má přemoct, nepřátelství se však změní v přátelství, spolu přemůžou obra Chumbabu a spoustu dalších.

Bohyni Ištar se Gilgameš zalíbí, ten její nabídku ke sňatku odmítne. Rozzuřená Ištar posílá na Gilgameše nebeského býka, Gilgameš ho s Enkidem přemohou, to se bohům nelíbí, a tak je Gilgameš potrestán smrtí Enkida.

Truchlící Gilgameš se vydá hledat nesmrtelnost - hledá Utnapištima (jediného přeživšího velké potopy). Ten poradí mu nejdříve přemoci bratra Smrti - Spánek. Gilgamešovi se nedaří porazit Spánek a ani kouzelné květiny nesmrtelnosti se mu nedostane, vrací se proto domů z cest s neúspěchem, ale s poznáním, že to, co činí jeho jméno nesmrtelným, je to, co nechal vybudovat (hradby kolem Uruku).