Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• baladická báseň

Havran je jednou z nejznámějších básní E.A.Poa. Je baladická, ponurá a tajemná, dlouhá pouze 108 veršů a přitom se jedná o mistrovské dílo. Českých překladů vzniklo nespočet a každý zvlášť se snaží o nejbližší ekvivalent.

Autor hledal záminku pro opakování slova "nevermore", a protože věděl, že opakováním člověkem by znamenalo jisté klišé, použil místo něj papouška, který ovšem nesplňoval požadavky na zamyšlenou a vážnou atmosféru, a tak jej vystřídal havran, který slovo "nevermore" vyslovuje svým typickým krákoráním, takže vynikají písmena "r" a dlouhé "o". Tím autor vytvořil stále se opakující refrén.

Děj se odehrává v noci v pokoji, kde vypravěč - zahlouben do vzpomínek na svou zemřelou lásku a do četby - skoro usíná. Náhle ho však vyruší klepání na dveře. Nejdříve se ulekne, ale pak se uklidňuje, že je to jistě nějaký host. Rozhodne se jít otevřít a nahlas se omlouvá pánu nebo paní, že ještě neotevřel. Za dveřmi nikdo není, hrdina tedy dostává strach a začne si dělat naději, že to klepala jeho zemřelá dívka Lenora, proto volá její jméno do tmy, ale nikdo se neozývá.

Klepání se ozve ještě jednou, ale tentokrát hlasitěji. Muž se stále uklidňuje a usoudí, že někdo stojí pod oknem. Když otevře okenice, vletí do pokoje černý havran a usadí se na sochu Pallady.

Muž spíše jen ze žertu položí otázku, jak se Havran jmenuje a ten odpoví "Nevermore". Hrdina sám žasne nad tím, že havran umí mluvit, a pokračuje dál ve svých úvahách, že i havran odtud jednou odletí stejně jako Leonora. Havran opět zakrákorá své "nevermore" a hrdina je na rozpacích, zda to znamená, že havran nikdy neodletí nebo že se nevrátí jeho milá.

Sám usuzuje, že jeho pán asi byl velmi nešťastný ubožák a že od něj havran pochytil jen toto jediné slovo.

Přisouvá si křeslo blíže a opět přemýšlí nad havranovým slovem. Začíná opět vzpomínat na svoji dívku a dochází k závěru, že havrana seslal Bůh jako útěchu. Havran opět odpovídá stejně. Hrdina se jej tedy otevřeně zeptá, zda někdy najde léku na své churavé srdce toužící po Leonoře. Stále stejná odpověď: "nevemore". A i když ví, jakou odpověď dostane, zeptá se jej, zda svou lásku potká alespoň v ráji. Tím vlastně trýzní sám sebe. Nad odpovědí se rozzlobí a posílá ptáka zpátky do bouře, odkud přišel. Na to havran stroze odpoví "Už víckrát ne".

Ke konci básně havran stále sedí bez hnutí na Pallas Athéně a hledí na hlavního hrdinu, který upadá do zoufalství. Báseň tedy končí beznadějně.