Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jan Kamenář (pod názvem Král Olšovín, někdy uváděno jako Král Olšín; 1913)

Kdo jede tak pozdě a vichřicí?
Toť otec s dítětem kvapící.
Hle, jezdcova náruč pečlivá
jak hocha před zimou ukrývá!

'Proč krčíš se, synáčku? Z čeho máš strach?'
"Což nevidíš, táto, tam v olšinách?
Má korunu, vlečku - Král Olšovín!"
'To, hochu, je trocha jen mlhovin.'

»Slyš, hošíčku milý, což nemáš mne rád?
Pojď, budem si spolu pěkně hrát.
Hle, po břehu - jaké tu kytičky!
A maminka zlaté dá šatičky!«

"Ach táto, tatíčku, neslyšíš,
co všecko mi Olšovín slíbil již?"
'Buď tichoučko, ticho, můj nejdražší,
to suché jen listí zde haraší.'

»Nu, holoubku, mohl bys se mnou jít!
Mé dcerušky budou rády tě mít:
když chtělo bys, děťátko, usnouti,
tož zpívat a tancovat budou ti.«

"Můj táto, tatíčku, nevidíš, ach!
ty dcerky jeho tam v temnotách?"
'Ó, synku, synku můj, vidím tam stát
vrb starých, světélkujících řad.'

»Tak hezoučké tělíčko rád, věru, mám!
A nechceš-li jít, tož vezmu tě sám.«
"Ach, tatíčku, táto, vždyť on mne už chyt!
Král Olšovín chce mne snad uškrtit!"

Děs otce zachvátil, dal se v trysk
a štkající dítě pevněji stisk,
v dvůr vrazil, sám neživý dopola,
leč v náručí už - mrtvola.