Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Hynek v Praze roku 1998 (1. vydání tamtéž). Z německého originálu Im Westen nichts Neues přeložil Bohumil Mathesius. Počet stran: 203. ISBN: 80-86202-24-0.

OBSAH:

Kniha vypráví o osudech mladého německého studenta Pavla Bäumera, jenž musí na nátlak ukončit studie na gymnáziu, vstoupit do armády a účastnit se první světové války.

První půlka knihy je spíš humorná. Popisuje výcvik, který si s partou kamarádů dokázali zpříjemnit, jejich šéfem je čtyřicetiletý Polák Katczinsky, přezdívaný krátce Katzca. Užívají si dnů v zázemí i přes tyranského důstojníka, který vede výcvik a jehož občas nesmyslné rozkazy musí plnit, a když dostanou rozkaz jít do boje, rozloučí se s ním po svém - opijí se a zbijí ho. Později, už na frontě, se s ním setkávají - tam zjistí, že není vůbec statečný a sebevědomý, jak se stavěl, naopak, že je to prostý zbabělec.

Když odjedou na frontu, legrace přestává. Sice je také potkají veselé chvilky, ale spíš se setkávají jen s hrůzou a bídou - příkladem zničenosti obyvatelstva jsou francouzské ženy, jež se nepřátelským vojákům prodávají za trochu chleba.

Hned na začátku zemře Pavlův spolužák Kemmerich - Pavel neví, jak to říct jeho matce, která ho před odjezdem žádala, aby se o něj postaral.
Pavel popisuje hrůznost války - účinek plynu v zákopech, granátů, střel, ostnatého drátu - vidí na vlastní oči, co umí lidská nenávist a jak se z lidí stávají jen cáry masa. Jeho přátelé, spolužáci, navíc postupně umírají - s přítelem Kroppem se dostanou do nemocnice.

Absurdnost války lze poznat z epizodky, kdy je navštíví zbývající přátelé - jeden z nich požádá Kroppa, jemuž byla amputována nohy, jestli by si mohl vzít jeho dobré boty.

Pavel je sice poslán zpět na frontu, ale dostane propustku a jede na dva týdny domů. Přijde si úplně vytržený, vidí bídu a zoufalství v zázemí, jeho matka navíc má rakovinu a on, než by strávil pochmurné dny ve společnosti svých knih, k nimž se dost možná už nikdy nevrátí, odjede zpět na frontu.

Z jeho přátel zatím zůstal jen Katcza - ale i on je při jedné akci postřelen. Pavel ho táhne na zádech do bezpečí, i když mu to Katcza vymlouvá - sice ho donese k sanitce, ale po cestě je Katcza zasažen střepinou a aniž to Pavel zpozoruje, zemře mu na zádech.

Pavel sám, zničený, dostane dalších čtrnáct dní volna, ve kterých se snaží zjistit, jestli je vůbec možné, aby jednou žil normální život...

Věta ze závěru románu mluví jasně o jeho osudu: "Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid."