Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Kniha popisuje osudy vězňů v německém pracovním koncentračním táboře Mellern těsně před koncem 2. světové války, jejich každodenní ponižování a mučení ze strany SS. Hlavními postavami jsou vězni z tzv. malého tábora, kteří už nejsou schopni pracovat kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu a tak pouze "dožívají" v nelidských podmínkách. Remarque podrobně popisuje praktiky SS, hromadné zbavování se těl obětí i každodenní strach obyvatel malého tábora a dokáže přesně vystihnout myšlenkové pochody vězňů i esesáků.
Je jaro 1945 a konec války se blíží. V táboře se začíná formovat vězeňské komunistické hnutí a zároveň brutalita dozorců nabývá na síle. Když se však vězni z tajně sestaveného rádia doví, že se fronta posouvá a porážka nacistického Německa je na spadnutí, rozhodnou se přežít za každou cenu. Remarque také dokonale vykresluje myšlenkové pochody velitele tábora Neubauera, který postupně přehodnocuje svůj vztah k nacismu i k vůdci samotnému a na poslední chvíli se snaží aspoň naoko zlepšit životní podmínky v táboře. Ale ani trochu ho netrápí výčitky svědomí, věří, že jednal správně a to, že o život připravil tisíce "podlidí" je mu srdečně jedno. Jediné o co mu jde, je jeho život a majetek a tak je pro něj obrovskou ránou, když je tábor osvobozen anglo-americkými vojsky a on je zatčen. Tábor je tedy osvobozen a vězni jsou volní. Během desetiletého pobytu se mezi nimi vytvořily pevné vztahy, avšak každodenní umírání desítek ba i stovek z nich je naučí brát strach a smrt jako běžnou a samozřejmou každodenní věc a tak si i po osvobození tábora jen velmi těžko zvykají na to, že s nimi opět někdo jedná jako s lidmi. Na konci knihy se ti, kteří přežili a kteří byli připraveni o více než jen deset let života, znovu svobodní vydávají zpět domů, avšak se strachem, že o své domovy i o všechny své blízké přišli.