Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Millennium Publishing v Praze roku 2014. Ilustroval Jan Gruml. Počet stran: 251. ISBN: 978-80-86201-78-8.

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT:

Literární/obecně kulturní kontext

Román Válka s mloky se vyznačuje rozsáhlou kritikou lidského počínání nejen počátku 20. století. Můžeme si povšimnout kritiky tzv. zlatých 20. let, kdy došlo k úžasnému rozvoji v USA a Evropě, ale také kritiky vzestupu diktátorů jako byl Hitler. Kritika nástupu fašistických režimů v podobě utlačovaných mloků je zřejmá. Právě díky mlokům Čapek dokázal upozornit na mnohé nemravnosti, například na již zmiňované utlačování menšin. Podobné smýšlení jako Čapek měli umělci, kteří si říkali Pátečníci. Ti se scházeli v Čapkově vile každý pátek. Patřil k nim Eduard Bass (román Cirkus Humberto), Karel Poláček (román Bylo nás pět) nebo Karlův bratr Josef Čapek (balada Stín kapradiny).

Dílo v kontextu autorovy tvorby

• Román Válka s mloky vycházel na pokračování v Lidových novinách. Knižně byl vydán roku 1936.

Další informace k části "Dílo v kontextu autorovy tvorby" naleznete v rozboru knihy R.U.R.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KNIZE:

Literární druh a žánr

Epika, román-fejeton (přímo definované autorem)

Časoprostor

Celý svět (ostrovy v Tichomoří, Praha, VB...), autorova současnost (30. léta 20. století)

Téma, motivy, hlavní myšlenky

• hlavní téma: utlačovaní se mohou jednoho dne vzbouřit a stát se utlačovateli
• motivy: rasová nenávist, touha po penězích, moc, pokrok, víra, peníze, rozhazovačnost, zásah do přírody, appeasement, totalitní režim
• hlavní myšlenka: demokracie není perfektní, proto bychom si neměli zakrývat oči, ale naopak vnímat její nedostatky; jen tak se můžeme bránit, že nedojde k nastolení totalitních režimů; za vzestup diktátora je zodpovědný každý občan

Vypravěč/lyrický subjekt

Vypravěč neznámý, er-forma, ke konci knihy autorovy úvahy

POSTAVY A DĚJ:

Hlavní postavy

• kapitán van Toch - starý námořník (lovec perel); krajan z Jevíčka; mohutný, dobrosrdečný, naivní, nedomýšlivý (dal mlokům nože); mluví holandsky, anglicky a zkomolenou češtinou; začne zbožňovat mloky
• G. H. Bondy - bohatý továrník; cílevědomý, silný obchodní duch, naslouchá kapitánovi van Tochovi; touží po moci; začne mloky prodávat
• pan Povondra - vrátný pana Bondyho; pracovitý, ochotný; nesmyslně si dává za vinu zkázu světa (protože neodbyl kapitána van Tocha)
• mloci - černí, slizcí, bez šupin, vysocí zhruba jako desetileté dítě; předlohou byl nejspíš skutečný velemlok; mnoho přezdívek: salamanders, Tapa Boys, mořští čerti; vzbuzují čtenářův odpor; zpočátku oběti, postupně získávají lidské vlastnosti; vůdcem mloků se stane diktátor Chief Salamander

Děj

Kniha je rozdělena na tři části.

První část je psána jako dobrodružný román. Dozvídáme se o tom, jak kapitán van Toch obchodoval s perlami a jak náhodou narazil na mloky. Mloky si velice oblíbil a začal s nimi vyměňovat zbraně (na žraloky) za perly. Po mnoha letech se van Toch rozhodl navštívit bývalého známého pana Bondyho. Díky panu Povondrovi, který van Tocha pustil do Bondyho vily, se pan Bondy a Kapitán domluvili a začali mloky využívat pro sbírání perel výměnou za zbraně.
Po smrti van Tocha vybudoval pan Bondy spolu se svými společníky syndikát (Salamander-Syndicate). Začal tak obchod s mloky sloužícími jako otroci.
Ke konci první části se objeví zpráva o prvním mluvícím mlokovi pojmenovaném Andrias Scheuchzeri.

Druhá část knihy je psána formou novinových výstřižků, které pan Povondra sbíral ve svém volném čase. Z mnoha vědeckých článků se dozvídáme o rozšiřování mloků po světě a jejich začleňování do lidské společnosti (mloci a jejich práva a povinnosti). Dochází k ohromnému rozšiřování mloků.
Ke konci druhé části dochází i k prvním konfliktům mezi mloky a lidmi.

Třetí část filozoficky pojednává o zániku lidstva. Mloci začali bojovat s lidmi, ničit pobřeží díky trhavinám získaných od lidí a začali také klást požadavky. Jejich vůdcem se stal člověk přezdívaný Chief Salamander, který k lidem promlouval skrze rádio. Vše vypadá beznadějně. Nakonec autor skrze vnitřní monolog pojednává o možném konci knihy (a lidstva).