Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Československý spisovatel, Praha, 1970, 196 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Španělsko, 1. polovina 20. století

ZNAKY:

Cestopis, úvahy

OBSAH:

Karel Čapek se vydal vlakem do Španělska. Popisuje architekturu měst, místní lidi a zvyky. Uvažuje o různých politických i společenských věcech.
V Madridu ho zaujala ulice Alcalá, je to podle něj nejkrásnější ulice města, přetéká život, srovnává ji s Cannebiére v Marseilles a Rambla v Barceloně.

V Toledu obdivuje stavby, ve kterých se promítla římská, křesťanská a maurská architektura. V Toledu nás maurská brána zavede do ulic nejkatoličtějšího města, kde prý každá třetí stavba je kostel se zkrvaveným Ježíšem.

V Seville navštíví hospodu U Krve, kde bydlel Servantes de Saavedra, pil tam a dělal dluhy. Z vězení, kde seděl za dluhy, je hospoda. V Seville je městská část Triana, kde bydlí cikáni. Na ulicích tam je spousta dětí a kojící matky.

Navštíví býčí zápasy, částečně mu je líto zvířat, ale tak trochu je zápasy fascinován. Španělsko je rozdrobené na mnoho regionů, z nichž každý má jinou kulturu a roste v nich víno, které chutná jedinečně pouze v jednom kraji. Čapek si myslí, že je to dobře, že každá dobrá, stará země by měla mít odlišné regiony. Uvažuje nad tím, že obyvatelé téměř celé Jižní Ameriky jsou španělského původu. Přemýšlí nad tím, jaká síla by vznikla, kdyby se všechny španělské státy spojily a vytvořily unii.

Baskové hrají pelotu, hru s tvrdým míčkem ze psí kůže. Baskové dali světu kulatou čepičku, tzv. "rádiovku", která se jmenuje boina. Jeden jeho profesor mu tvrdil, že Baskové jsou praobyvatelé celého Středozemí, příbuzní s některými kmeny Kavkazu. Mají tak složitou řeč, že dosud není vyzkoumána. Hrají na klarinetovou píšťalku zvanou dulzaina. Čapek je označuje za statečné.

U Barcelony jsou skály Montserrat. Podobají se hlídkám, mnichům v kápích, flétnám, kořenům zubů nebo prstům sepnutým k modlitbě.

CITÁT Z KNIHY:

Neboť hora Montserrat se modlí tisíci prsty, přísahá zvednutými ukazováky, žehná poutníkům a dává znamení.

VLASTNÍ NÁZOR:

Docela zajímavé, ale pasáž pojednávající o Bascích coby statečném "nárůdku" zní v dnešní době docela směšně.