ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Čapek Karel (*09.01.1890 - †25.12.1938)

­­­­

Italské listy: feuilletony

Úvodem

Nežli jsem vyjel, poslali mi dobří přátelé tlusté svazky o italských dějinách, o starém Římě, o umění vůbec a jiných věcech s důtklivou radou, abych si to vše přečetl. Naneštěstí jsem tak neučinil; následek této nedbalosti je tahle knížka.
Člověk obyčejně dělá něco jiného, než co chce. Nechtěl jsem vůbec cestovat, a zatím jsem jezdil jako blázen, všemi myslitelnými vehikly a ponejvíce pěšky, a když už jsem stál u moře Afrického, chtěl jsem jet i do Afriky; nechtěl jsem napsat nic, a zatím jsem toho napsal celou tuto knížku, a ještě k ní píšu předmluvu, do níž bych chtěl honem zaznamenat vše, nač jsem v následujícím pohříchu zapomněl, například o stavitelství florentském, o různých druzích vína, jakož i rozličných způsobech, kterak se váže réva, zvláště pak o víně orvietském, o Tintorettovi, o předměstích, která jsem ze zvláštního zájmu prometl všude, kdekoliv jsem byl, o chrámech v Paestu, jež zdálky vypadají jako sušárny, ale zblízka jsou dórské, o krásných Římankách, jež rovněž mají dříky velmi silné a mocné, o slavících ve Fara Sabině, o zvláštnostech oslího křiku, o dveřích Bonannových a Barisanových v Monrealu, o velikém množství jiných věcí a úkazů; nyní však je pozdě vzpomínat.
A tedy putoval jsem nejen beze všech užitečných znalostí, nýbrž i bez plánu; razil jsem si cestu prstem na mapě, často sveden jen pěkným jménem nebo tím, že v dotyčnou stranu jel vlak až v deset ráno, takže jsem nemusel časně vstávat; avšak jelikož podle Hegela se v běhu světa uskutečňuje Absolutní Rozum, vedly mne tyto náhody a rozmary divuplným řízením do všech skoro míst, která se "mají vidět" v požehnané Itálii.
Na tomto světě má se však vidět všechno; vše stojí za vidění, každá ulice a každý člověk, každá věc chudá i slavná. Není ničeho, co by nezasloužilo zájmu a pohledu. Rád jsem brousil končinami, ve kterých bedekr neklade pražádnou pozoruhodnost, a nelitoval jsem žádného kroku a vlezl jsem, kam se dalo, třeba hodným lidem na chodbu; někdy jsem se díval na památky nejslavnější a někdy jen na děti, na staré babičky, na lidskou bídu a radost, na zvířata nebo lidem do oken. Ale když jsem pak chtěl napsat, co jsem viděl, tu jsem se jaksi ostýchal povídat o věcech tak nepatrných, nebo jsem to dělal z ješitnosti anebo z osobní mánie, - zkrátka koneckonců psal jsem zrovna jen a ponejvíce o všelijakých slavných památkách. A proto nyní kladu úvodem

VÝSTRAHU

všem, kdo budou čísti tuto knížku, aby ji nepovažovali za průvodce, ani za cestopis, aniž za cicerona, nýbrž za cokoliv jiného budou chtít; a aby až sami někam pojedou, spoléhali krom jízdního řádu jen a jen na zvláštní milost, jež doprovází pocestný lid a ukáže mu více, než vůbec je možno napsat a vypravovat.

Benátky

I.

Bude-li to, co následuje, trochu zmatené a nepřehledné, nemohu za to; neboť sám nemám nijak spořádáno to, co jsem viděl. Je toho trochu mnoho; do pořádku to dám až dodatečně, a to tím, že vše zase zapomenu; ale nyní to mohu jakžtakž srovnat jen do dvou přihrádek, pod dvojí úhrnný titul: co se mi líbilo a co se mi nelíbilo.

  1. Co se mi nelíbilo?
    1. Především Československo, protože jeho pohraniční ouřadové mi sebrali akreditiv na italskou banku a dali mně vlídně na vůli, abych se buď vrátil domů, nebo jel do Itálie bez peněz. Jsem tvrdohlavý člověk; jel jsem nazdařbůh bez akreditivu dál, klna republice, starému Rakousku a tomu oholenému pánovi na hranicích.
    2. Dále nelíbila se mi Vídeň, neboť platit dejme tomu za večeři třicet tisíc je matematicky hloupý pocit; ostatně je to mrtvé město a lid jaksi stísněný.
    3. Strašná spousta turistů tady v Benátkách. Němci nosí většinou ruksaky nebo lodenové šaty, Angličané fotografické aparáty, Američané se poznají podle ramen a Češi podle toho, že vypadají skoro jako Němci a mluví nápadně hlasitě, snad proto, že je u nás řidší vzduch.
    4. San Marco. To není architektura, to je orchestrion; člověk hledá skulinu, kudy by tam hodil šesták, aby celá mašina spustila "Ó Venezia". Skulinu jsem nenašel, následkem čehož orchestrion nehrál.
    5. Novomanželé vůbec bez udání důvodů.
    6. Benátčanky, poněvadž to jsou Rusky. Jedna, černá jak ďábel, s ouhoříma očima, v tradičním šátku s třepením na loket dlouhým a hřebenem v drdolu, nejčistší benátský typ, na který jsem se zrovna omámil, povídala svému kavalírovi: "Da, da, jasnyj mój;" a já byl zas o iluzi chudší. - Mohl bych vypočítat nejmíň tucet věcí, které se mi nelíbily, ale spěchám již - okřídlen radostí - k tomu,
  2. Co se mi líbilo?
    1. Nejprve a snad nejvíc spací vůz, krásná mašina na spaní, plná takových pěkných mosazných pák, tlačítek, knoflíků, vypínačů, klik a všelikých aparátů. Když na to zmáčknete nebo za to zatáhnete, hned se udělá nějaký spací komfort, vynález nebo vymoženost. Celou noc jsem se bavil tím, že jsem na všecko kolem tlačil nebo za to tahal; někdy, například u takových jakýchsi věšáků, bezvýsledně, patrně následkem své neobratnosti. Snad se tím dají dělat rajské sny či co.
    2. Italští žandarmové hned od hranic. Chodí vždycky po dvou, mají na šosech vyšitou hořící pumu a na hlavách takové lodi, jako dřív nosívali gymnaziální profesoři, jenže posazené napříč. Jsou nadmíru sympatičtí a směšní a pořád mi - nevím proč - připomínají bratry Čapky.
    3. Benátské uličky, kde nejsou zrovna kanály nebo paláce. Jsou tak spletité, že doposud nejsou všechny prozkoumány; do některých snad dosud nevkročila lidská noha. Ty lepší jsou široké celý metr a tak dlouhé, že se do nich vejde kočka i s ocasem. Je to labyrint, ve kterém bloudí dokonce i minulost a nemůže nikudy ven. Já, který se chlubím, že mám instinkt pro směr, jsem včera chodil dvě hodiny dokolečka. Šel jsem z náměstí svatého Marka na Rialto, což je dobrých deset minut; po dvou hodinách jsem se konečně dostal na náměstí svatého Marka. Tedy benátské ulice mi rozhodně připomínají Orient, patrně proto, že jsem nikdy v Orientě nebyl, anebo středověk, asi z téhož důvodu. Ale na Carpacciových obrazech vypadají Benátky nachlup stejně jako dnes, jenomže bez turistů.
    4. Náramně příjemné je, že tu není ani jedno auto, ani jeden bicykl, ani jedna drožka nebo vůz nebo líhák, ale zato
    5. velmi mnoho koček, víc než holubů svatého Marka, koček ohromných, tajemných a světlookých, jež se z chodeb ironicky dívají na turisty a v noci houkají podivuhodnými alty.
    6. Pěkní jsou italští královští námořníci, takoví malí modří kluci, a pěkné jsou válečné lodi, a vůbec lodi: plachetní, parníky, bárky s šafránovými plachtami, šedivé torpédovky s krásnými kanóny, zavalité transportní lodi; každá loď je krásná a zaslouží ženské jméno. Proto snad jsem jako chlapec chtěl být námořníkem, a ještě dnes na Lidu jsem sledoval mizející bílou plachtu, která to brala někam na východ, a ty bílé plachty mne lákaly daleko a nekonečně víc než tenhle bílý papír, na němž beztoho neobjevím novou zemi.

II.

Nechtěl bych mnoho psát o Benátkách; myslím, že je každý zná. Jsou skutečně až rušivě podobné všelikým "souvenirs de Venice"; když jsem poprvé stanul na náměstí svatého Marka, byl jsem úplně zmaten a velmi dlouho jsem se nemohl zbavit tísnivého dojmu, že to není skutečné, že to je takový lunapark, kde se má pořádat benátská noc. Čekal jsem jenom, že začnou vrkat kytáry a gondoliér bude zpívat aspoň jako pan Schütz. Naštěstí gondoliér tajemně mlčel a nakonec mne nekřesťansky obral, mávaje mi před očima jakýmsi tarifem. Nuže, tento muž byl nesporně pravý a nelíčený.
Zato Canal Grande vás asi zklame. Někteří bájí o skvělosti jeho paláců a jiní o melancholii jejich umírání; já tu našel hlavně jakousi dosti špatnou gotiku, která benátským nobilům přinesla jen to proslulé "kamenné krajkoví", jímž oblékali své fasády jako nějakou náprsenkou. Bohužel schází mi smysl pro tuto architektonickou pozamentérii a pro celé to kupecké vetešnictví starých Benátek. Sem se pořád něco vozilo: řecké sloupy, orientální skořice, perské koberce, byzantské vlivy, brokát, gotika, renesance; vše bylo dobré pro ty kupce, jen když to bylo hodně parádní. A jen se tedy podívejte na benátskou renesanci, která zničehonic začíná hned korintským řádem, balustrádami, balkóny a mramorem a celým tím okázalým štukatérstvím. Nic se tu nevymyslelo, řekněme až na tu otevřenou lodžii uprostřed průčelí, což je sice pěkné, ale na dobrou architekturu trochu málo. Jediný vlastní talent mají Benátky, a to je stát se barokem. Jejich orientalismus, jejich dekorativní gotika, jejich těžká renesance, to všecko je předurčovalo, aby se staly nejbaroknějším městem naší planety; ale když přišel vlastní barok, Benátky už ležely bradou nahoru, nemýlím-li se v dějinách.
A teď už vím, proč mám tak spadeno na benátskou krásu. Benátky mají jen paláce a kostely; dům prostého člověka není prostě nic. Holý, těsný a temný, nečleněný ani římsou, ani portálkem, ani sloupkem, smrdutý jako zkažený zub, malebný jen svou králičí těsností, neukazuje ani tu nejmenší potřebu krásy; nepotěšíte se, putujíce, pěkným profilkem římsy či rámováním vchodu, jež by chtělo člověka vítat; je to chudé, ale beze vší ctnosti. Nuže, těch sto nebo dvě stě paláců, to není kultura, to je jen bohatství; to není život v kráse, to je okázalost. A neříkejte mi, že je to pro náramný nedostatek místa; je to pro nějakou náramnou netečnost. Podnes pak je benátský vzduch líný a jaksi demoralizující, neboť podněcuje snivost a lelkování.
Ale ano, má to své kouzlo; potloukáte se po ulicích jako ve snu; kanály šplounají, u Svatého Marka hraje kapela, dvacaterý jazyk splývá v nekonečný šum; a vám je, jako byste měli v uších vatu nebo jako by vás obestíralo obluzující neskutečno. A jednou vystoupíte na Lidu; náhle vám zařinčí do uší zvonek malé tramvaje, zacinká kolo, ozvou se cvakající kopyta, a kouzlo je zlomeno: bože, vždyť v celých Benátkách není jediný živý kůň! Skutečně, hlavní kouzlo Benátek je čichové a sluchové: těžký zápach laguny a jediný šum lidských hlasů.

Padova, Ferrara

Vyznačují-li se Benátky nejvydatněji kanály, gondolami a turisty, je Padova charakterizována podloubími a velocipédy, Ferrara pak velocipédy, cihlovými paláci a románským slohem. Velocipédy nechám stranou; doufám, že za to také ony mne nechají stranou. Co se týče Padovy, tož vězte, že vidět za jedno ráno nejkrásnější díla Giottova, Mantegnova a Donatellova jest veliká milost, dar boží a radost podobná snu. Je to jen maličký, holý kostelíček, ta Santa Maria dell'Arena; ale Giotto jej uvnitř pomaloval od hlavy až k patě, místečka nevynechávaje, a vyplnil jej svou nádhernou, prostou logikou malíře a křesťana, neboť Giotto byl duch skrz naskrz rozumný, zbožný a jasný. A Mantegna, ocelový kreslíř, tvrdý, břitký, já nevím jak to říci: strašný formalista, ale zastřený závojem bůhvíjaké divné, sličné a přísné tesknoty. A Donatello, vášnivý smutek sám, jakási mlčelivá, zahryznutá hořkost ducha příliš dokonalého. Všichni tři z nejmužštějších mezi umělci. Svatý den, kdy lze poznati tyto tři.
Ukončiv tento svatý den tečkou a potom večeří (jenže ne už v Padově, nýbrž ve Ferraře), učinil jsem od předchozí věty zkušenost, kterou vám chci právě říci: varujte se na svých cestách po Itálii takzvaného vína di paese. Je laciňoučké, napohled nevinné, a podává se vám v láhvích, jejichž kubický obsah na první pohled rozhodně podceníte. Když je pak sprovodíte ze světa - je totiž náramně dobré -, vstoupí do vás jakýsi zápal, bojovnost, zpěvnost, nadšení a podobné city. Nuže, kdybych v této chvíli mě před sebou jistého **, který tam u vás, v Čechách, píše hrozné hlouposti o divadle, skolil bych jej; neboť v takové jsem ráži. Skolil bych ještě mnoho jiných, kteří píší o umění, například *** a jiné jinak vážené osobnosti *, [* Já je v zločinném pychu a první ráži jmenoval; ať mi to odpustí. Nyní to napravuji, ne abych se vyhnul soudu božímu, ale protože jsem jich vyjmenoval příliš málo. Chtěl jsem tím jenom říci, že v umění je nutno být novotářem, nebo něco podobného.] a pak, potřísněn jich krví a hlasitě zpívaje, velebě Giotta, Mantegnu a Donatella, šel bych si lehnout a ještě usínaje bych viděl kostelíček dell'Arena a oltář v Santu a kapli v Eremitani, zavrhl bych sebe sama, poklonil bych se neskonalé velikosti umění a usnul bych s poslední vděčnou vzpomínkou na víno di paese.
Než, nedostává se mi krve vzdálených, nemohu vyžít svůj svatý zápal, nedovedu vám nakreslit fresky, které jsem dnes vzýval. Za dnešní den jsem prošel všechny kostely Padovy a Ferrary; neptejte se, kolik jich bylo. A nyní tvrdím, že křesťanství zemřelo tady na jihu s románským slohem, na severu s gotikou; a že vysokou renesancí a hlavně barokem počíná se něco nového a celkem nesympatického, totiž katolicismus. Křesťanství k nám může mluvit jen primitivní, přísnou, svatou řečí raných slohů; je vážné, čisté a poněkud prosté. Vedle něho je renesance pohanská a barok modlářský, fetišistický, zkrátka katolický; je tu cosi kulturně nápadně nižšího proti rané náboženské čistotě. Celá ta maniakální pompa, mramorové intarzie, brokáty, štukatura, zlato, věžovité oltáře, celá ta studená skvělost vám nábožensky neřekne ani nejmenší zlomek toho, co tak nesmírně vážně a čistě mluví z Giottovy kaple.
Bylo-li dnešní ráno snem v Eremitani nebo Giottově kapli, bylo odpoledne snem ve ferrarských ulicích. Říká se: vidět Neapol a umřít. Ve Ferraře bych nechtěl umřít, ale nějaký týden žít; žít v některém tom cihlovém paláci, který zevně vypadá trochu jako neomítnutý špýchar, ale jehož dvůr se otvírá skvostnou, tichou lodžií do překrásných zahrad ferrarských. V líbezném jarním dešti se překlánějí přes cihlové zdi fialově a žlutě kvetoucí stromy, jichž neznám. Rovné ulice s barevnými okenicemi; červená, žlutá, zelená; románské sloupky, červené palácky, červené kostely; a všude z toho čouhá, prodírá se, kvete prudce svěží zeleň vlhkého jara. Člověk jde bez cíle, neboť žije ve snu. Ve snu člověk ničeho nežádá; ale zahlédne-li mramorovou lodžií tu nejkrásnější zahradu, jakou kdy viděl a bude vidět, žádá si, aby tu mohl pobýt, aby se přestal řítit prostorem a časem a mohl pobýt uprostřed tohoto snu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 02.12.2014

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Anglické listy, Anglické listy (2), Anglické listy (3), Anglické listy (4), Anglické listy (5)
-Bajky a podpovídky
-Básník (Povídky z jedné kapsy), Básník (Povídky z jedné kapsy) (2)
-Bílá nemoc, Bílá nemoc (2), Bílá nemoc (3), Bílá nemoc (4), Bílá nemoc (5), Bílá nemoc (6), Bílá nemoc (7), Bílá nemoc (8), Bílá nemoc (9), Bílá nemoc (10), Bílá nemoc (11), Bílá nemoc (12), Bílá nemoc (13), Bílá nemoc (14), Bílá nemoc (15), Bílá nemoc (16), Bílá nemoc (17), Bílá nemoc (18), Bílá nemoc (19), Bílá nemoc (20), Bílá nemoc (21), Bílá nemoc (22), Bílá nemoc (23), Bílá nemoc (24), Bílá nemoc (25), Bílá nemoc (26)
-Bílá nemoc (rozbor), Bílá nemoc (rozbor) (2), Bílá nemoc (rozbor) (3)
-Boží muka, Boží muka (2)
-Dášeňka čili život štěněte, Dášeňka čili život štěněte (2), Dášeňka čili život štěněte (3)
-Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (2)
-Hordubal, Hordubal (2), Hordubal (3), Hordubal (4), Hordubal (5), Hordubal (6), Hordubal (7), Hordubal (8), Hordubal (9)
-Italské listy: feuilletony
-Jak se co dělá
-Jasnovidec (Povídky z jedné kapsy)
-Jehla (Povídky z druhé kapsy)
-Kapesní povídky
-Kniha apokryfů, Kniha apokryfů (2), Kniha apokryfů (3)
-Krakatit, Krakatit (2), Krakatit (3), Krakatit (4), Krakatit (5), Krakatit (6), Krakatit (7), Krakatit (8), Krakatit (9), Krakatit (10), Krakatit (11), Krakatit (12)
-Loupežník, Loupežník (2)
-Matka, Matka (2), Matka (3), Matka (4), Matka (5), Matka (6), Matka (7), Matka (8), Matka (9), Matka (10), Matka (11), Matka (12), Matka (13), Matka (14)
-Matka (několika slovy), Matka (několika slovy) (2)
-Modrá chryzantéma (Věčné dobrodružství)
-Naprostý důkaz (Povídky z jedné kapsy)
-Obrázky z Holandska, Obrázky z Holandska (2)
-Obyčejný život, Obyčejný život (2), Obyčejný život (3)
-Pohádka psí (Devatero pohádek)
-Pohádka tulácká (Devatero pohádek), Pohádka tulácká (Devatero pohádek) (2)
-Povětroň, Povětroň (2)
-Povídky z druhé kapsy (souhrn), Povídky z druhé kapsy (souhrn) (2)
-Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (2), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (3), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (4), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (5), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (6), Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky) (7)
-Povídky z jedné kapsy (některé povídky)
-Povídky z jedné kapsy (souhrn), Povídky z jedné kapsy (souhrn) (2), Povídky z jedné kapsy (souhrn) (3), Povídky z jedné kapsy (souhrn) (4)
-Příběhy sňatkového podvodníka (Povídky z druhé kapsy)
-Případ dr. Mejzlíka (Povídky z jedné kapsy)
-Případ s dítětem (Povídky z druhé kapsy)
-Proč nejsem komunistou?
-První parta
-R.U.R., R.U.R. (2), R.U.R. (3), R.U.R. (4), R.U.R. (5), R.U.R. (6), R.U.R. (7), R.U.R. (8), R.U.R. (9), R.U.R. (10), R.U.R. (11), R.U.R. (12), R.U.R. (13), R.U.R. (14), R.U.R. (15), R.U.R. (16), R.U.R. (17), R.U.R. (18), R.U.R. (19), R.U.R. (20), R.U.R. (21), R.U.R. (22)
-R.U.R. (rozbor), R.U.R. (rozbor) (2), R.U.R. (rozbor) (3), R.U.R. (rozbor) (4)
-Rekord (Povídky z jedné kapsy)
-Smrt barona Gandary (Povídky z druhé kapsy)
-Systém (Krakonošova zahrada)
-Továrna na absolutno, Továrna na absolutno (2), Továrna na absolutno (3)
-Továrna na absolutno (několika slovy)
-Trapné povídky, Trapné povídky (2)
-Ukradený kaktus (Povídky z druhé kapsy), Ukradený kaktus (Povídky z druhé kapsy) (2), Ukradený kaktus (Povídky z druhé kapsy) (3)
-Válka s mloky, Válka s mloky (2), Válka s mloky (3), Válka s mloky (4), Válka s mloky (5), Válka s mloky (6), Válka s mloky (7), Válka s mloky (8), Válka s mloky (9), Válka s mloky (10), Válka s mloky (11), Válka s mloky (12), Válka s mloky (13), Válka s mloky (14)
-Věc Makropulos, Věc Makropulos (2)
-Velká pohádka doktorská (Devatero pohádek)
-Věštkyně (Povídky z jedné kapsy), Věštkyně (Povídky z jedné kapsy) (2), Věštkyně (Povídky z jedné kapsy) (3)
-Výlet do Španěl
-Zahradníkův rok, Zahradníkův rok (2)
-Ze života hmyzu
-Zločin na poště (Povídky z jedné kapsy)
-Zmizení herce Bendy (Povídky z jedné kapsy)
-Život a dílo skladatele Foltýna, Život a dílo skladatele Foltýna (2), Život a dílo skladatele Foltýna (3)
Čítanka-Adam Stvořitel, Adam Stvořitel (2)
-Anglické listy, Anglické listy (2), Anglické listy (3), Anglické listy (4), Anglické listy (5), Anglické listy (6)
-Aristokracie (Krakonošova zahrada)
-Bajky a podpovídky, Bajky a podpovídky (2), Bajky a podpovídky (3), Bajky a podpovídky (4)
-Balada o Juraji Čupovi (Povídky z druhé kapsy)
-Básník (Povídky z jedné kapsy)
-Bílá nemoc, Bílá nemoc (2), Bílá nemoc (3), Bílá nemoc (4), Bílá nemoc (5), Bílá nemoc (6), Bílá nemoc (7), Bílá nemoc (8)
-Cesta na sever, Cesta na sever (2)
-Červená povídka (Zářivé hlubiny a jiné prózy)
-Čintamani a ptáci (Povídky z druhé kapsy)
-Dášeňka čili život štěněte, Dášeňka čili život štěněte (2), Dášeňka čili život štěněte (3), Dášeňka čili život štěněte (4), Dášeňka čili život štěněte (5), Dášeňka čili život štěněte (6)
-Dášeňka čili život štěněte (celá kniha / e-book)
-Grófinka (Povídky z druhé kapsy)
-Historie dirigenta Kaliny (Povídky z druhé kapsy)
-Hordubal, Hordubal (2)
-Hovory s T. G. Masarykem
-Italské listy: feuilletony
-Jak se co dělá, Jak se co dělá (2), Jak se co dělá (3)
-Jasnovidec (Povídky z jedné kapsy)
-Kalendář, Kalendář (2), Kalendář (3)
-Kniha apokryfů, Kniha apokryfů (2), Kniha apokryfů (3), Kniha apokryfů (4), Kniha apokryfů (5), Kniha apokryfů (6)
-Krakatit, Krakatit (2), Krakatit (3), Krakatit (4), Krakatit (5), Krakatit (6)
-Kritika slov
-Lásky hra osudná
-Marsyas, Marsyas (2), Marsyas (3), Marsyas (4), Marsyas (5)
-Matka
-Měl jsem psa a kočku, Měl jsem psa a kočku (2)
-Modrá chryzantéma (Povídky z jedné kapsy)
-Muž, který se nelíbil (Povídky z jedné kapsy)
-Na zámku (Trapné povídky)
-Naprostý důkaz (Povídky z jedné kapsy)
-O princezně solimánské (Devatero pohádek)
-O šťastném chalupníkovi
-O věcech obecných čili Zóon polítikon
-Obrázky z Holandska
-Obyčejný život, Obyčejný život (2)
-Otcové (Trapné povídky)
-Pohádka o zdvořilém loupežníkovi (Devatero pohádek)
-Pohádka pošťácká (Devatero pohádek)
-Pohádka psí (Devatero pohádek)
-Pohádka ptačí (Devatero pohádek)
-Pohádka tulácká (Devatero pohádek)
-Pohádka vodnická (Devatero pohádek)
-Poslední soud (Povídky z jedné kapsy)
-Povětroň, Povětroň (2)
-Povídka starého kriminálníka (Povídky z druhé kapsy)
-Příběh o kasaři a žháři (Povídky z druhé kapsy)
-Příběhy sňatkového podvodníka (Povídky z druhé kapsy)
-Případ dr. Mejzlíka (Povídky z jedné kapsy)
-Případ s dítětem (Povídky z druhé kapsy)
-Případ s havlovickým vodníkem (Devatero pohádek)
-Případ s Hejkalem (Devatero pohádek)
-Případ s rusalkami (Devatero pohádek)
-Případy pana Janíka (Povídky z jedné kapsy)
-Proč nejsem komunistou?
-První parta, První parta (2)
-R.U.R., R.U.R. (2), R.U.R. (3), R.U.R. (4)
-Rekord (Povídky z jedné kapsy)
-Skandál a žurnalistika (Zářivé hlubiny a jiné prózy)
-Smrt barona Gandary (Povídky z druhé kapsy)
-Soud pana Havleny (Povídky z druhé kapsy)
-Systém (Krakonošova zahrada)
-Šlépěje (Povídky z jedné kapsy)
-Tajemství písma (Povídky z jedné kapsy)
-Továrna na absolutno, Továrna na absolutno (2), Továrna na absolutno (3), Továrna na absolutno (4), Továrna na absolutno (5), Továrna na absolutno (6), Továrna na absolutno (7), Továrna na absolutno (8), Továrna na absolutno (9), Továrna na absolutno (10), Továrna na absolutno (11), Továrna na absolutno (12), Továrna na absolutno (13)
-Tři (Trapné povídky)
-Ukradená vražda (Povídky z druhé kapsy)
-Ukradený kaktus (Povídky z druhé kapsy)
-Univerzitní studie
-Válka s mloky, Válka s mloky (2), Válka s mloky (3), Válka s mloky (4), Válka s mloky (5), Válka s mloky (6), Válka s mloky (7), Válka s mloky (8), Válka s mloky (9), Válka s mloky (10)
-Velká kočičí pohádka (Devatero pohádek), Velká kočičí pohádka (Devatero pohádek) (2), Velká kočičí pohádka (Devatero pohádek) (3), Velká kočičí pohádka (Devatero pohádek) (4), Velká kočičí pohádka (Devatero pohádek) (5)
-Velká pohádka doktorská (Devatero pohádek)
-Velká policejní pohádka (Devatero pohádek)
-Věštkyně (Povídky z jedné kapsy)
-Výlet do Španěl, Výlet do Španěl (2)
-Zahradníkův rok
-Ze života hmyzu, Ze života hmyzu (2), Ze života hmyzu (3), Ze života hmyzu (4)
-Zločin na poště (Povídky z jedné kapsy)
-Zmizení herce Bendy (Povídky z jedné kapsy)
-Zmizení pana Hirsche (Povídky z druhé kapsy)
-Ztracený dopis (Povídky z jedné kapsy)
-Život a dílo skladatele Foltýna, Život a dílo skladatele Foltýna (2), Život a dílo skladatele Foltýna (3), Život a dílo skladatele Foltýna (4)
­­­­

Diskuse k úryvku
Karel Čapek - Italské listy: feuilletony







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­