Příběh z prostředí vyšších vrstev anglické venkovské společnosti 19. století líčí osudy rodiny Bennetových, jejíž pět dcer na vdávání nutí matku k horečnému shánění ženichů. Hlavní hrdinkou je pak druhorozená Elizabeth, která bojuje o právo sama rozhodnout o svém životě.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Z anglického originálu
Pride and Prejudice autorky Jane Austenové přeložila Eva Kondrysová, roku 2003 vydalo nakladatelství Academia; 301 stran.
SPOLEČENSKÁ PROBLEMATIKA, PROSTŘEDÍ:
Děj nás přenese do viktoriánské Anglie na konci 18. století, kdy v kultuře vládne empír. Jsme svědky venkovského, občas i městského života, vztahů mezi různě postavenými lidmi. Hlavní náplní životů tehdejších lidí bylo výhodně se provdat (oženit) a dělat dobrý dojem ve společnosti.
POSTAVY:
Otec Bennet je všeobecně uznávaný a vážený, moudrý, úžasně ironický, avšak trochu pohodlný, flegmatický a podivínský.
Matka Bennetová naopak neoplývá přílišným rozumem ani dobrými způsoby, je povrchní, vypočítavá a cynická. Má zájem jedině na tom, aby vypadali dobře před veřejností a aby výhodně provdala svých pět dcer.
Jane, nejstarší potomek manželů, je citlivá, jemná, milá a trochu naivní. Krásou se jí široko daleko žádná nevyrovná. Druhorozená dcera
Elizabeth je přímá, inteligentní a temperamentní dívka se smyslem pro humor. Ráda pozoruje lidi a zkoumá jejich charaktery. Občas se stydí za chování své matky a mladších dcer, nejblíže pak má k Jane. S touto postavou se ztotožňuje i spisovatelka. Tři mladší sestry,
Kitty,
Lydia a
Mary, zdědily matčiny špatné vlastnosti, dominuje u nich marnivost a přelétavost, jedna je pak uzavřená a myslí si kdovíco o sobě a svých filozofických úvahách. Dále se setkáváme s panem
Darcym, zprvu pyšným a sobeckým mladým šlechticem. Postupem času se ukazuje v mnohem lepším světle - jako pravý muž. V jádru je to dobrý člověk, a tak se vlivem vřelého citu k Elizabeth dokonce mění na příjemného a milého. Dále mu nelze upřít zásadovost a inteligenci. Jeho přítel
Bingley od začátku působí lepším dojmem, je přívětivější a méně povýšený, o to však více ovlivnitelný a naivní. Důstojník
Wickham se zase nejdříve zdá být andělem, avšak pod hezkou tvářičkou a strojeným jemným vystupováním se skrývá úskočný, pošetilý a prospěchářský lhář a "nelida".
DĚJ:
Do sousedství rodiny Bennetových přijíždí urozená společnost a matka by ráda, aby si její nejstarší dcera Jane vzala bohatého mladého pana Bingleyho. Ti dva v sobě skutečně najdou zalíbení, ale není jim přáno ze strany jeho sester a přítele Darcyho, kterým se podaří lstí je odloučit a tím zmařit jejich počínající vztah. O druhorozenou dceru Elizabeth zase projevuje zájem chováním i vzhledem odpudivý bratranec Collins (kvůli příbuzenskému majetkovému vyrovnání, nikoli z lásky), ale ona ho navzdory matčině nátlaku odmítá. Naopak se, aniž by si to zprvu přiznala, velmi sblíží s panem Darcym, který jí nejdřív až opovrhuje a uráží, ale zanedlouho se do ní zamiluje a požádá ji o ruku. Liz však dá košem i jemu, neboť si o něm myslí jen to nejhorší. Něco vypozorovala sama a v jejím úsudku ji podpořil i nový přítel Wickham, od něhož vyslechla spoustu špatnosti o Darcym. Nakonec se vše urovná, Elizabeth odhodí předsudky a pozná, že Wickham je ten zlý, když zláká její mladší sestru k útěku s ním a nehodlá si ji vzít. Naopak Darcy se zachová jako pravý kavalír, uvědomí si svou pýchu a i přes nelibost vyšších kruhů znovu požádá Lízu o ruku. Tentokrát ho vyslyší, protože z její nenávisti k němu se postupně zrodila láska. Darcy přispěl i k sňatku Jane s Bingleym.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky a vysmívá se pošetilosti a marnotratnosti, což jsou typické rysy tehdejší společnosti.
ZAJÍMAVÁ ČÁST, ÚRYVEK:
Nejvíce se mi líbily veškeré střety Elizabeth s Darcym. Ať už úvodní útočné, ty další rozpačité v průběhu, nebo ony konečné, kdy si už byli oba vzájemně velmi nakloněni. Byly to rozhovory nadmíru vtipné a smysluplné. Člověk jim od začátku fandí a pak se musí smát Lizině bezelstnému čtveráctví a jeho výmluvnosti a skrývané ostýchavosti. Citace ze strany 142:
"Na svých toulkách parkem potkala Elizabeth nejednou zcela neočekávaně pana Darcyho. Považovala to za zvláštní smůlu, že se objevuje tam, kam málokdo zajde, a navíc když mu hned napoprvé přiznala, že se právě tudy nejraději prochází. Jak se tedy setkání mohlo opakovat, to nechápala."
JAZYK, ŽÁNR:
Domácí (rodinný) román, spíše barvité popisné scény než rychlý dějový spád, živé dialogy, zajímavé myšlenky o společnosti či manželství. Překlad bych označila za ucházející (projevuje se krása a zvukomalebnost češtiny, hojnost synonym), dost často se vyskytují zastaralé výrazy (
nabíledni). Objevila jsem i pár nepřehlédnutelných překlepů.
VLASTNÍ NÁZOR:
Knížka se mi hodně líbila, nejenže se dozvíme nemálo o poměrech nám blízké doby, ale sami od sebe pocítíme potřebu přemýšlet. Takovou tou lehčí formou, žádné filozofování. Pokud můžu srovnat s filmem, hodnotím obě zpracování velmi kladně. Kniha dává průchod fantazii a jiným vjemům než očním. Filmové zpracování klasické literatury by mělo přiblížit dílo těm, kdož ho nečetli. To se v našem případě skvěle povedlo, což se bohužel o řadě jiných říci nedá (
Máj). Dokonce byly vyzdviženy ty scény, které jsem si oblíbila (to se také nestává často). Jednoduše dobrá volba obojího.
