Menu
Tolkien John Ronald Reuel (*03.01.1892 - †02.09.1973)
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
Po chvíli popřál Balin Bilbovi mnoho štěstí a zůstal stát na místě, odkud pořád ještě viděl nezřetelný obrys dveří a slyšel – nějakým trikem ozvěny v tunelu – šeptající hlasy ostatních těsně přede dveřmi. Pak si hobit navlékl svůj prsten, a varován ozvěnami, aby vynaložil víc než hobití péči o neslyšitelnou chůzi, plížil se bezhlučně dolů a do tmy. Třásl se strachem, ale tvářičku měl sveřepě odhodlanou. Byl přece už docela jiný hobit než ten, co vyběhl před dávnými časy ze dna pytle bez kapesníku. Teď neviděl kapesník už celé věky. Povytáhl si dýku z pochvy, utáhl si opasek a pokračoval v cestě.
”Teď jsi v tom až po krk, Bilbo Pytlíku,” řekl si. ”Šlápl jsi do toho už tu noc při dýchánku a teď se z toho musíš vybabrat a zaplatit za to! Božínku, jaký jsem to byl a jsem blázen!” posteskla si jeho nejméně bralovská část. ”Vždyť nemám naprosto žádnou potřebu pokladů hlídaných drakem, a celá ta hromada zlata by si tu mohla zůstat navěky, kdybych se jenom mohl probudit a zjistit, že tenhle zatracený tunel je moje vlastní předsíň doma!”
Ovšemže se neprobudil, nýbrž pokračoval dál a dál, až za ním zmizela poslední známka dveří. Byl docela sám. Zanedlouho se mu zdálo, že se začíná oteplovat. ”Sálá tamhle dole přímo přede mnou nějaký žár?” pomyslel si.
Měl pravdu. Jak postupoval, řeřavění se stále zesilovalo, až o tom nebylo pochybností. Bylo to rudé světlo, čím dál tím červenější. V tunelu se také udělalo citelně horko. Kolem se vznášely chumáčky páry a Bilbo se začal potit. Také mu začal pulsovat v uších nějaký zvuk, jakési bublání, jako když na plotně poskakuje veliký hrnec, smíšené s duněním, jako kdyby předl gigantický kocour. To narostlo v neklamné klokotání nějakého obrovského zvířete, které tam dole v tom rudém žíření chrápalo ze spánku.
Právě v tom okamžiku se Bilbo zastavil. A jestli přece jen pokračoval dál, byla to ta nejstatečnější věc, kterou kdy udělal. Všechny úžasné děje, které se udály později, byly ve srovnání s tímhle jako nic. Skutečnou bitvu svedl v tunelu sám, ještě než viděl nesmírnost nebezpečí, které tam číhalo. V každém případě po krátkém zaváhání vykročil znovu; a můžete si ho představit, jak přichází na konec tunelu, k otvoru skoro stejné velikosti a tvaru jako dveře nahoře. Otvorem nakukuje hobitova hlavička. Před ním leží ohromné nejspodnější sklepení nebo žalářní síň dávných trpaslíků, přímo v základech Hory. Je skoro tma, takže obrovitost té prostory se dá jenom matně tušit, ale na bližší straně skalnatého dna vyzařuje nesmírné řeřavění. Vyzařuje ze Šmaka!
Tam tedy ležel, kolosální rudozlatý drak, a tvrdě spal; z tlamy a nozder mu vycházely třásně páry a chumáčky dýmu, ale jeho oheň byl ve spánku přidušený. Pod ním, pod všemi jeho údy, pod obrovským stočeným ocasem a všude kolem něho se po neviděném dně na všechny strany táhly nesčetné hromady drahocenností, zpracovaného i nezpracovaného zlata, drahokamů a klenotů i stříbra zčervenalého rudým přísvitem.
V tom okamžiku Bilbo utekl. Ale drak se neprobudil – ještě ne–, jenom se ponořil do jiných snů plných hrabivosti a násilí, jak tam tak ležel ve své uloupené síni, zatímco hobit se lopotil dlouhým tunelem zpátky nahoru. Srdce mu bušilo a nohy se mu horečnatě třásly, víc, než když sestupoval dolů, ale pohár svíral stáýle a jeho hlavní myšlenkou bylo: ”Dokázal jsem to! Tohle jim ukáže! Vypadá spíš jako hokynář než lupič, namouduši! No, tohle teď už od nich neuslyším!”
Taky že ne. Balin překypoval radostí, že hobita zase uvidí, a jeho radost se mísila se stejně velkým překvapením. Zvedl Bilba a vynesl ho ven pod širé nebe. Byla půlnoc a hvězdy zakryla mračna, ale Bilbo ležel se zavřenýma očima, těžce oddychoval, vychutnával rozkoš z čerstvého vzduchu a sotva si všimnul vzrušení trpaslíků, kteří ho vychvalovali a poplácávali ho po zádech a zavazovali sebe a své rodiny po celé generace k jeho službám.
Související odkazy
Čítanka | - | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
- | Pán prstenů: Dvě věže | |
- | Pán prstenů: Společenstvo prstenu | |
- | Tulák Rover |
Diskuse k úryvku
John Ronald Reuel Tolkien - Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
Aktuální pořadí soutěže
- mohr55 (1,5)
- Jana Lotus (1,0)
Štítky
kořeny co umím Poslední kmotr zvyk Já, Francois Villon Leonidas sněhová královna poslední kapka Sirotčinec hostina Trimalchona fronte klid svatý Václav Dětské knížky sirotek Audience+-+zpěv+šestý romain moje koníčky pointa úřad práce Slohové postup sillmarilion o myšich a lidech Jak mi dupou králíci Rudiš grossman archaismus metličky posezení u ohně rytmus Eliška Přemyslovna
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 702 750 467
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí