Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O AUTOROVI:

Karel Hynek Mácha, český romantický básník a prozaik, se narodil 16. listopadu 1810 v Praze na Újezdě. Otec byl mlynářským tovaryšem, zatímco matka pocházela z muzikantské rodiny. Své dětství prožil v chudinské čtvrti kolem kostela sv. Petra, kam se rodina z důvodu finanční krize přestěhovala. Roku 1826 se opět stěhovali, tentokrát na Dobytčí trh (Karlovo náměstí), kde si jeho otec otevřel obchod s kroupami.

Jako student se seznámil s Eleonorou (Lori) Šomkovou, hezkou, nicméně naivní a jednoduchou dívkou. Jejich bouřlivý vztah byl plný hádek zapříčiněných nejen Máchovou tyranskou povahou, ale i Lořinou neochotou učit se česky (což vlastenecky založený Mácha těžce nesl). O svém vztahu s Lori si psal intimní šifrovaný deník.

Mácha byl vášnivým cestovatelem. Na svých cestách, které nejčastěji podnikal do romantických míst, spojených s historií, se dopravoval pěšky. Jeho nejdelší cestou byl výlet přes rakouské alpy do severní Itálie. Vzhledem k tomu, že byl zároveň nadaným malířem, dochovalo se nám přes sto kreseb a akvarelů českých hradů a zřícenin.

Po studiích práv a filozofie odešel roku 1836 do Litoměřic, kde získal místo v advokátní kanceláři. O měsíc později, 1. října, se Lori narodil syn. Mácha ovšem záhy umírá (6. listopadu 1836) nejspíše na choleru, kterou se nakazil při hašení požáru v Litoměřicích. Pohřeb se údajně konal v den, kdy byla původně naplánována Máchova svatba s Lori. Jeho ostatky byly později exhumovány a převezeny do Prahy, kde byl 7. května 1939 znovu pohřben na vyšehradském hřbitově. Tento druhý pohřeb se stal národní manifestací proti nacismu.

Mezi Máchova nejvýznamnější díla patří lyrickoepická báseň Máj, román Cikáni nebo Deník na cestě do Itálie.

MÁJ:

Máj je lyrickoepická báseň, nicméně tragický děj je upozaděn, neboť dílo má být především oslavou májové přírody.

Příběh je vyprávěn v er-formě, jen na závěr, kdy se autor ztotožňuje s dějem, se změní na ich-formu.

Samotný jazyk je mistrovský, spisovný s knižními a archaickými výrazy, zároveň barvitý s působivými popisy přírody.
Verš je jambický.

Dílo je psáno jak chronologicky (zpěvy), tak retrospektivně (místa, kde se Vilém zamýšlí nad tím, co spáchal; intermezza).

Časové určení není blíže specifikováno, nicméně nejspíše se děje v autorově současnosti. Příběh se odehrává v přírodě v okolí Máchova jezera.

HLAVNÍ POSTAVY:

Vilém (strašný lesů pán) - žárlivý, pomstychtivý, nešťastný; otcovrah; zamilován do Jarmily; vyděděnec
Jarmila - krásná; zamilovaná do Viléma, svedena Vilémovým otcem; nešťastná kvůli Vilémově popravě spáchá sebevraždu
poutník Hynek - vystupuje ve 4. zpěvu; sám autor

KOMPOZICE:

Báseň se skládá z dedikace (věnování), 4 zpěvů a 2 intermezz:

• 1. zpěv
  Do obrazu májové přírody je zasazen motiv lásky a nevěry. Jarmila čeká na milence (Vilém) a dozvídá se, že má být popraven. Zpěv končí Jarmilinou sebevraždou.
• 2. zpěv
  Vilém ve vězení uvažuje o své vině a osudu (poprava). Věčnost času a světa je v kontrastu s pomíjivostí lidského života.
• 1. intermezzo
  Odehrává se o půlnoci na popravišti, kde se sbor duchů připravuje na přijetí Viléma.
• 3. zpěv
  Vrchol básnické skladby, obžaloba společnosti, poprava Viléma - ten se loučí se zemí, přírodou.
• 2. intermezzo
  Obraz klidné májové přírody, nářek Vilémových druhů.
• 4. zpěv
  Po sedmi letech přijde poutník Hynek na místo popravy, kde uvažuje nad lidským osudem, jeho tragikou, nad smyslem života...

STRUČNÝ DĚJ:

Děj začíná na břehu jezera, kde Jarmila čeká na svého milého (Vilém). Místo něj však na loďce připluje plavec, aby ji zpravil o tom, že Vilém je ve vězení a bude popraven (neboť zavraždil Jarmilina svůdce, aniž by tušil, že je to jeho otec). Nešťastná Jarmila ukončí svůj život skokem do jezera. Vilém je popraven vpletením do kola.

PŘÍKLADY BÁSNICKÝCH PROSTŘEDKŮ:

Tropy

• metafora: bledá tvář luny; mrtvé milenky cit
• metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas
• personifikace: břeh je objímal
• oxymorón: umřelé hvězdy svit
• pleonasmus: modrý blankyt
• epiteton konstans: bělavé páry
• epiteton ornans: růžový večer

Figury

• gradace: temná noc, temnější mně nastává
• apostrofa: vězňovo rozloučení se zemí; Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!
• inverze: v tiché se slzy celí rozplýváte

ZÁVĚR:

Mácha specifickým způsobem užívá velmi neotřelé a působivé básnické prostředky. Rozhodně je třeba se při čtení soustředit a nad významem jednotlivých částí se zamyslet. Zajímavá je ostatně i samotná postava Máchy, který je paradoxně přes svou povahu (jeho sklony k tyranismu ve vztahu s Lori) jakýmsi patronem milenců. Nicméně jeho život je typický pro romantické hrdiny: nepochopen společností, hledá útěchu v přírodě...

Máj nebyl ve své době přijat a setkal se s ostrou kritikou (J. K. Tyl), což možná napomáhá výslednému efektu a dojmu.

Máj byl několikrát zdramatizován a zhudebněn (např. českou folkovou skupinou Skiffle Kontra). Roku 2008 režisér F. A. Brabec zpracoval knižní předlohu do podoby stejnojmenného filmu.