Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA SBÍRKY:

Máj je lyrickoepická romantická báseň, která oslavuje krásu přírody i nesvobodu mladého člověka. Zabývá se láskou, její ztrátou a zoufalstvím z nevědomosti (Vilém nezná svého otce). Důraz klade na cit a pocity hrdinů, čímž se podobá dílům evropského romantismu. Děj se odehrává noc před Vilémovou popravou a druhý den ráno, a pak ještě po sedmi letech. Mácha jej umístil do malebného prostředí Máchova jezera (původně Velkého rybníka u Doks) a okolí hradu Bezděz.

KOMPOZICE SBÍRKY:

V úvodu díla je zařazena věnovací báseň Čechové jsou národ věrný. Jedná se o vlasteneckou veršovanou slátaninu vskutku nehodnou Máchova jména. Máji předchází výklad, který byl určen pro tehdejšího cenzora. Je zde zdůrazněno, že hlavním smyslem je oslava májové přírody, nikoli její děj.

1. zpěv
Úvodem básně je líčení májové krajiny kolem jezera. Začíná zde i epický děj. Jarmila čeká na svého milého u jezera, přijde však někdo jiný se vzkazem, že Vilém bude dalšího dne popraven a že ji proklíná. Nešťastná Jarmila skočí ze skály do jezera a utopí se. Rozhovor Jarmily s poslem je jediný dialog celé básně.

2. zpěv
Zde se dozvídáme z Vilémových vzpomínek, jak byl otcem vyhnán z domova a stal vůdcem loupežníků. Jak se zamiloval se do Jarmily a teprve, když zavraždil jejího svůdce, zjistil, že to byl jeho otec. Vilém ve vězení přemýšlí nad otázkami své viny, nad lhostejností světa k jeho osudu, nad existencí samou a podobou smrti. Dojde k závěru, že po smrti není nic. Uvědomuje si, o co všechno v životě přijde. S těmito úvahami se svěří strážnému, který s ním soucítí. Druhý zpěv tvoří téměř třetinu celé básně.

I. intermezzo
O půlnoci k Vilémovi promlouvá sbor duchů, který na popravišti očekává svého mrtvého.

3. zpěv
Tímto zpěvem báseň vrcholí. Vilém jde na popravu. Vzpomíná na své dětství a na svou milenku Jarmilu. Uvědomuje si krásy života a všudypřítomné májové přírody, jež má nyní navždy opustit. Promlouvá s oblaky. Žádá je, aby se staly jeho posly a pozdravovaly jeho milovanou zemi. Vilém je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a hlava nabodnuta na kůl.

II. intermezzo
Je v podstatě žalozpěvem loupežníků nad ztrátou jejich vůdce.

4. zpěv
Po 7 letech přijíždí Mácha na místo Vilémovy popravy. Mluví o hlubokém vnitřním soucítění s duší popraveného, o tom, že celý příběh je vyjádřením i jeho vlastních životních pocitů. Odchází, ale máj se sem opět vrací.

Básník používá jednoduchý tklivý příběh k vyjádření svých vlastních pocitů a úvah nad smyslem naší existence. To vše staví do kontrastu s krásou okolní přírody, jež k němu promlouvá.

JAZYK A STYL SBÍRKY:

Báseň se vyznačuje volností a hudebností verše i rýmu. Je plná emocí, spontánních reakcí, pesimizmu a zklamání. Mácha používá převážně rým obkročný. Základní metrum verše je uměle vytvořený novočeský jamb. V básni jsou použity přirovnání (jako by noční měřil čas), oxymórony (zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit), originální změny pojmenování (májový večer - večerní máj), metafory (bledá tvář lůny) a další.

ZAŘAZENÍ AUTORA A SBÍRKY K LITERÁRNÍMU SMĚRU:

Karel Hynek Mácha (původně Karel Ignác Mácha), kníže českých básníků, nejvýznamnější představitel českého romantismu. Žil v letech 1810-1836.