Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Co se týče klasického výkladu celého Máje, byl už na těchto stránkách mnohokrát sepsán. Vyjádřím se proto k chápání jen některých částí básně. Vím, že pochopit Máchu (nejen Máj) je složité a ničím si nemůžeme být naprosto jisti, nicméně zde je pár mých poznámek:

Zajímavé je, že když Jarmila čeká u jezera, považuje nejdřív posla zprávy o popravě za Viléma. Dokonce se mu i vrhne do náručí, než zjistí, že Vilém není Vilém. Zmíněný má totiž na sobě Vilémův oděv ("To on, to on! Ty péra, kvítí, / klobouk, oko, jenž pod ním svítí, / ten plášť!"). Stejnými slovy pak Viléma poznávají i cizí lidé na popravišti. Pokud se nechceme držet tradičních výkladů Máje, můžeme si takto otevřít možnost, i když v rámci romantismu velmi nepravděpodobnou, že popraven nebyl Vilém, ale opět někdo jiný v jeho šatech.

I Jarmilina smrt je spíše naznačena ("Klesla hvězda s nebes výše, ...") a mohli bychom pouze polemizovat, zda básník těmito verši měl opravdu na mysli podobnost padající hvězdy a padající Jarmily, či jestli padá jen hvězda a Jarmilin "hrůzný kvíl" se zatím ozývá z bezpečí lesa.

Během Vilémova pobytu ve vězení poznává na chvíli vězeň onu věčnost, které se tolik bojí, a to ve chvíli, kdy měsíc už nezáří oknem do místnosti a kapka přestane svým zvukem měřit čas. Vilém se ocitá ve stavu, kdy nemá žádný zrakový ani sluchový vjem, ocitá se ve věčném "nic".

V prvním intermezzu Viléma přijímá kolektiv duchů, ve druhém se s ním loučí příroda.

Když Hynek sedí na kopci u lebky, je na tom dá se říci podobně jako ona ("neb můj též krásny věk, dětinství mého věk / daleko odnesl divoký času vztek"). Ani on ani lebka nejsou tak úplně naživu, ale také ještě nejsou docela mrtví. Lebka má vlasy a hýbe se (vítr), pláče (rosa).

Dále se přikláním k názoru, že verše "než navždy bledé jeho líce / neusmály se nikdy více" neznamenají přímo to, že se strážce vězení už nikdy neusmál. Jsou podle mě metonymií a znamenají smrt (mrtvoly bývají bledé). Tzn. dokud byl strážce vězení naživu, tak to, co slyšel, nikomu neprozradil. A mohl se i usmívat...

Čtenářský deník	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Intimní Karel Hynek Mácha
	-	Klášter Sázavský
	-	Máj, Máj (2), Máj (3), Máj (4), Máj (5), Máj (6), Máj (7), Máj (8), Máj (9), Máj (10), Máj (11), Máj (12), Máj (13), Máj (14), Máj (15), Máj (16), Máj (17), Máj (18), Máj (19), Máj (20), Máj (21), Máj (22), Máj (23), Máj (24), Máj (25), Máj (26), Máj (27), Máj (28), Máj (29), Máj (30), Máj (31), Máj (32), Máj (33), Máj (34), Máj (35), Máj (36), Máj (37), Máj (38)
	-	Máj (můj pohled)
	-	Máj (několika slovy), Máj (několika slovy) (2), Máj (několika slovy) (3), Máj (několika slovy) (4)
	-	Máj (rozbor)
	-	Máj (stručný rozbor), Máj (stručný rozbor) (2), Máj (stručný rozbor) (3), Máj (stručný rozbor) (4), Máj (stručný rozbor) (5), Máj (stručný rozbor) (6), Máj (stručný rozbor) (7), Máj (stručný rozbor) (8), Máj (stručný rozbor) (9), Máj (stručný rozbor) (10)
	-	Máj (vlastní poznámky)
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5), Márinka (6), Márinka (7), Márinka (8)
	-	Márinka (vlastní názor)
	-	Návrat
	-	Obrazy ze života mého
	-	Ohlas písní národních
	-	Večer na Bezdězu
	-	Znělky

Čítanka	-	Básně příležitostné
	-	Básně rozličné, Básně rozličné (2), Básně rozličné (3)
	-	Bratři (Dramatické zlomky)
	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Deník z roku 1835
	-	Karlův Týn
	-	Korespondence Máchova
	-	Křivoklad
	-	Máj
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5)
	-	Márinka (celá kniha / e-book)
	-	Ohlas písní národních, Ohlas písní národních (2), Ohlas písní národních (3)
	-	Pouť krkonošská
	-	Radost (Jitro)
	-	Rozprostřela chladná noc
	-	Valdice
	-	Večer na Bezdězu
	-	Víra, naděje, láska, spolehnutí (Jitro)
	-	Zlomky rozličné, Zlomky rozličné (2)