Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• báseň publikována v Almanachu pro mládež (1878)
• stručný obsah: oslavná lyrická báseň, v níž mluvčí vyjadřuje obdiv a vděčnost přírodě za její krásu, hojnost a útěchu v průběhu všech ročních období; příroda je líčena jako laskavá matka, která obdarovává člověka krásou, silou i nadějí
• hlavní myšlenka a téma: chvála přírody a její harmonické proměny; příroda jako zdroj životní síly, duchovní útěchy a inspirace; vyjádření souznění člověka s přírodou a uznání jejího dobročinného vlivu
• jazyk a styl: vysoce lyrický, obrazný a melodický jazyk; četné metafory a personifikace (příroda jako matka, květy kreslené mrazem); veršovaný text se střídajícími se přírodními motivy jara, léta, podzimu i zimy; pravidelný rytmus a výrazná hudebnost typická pro poezii určenou mládeži

Ty božská přírodo,
nám žehnáš rukou zdaru
a skrýváš úsměvy
zde v nejrůznějším tvaru;
o šťasten každý člověk,
jenž tobě rozumí,
kdy zaštěbetá ptáče
i větřík zašumí!

Tvá krása, dobrota
se jeví ve fialce,
když vůně vane kol
až k zamodralé dálce,
kdy kyprém u záhonu
keř růží vzplápolá
a celý kraj ten jarní
je rájem do pola.

I když se na poli
les kývá zlatých klasů
a teplá vonná noc
se leskne v hvězdném jasu,
i závoj nechať chladný
tká mlha jesenní,
kdy jeřabiny rdí se
a žloutne lupení.

A když pak krutý mráz
už kreslí v oknech květy,
tu les nám k zahřání
svůj strom dá mnoholetý;
spí země, strom tu dříme
a sílí na obra - -
ó přírodo, ty máti
krásná a předobrá!