ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hrabal Bohumil (*28.03.1914 - †03.02.1997)

   
­­­­

Diamantové očko

Cestující položil botku na stupátko vagónu, když jej kdosi chytil za rameno. Otočil se a na perónu stál postarší muž.
"Pane, jedete prosím na Prahu?" optal se.
"Do Prahy," řekl cestující.
"Tak tedy, prosím vás, vezměte s sebou moji dcerku Vendulku. Na nádraží v Praze bude na ni čekat zřízenec," pravil ten otec a dal do ruky cestujícího dlaň asi šestnáctileté dívenky.
A výpravčí pískal a konduktérka pomohla dívce na otevřený platón vagónu a pak dlaní dávala znamení, že vlak je připraven k odjezdu. A výpravčí zvedl výpravku.
Otec běžel podle vagónu a připomínal: "Vendulko, držíme ti palce! A jak to bude, hned pošli telegram, slyšíš?"
"Tatínku, slyším," volala dívenka, "hned pošlu telegram!"
A když vlak minul odjezdové návěstidlo, cestující otevřel dveře a průvanem odvedl dívenku na chodbu. Držel ji pořád za ruku a byl bezradný.
Z kupátka zazníval hovor: "Fakt, to ještě za svobodna mi šla koupit košile, ale nekoupila, protože nevěděla číslo. Ve dveřích si najednou vzpomněla a přes celej krám volá, 'Když ho škrtím, tak mám ruku vždycky takhle!' a prodavač vzal centimetr a změřil obvod těch rukou a povídá 'Číslo čtyřicet!' A ta košilka, jak se račte přesvědčit, ta košile mi padne jak ulitá..."
Odsunuly se dveře a z kupátka vyběhl holohlavý cestující a křičel smíchem. "Zabít, to je málo!" křičel a pěstí bušil do dřevěné stěny vagónu. Když se vyřádil, vrátil se do kupátka, kde ten samý hlas pokračoval: "A já si zase povídám, když mi udělala radost na Mikuláše tou košilkou, překvapím ji na vánoce kloboučkem. A tak jdu do modes robes a povídám, 'Chtěl bych ten apartní klobouček, co máte za voknem!' A modes robes povídá, 'Jaké číslo, prosím?' A já jsem nevěděl, ale vzpomenul jsem si a povídám, 'Když jsme se jednou hádali, tak jsem svý snoubence dal lepáčka takhle shora a dodnes si pamatuju její hlavinku!' A modes robes nosila tak dlouho klobouky a tak dlouho mi je strkala pod dlaň, až povídám 'To je von!' A dal jsem ho pod stromeček a pasoval snoubence jak zadek na nočník."
A z kupátka vyběhl plešatý cestující, tiskl si kapesník k ústům a hekal, odstrčil dívenku a visel chvíli z okýnka jak ručník přes troubu, potom znovu zabubnoval pěstí na ostění vagónu a prohlásil, "Toho chlapa zabít, to je málo!" a otřel si oči a vrátil se do kupátka.
Cestující, který držel pořád dívenku za ruku, se rozhodl a vstoupil za plešatým.
"Pánové," řekla dívenka, když vešla, "já se jmenuju Vendulka Kříštová a jedu do Prahy!" a napřáhla ruce a hmatala před sebe a dotkla se kučeravé hlavy vtipálka, který se představil: "A já se jmenuju Krása Emil."
"A já Václav Kohoutek," řekl plešatý cestující. Muž, který dívenku přivedl, chtěl vyhodit aktovku na rechnu, ale zavadil o plešatou hlavu.
"Sakra, to nemůžete dát pozor!"
"Pardon."
"To někoho udeřil?" zvolala dívenka, "ale to je na to tata. Já nosívám dopisy do poštovní schránky a znám cestu jako svoje boty, ale ti zatracení pošťáci dali schránku o dva baráky blíž a já jsem narazila čelem na roh tý železný schránky a zranila jsem se. Ale hned jsem dvakrát ten kastlík přetáhla bílou holí!"
"Sedněte si tadyhle k oknu," radil plešatý a utíral si oči, "ať vidíte do krajiny."
Dívenka ohmatala sedadlo, pak okno. Když držela vodorovně dlaň, jako by zkoumala, zda prší, řekla spokojeně: "Pěkně tam svítí sluníčko."
A cestující ztichli.

...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: w..., 13.05.2007

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Autíčko (Život bez smokingu)
-Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (2)
-Městečko, kde se zastavil čas
-Obsluhoval jsem anglického krále, Obsluhoval jsem anglického krále (2), Obsluhoval jsem anglického krále (3), Obsluhoval jsem anglického krále (4), Obsluhoval jsem anglického krále (5), Obsluhoval jsem anglického krále (6), Obsluhoval jsem anglického krále (7), Obsluhoval jsem anglického krále (8), Obsluhoval jsem anglického krále (9)
-Obsluhoval jsem anglického krále (porovnání film/kniha)
-Ostře sledované vlaky, Ostře sledované vlaky (2), Ostře sledované vlaky (3), Ostře sledované vlaky (4), Ostře sledované vlaky (5), Ostře sledované vlaky (6), Ostře sledované vlaky (7), Ostře sledované vlaky (8), Ostře sledované vlaky (9), Ostře sledované vlaky (10), Ostře sledované vlaky (11), Ostře sledované vlaky (12), Ostře sledované vlaky (13), Ostře sledované vlaky (14), Ostře sledované vlaky (15), Ostře sledované vlaky (16), Ostře sledované vlaky (17)
-Ostře sledované vlaky (rozbor)
-Pábitelé
-Podvodníci (Perlička na dně)
-Postřižiny, Postřižiny (2), Postřižiny (3), Postřižiny (4)
-Příliš hlučná samota, Příliš hlučná samota (2), Příliš hlučná samota (3), Příliš hlučná samota (4)
-Slavnosti sněženek, Slavnosti sněženek (2)
-Taneční hodiny pro starší a pokročilé
Čítanka-Diamantové očko
-Domácí úkoly
-Kluby poezie
-Krasosmutnění
-Maminčiny oči
-Morytáty a legendy
-Obsluhoval jsem anglického krále
-Ostře sledované vlaky
-Pábitelé
-Perlička na dně
-Postřižiny
-Příliš hlučná samota
-Slavnosti sněženek
-Život bez smokingu
­­­­

Diskuse k úryvku
Bohumil Hrabal - Diamantové očko







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)