Menu
Hrabal Bohumil (*28.03.1914 - †03.02.1997)
Obsluhoval jsem anglického krále (4)
Objevují se dlouhá souvětí (automatický text) - surrealismus... Sklenice grenadýny
- Jan Dítě začínal jako prodavač párků na nádraží (vždy jakoby nestíhal vracet nazpět peníze)
- v 15 letech se zaučoval jako pikolík v hotelu U Zlatého města Prahy (byl poučen, že číšník má "nic nevidět a nic neslyšet" a zároveň "vše vidět a vše slyšet"); hoteliér vždy všechny kontroloval
- Jan umýval sklenice, leštil je, zamotával příbory do ubrousku, vysvlékal hostům kabáty
- hosté se bavili o hloupostech - jestli na nějakém daném místě byla lávka nebo topol, nebo obojí, nebo nic, dále například které pivo je nejlepší...
- v hospodě došlo ke rvačce mezi cikány, ubrusy byly od krve, Jan je šel vyprat a vyvařit a měl je věšet, ale nedosáhl na šňůry, a tak je podával uklízečce, jíž byl sotva po prsa, a ona si z něj utahovala
- když si vydělal dost peněz, šel k Rajským ("U Rajských"), kam vždycky chtěl jít; v chambre séparé strávil noc (svou první noc) s černovlasou slečnou Jaruškou; pili šampaňské a jedli ústřice (zjistil, že ona pije sodovku - za cenu šampaňského - a chtěl, aby pila šampaňské stejně jako on, když už to platí); nakonec zaplatil a slečně dal ještě 200,- navíc
- Jan zjistil, že prachy lidmi hýbou, když jednou rozhodil pár drobných na cestu; vždy je rozhodil někomu za zády a lidé pak chodili po čtyřech a sbírali je a předstírali, že ty peníze vypadly právě jim
- šel znova k Rajským a tentokrát strávil noc s blondýnou; dal jí 200,- navíc a paní Rajské na vrátnici dal 100,-; připadal si najednou tak vysoký...
- blondýna za Janem přišla do hotelu a vrátila mu obálku s dvěma stovkami, on ji omylem polil grenadýnou, vrchní jej seřval a slečně se omlouval, ta se však Jana zastala
- do hotelu jezdili různí obchodní cestující - zástupce firmy Primeros (říkalo se mu "Gumový král"), jenž přivážel kondomy, nafukovací panny, atd.; zástupce krejčovské firmy, který si vzal míry vrchního, aby pak stvořil gumovou figurínu (aby nemusel vrchní jezdit na zkoušky a přeměřování) a hotový frak poslal vrchnímu v balíku poštou; zástupce firmy Berkel, jež vyrábí kráječe salámu a velmi citlivé váhy (pan Walden prodal kráječ a váhu hotelu)
- Jan si taky jednou chce, stejně jako pan Walden, rozkládat stokoruny na zem vedle sebe; pan Walden Jana zná, říká, že on od něj taky koupil na nádraží párek za 1,80 Kčs a dal Janovi dvacku (Jan mu jakože nestačil vrátit); pan Walden říká, že Jan má před sebou dobrou budoucnost
- ke konci této kapitoly vzpomíná Jan na život u své babičky; bydleli s babičkou v jednom pokoji ve mlýně; babička sbírala spodky a košile, které hosté vyhazovali, prala je a prodávala dělníkům a zedníkům, a tak si vydělávala
- Jan už je číšníkem, nechal si na sebe ušít frak, díval se na ty nafukovací figuríny v dílně (na které se šily fraky) - jeho figurína byla mezi figurínami důležitých lidí (generálů, atd.); Jan zaplatil frak a dal 200,- Kčs navíc
- Jan odchází z hotelu Krásná Praha do hotelu Tichota ve Stránčicích - tam jej dohodil pan Walden, obchodní zástupce firmy Berel
- Tichota - bílý hotel na kopci, měl červenou střechu z prejzů a zelené okenice; šéf hotelu byl 160kilový muž na vozíku, jenž pískal na píšťalku (podle toho jak pískal, věděl každý, co má dělat); pokojská Wanda; vrchní Zdeněk - jeho bývalý šéf obsluhoval Ferdinanda d'Este - uměl španělsky, francouzsky, německy; podomek, který sloužil jako dekorace - vždy večer, když byli v hotelu hosté, tak sekal dřevo, aby byl prostě viděn hosty
- Jan se Zdeňkem objevili chaloupku (vevnitř to vypadalo jako v jednom z hotelových pokojů a byly tam panenky)
- vše bylo připraveno, všichni čekali na hosty; přijel generál, dělal, že mu nechutná ani jídlo, ani pití; střílel, pil; hodně zaplatil; druhý den přijel s nějakým básníkem a slečnami; generál pořád na něco nadával, ale oba byli šťastní; rozhazovali peníze; když byli přejedení, šli se na záchod do speciální "bličky" vyzvracet, aby potom mohli pokračovat v jídle; odjeli generálovým autem Hispano Suiza
- Zdeněk taky hodně utrácel, když byl na nějaké zábavě
- přijel prezident s Francouzkou, dováděli spolu; šéf poslal číšníka s chlebem, smetanou a máslem do toho malého domečku (tam byl prezident s Francouzkou); měl přijet i někdo třetí, ten byl ale imaginární, aby se neřeklo; zaplatili však tři pokoje a jídlo za tři lidi
- přijeli 4 muži z Bolívie, chtěli od arcibiskupa, aby vysvětil zlatou sošku Bambino di Praga (Pražské Jezulátko), které je populární v Jižní Americe; měli ho v kufříku, ale kvůli zlodějům museli udělat pozlacenou kopii
- Jan byl z hotelu Tichota vyhozen, protože si mysleli, že on popletl pravé Jezulátko s tím falešným; ale byl to podomek, který si to vše vymyslel a řekl to šéfovi; Jan byl ale rád, že už odchází, měl totiž strach z podomka; dozvěděl se, že podomek byl v base 5 let za to, že sekyrou sekl milence své ženy a ženu brutálně spráskal provazem; v hotelu zase zabil kocoura, který mu chodil za jeho kočkou a kočku vyhnal; to vše se Jan dozvěděl z podomkovy samomluvy
- když přijel Jan do Prahy, zjistil, že to pískání ho úplně zblblo; když zapískal výpravčí nebo četník, běžel k němu a řekl: "Prosím?"
- Jan dostal místo v hotelu Paříž; dostal pokoj v podkroví s krásným výhledem na Prahu
- vedoucí Brandejs jedl vždy se zaměstnanci, aby viděli, že on jí to stejné co oni (jedl ale málo, pak se nacpal někde u stolu)
- obsluhoval tam pingl Karel, obsluhoval i burziány a slečny v chambre séparé (každý čtvrtek) a po jejich odchodu prohlížel prostěradla, zda někomu nevypadly peníze nebo prsten
- jednou Karlovi spadly talíře, byla to pro něj ostuda, udělal nepořádek v kuchyni, vyváděl, odvedli ho až policajti
- Jan se učil od vrchního Skřivánka odhadovat lidi; Skřivánek říkal, že "obsluhoval anglického krále"
- Jan se často s vrchním sázel o dvacetikorunu, jaké je host národnosti, co si dá k jídlu, atd.
- Jan převzal práci po Karlovi v chambre séparé; když burziáni skončili vizitu u prostitutky, Jan se s ní vyspal
- Jan si našel ve skříni mezi věcmi, které tu zapomněli hosté, kravatu (bílou s modrými puntíky); šel do obchodu, byl středem pozornosti, potkal cestou Skřivánka a ten věděl, odkud má Jan tu kravatu; jak to věděl? - protože obsluhoval anglického krále...
- prezident a vzácní hosté z Afriky měli obědvat v hotelu Paříž, protože nikde jinde neměli zlaté příbory, které se Afričanům tak líbily
- vedoucí nakoupil vše, co bylo potřeba, ale habešský císař Hailé Selassie chtěl, aby jeho kuchaři uvařili habešskou specialitu - ryby s vejci jako nádivka do krocanů, to celé jako nádivka do antilop a to celé do velblouda...
- číšník Šroubek zapomněl nalít císaři víno, Jan rychle přiskočil a nalil mu; pak jej obsluhoval celou dobu; získal za to řád a modrou šerpu
- při mytí nádobí se zjistilo, že chybí jedna zlatá lžička; Jan si myslel, že Skřivánek si myslí, že ji vzal on; odjel proto taxíkem do lesa a chtěl se oběsit; nahmatal nohy oběšence, lekl se a utíkal z lesa; najednou se tam objevil Skřivánek a řekl, že taxikář přijel do hotelu a řekl jim to a že se to vše vyřešilo, lžička uvízla ve dřezu
- Jana nevzali na vojnu, protože byl malý; on se začal učit německy; potkal Němku (šlápl jí na botu), která byla stejně malinká jako on - jmenovala se Líza a byla učitelkou tělocviku (později velitelkou vojenských sester); Líza se do něj zakoukala, protože měl světlé vlasy a modré oči
- přivedl ji do hotelu Paříž a chtěl se se Skřivánkem vsadit, co si slečna dá; Skřivánek si strčil svou dvacetikorunu do kapsy, vzal Janovi klíče od skladu vína a už s ním nepromluvil
- Češi byli zaujatí vůči Němcům; přinesli Líze studenou polévku; Jana jeho kolegové poplivali a vedoucí Brandejs na něj také plivl a propustil ho
- Jan šel s Lízou po Praze, potkali Čechy, ti Líze vysvlékli bílé punčocháče a Jana zbili
- Praha byla obsazena Němci; Jan šel s Lízou do hotelu Paříž, v němž seděli samí němečtí důstojníci; bledí číšníci je obsluhovali; Jan řekl Skřivánkovi: "Je Vám k ničemu, Skřivánku, že jste obsluhoval anglického krále!"
- nejdříve se stal Jan pinglem, pak vrchním v hotelu v horách nad Děčínem; bylo to takové malé městečko v lese s malými domky; nacionální strana tady vybudovala první křížení ušlechtilé krve německých dívek a plnokrevných vojáků; měli se narodit čistokrevní potomci-zakladatelé Nové Evropy
- matky se učily o historii - když ji budou znát matky, odrazí se to určitě nějakým způsobem na plodu
- Jan si místo příjmení Dítě nechal napsat příjmení po svém dědovi, jenž měl germánské kořeny - Ditie (Němci to nebrali jako dítě, neuměli to přeložit, brali to jako nějaké zvláštní příjmení)
- Jan měl na starost 5 stolů a taky musel obsluhovat 5 těhotných dívek, nosit jim, co si jen přály
- zaučoval pikolíka, sázel se s ním o 10 DM, kdo si co dá
- těhotné ženy plavaly nahaté v bazénu, ale před Janem se nestyděly, vůbec si ho nevšímaly; on si připadal jako věšák, jako odkládací stoleček, jako šašek; psal Líze do Varšavy; učil se německou vlastivědu
- Líza chtěla, aby ji Jan požádal u jejího otce o ruku; její otec vlastnil restauraci v Chebu "U města Amsterodam"
- Jan musel vypsat svůj rodokmen; jeho dědeček Johan Ditie měl germánský původ; Líza - Elisabetha Papanek; Jan byl vyšetřen, zda může oplodnit árijskou dívku; zatímco Němci střílejí Čechy, Jan čeká na potvrzení, že může s Lízou mít dítě; doktor, který jej vyšetřoval, se k němu po přečtení jeho jména (Ditie) choval mnohem lépe
- Jan se oženil s Lízou; byla to svatba-nesvatba (nejdůležitější je krev, čest, povinnost)
- měl povinnost oplodnit Lízu (jako pes fenu), i když se mu zrovna nechtělo; byl připouštěn podle předpisů; takže musel chodit na posilující injekce - nakonec Líza počala; z jejich lásky však nezbylo nic; tak jako před manželstvím už to nikdy nebylo...
- němečtí vojáci se učili rusky; byla válka s Ruskem; když se Jana zeptali, jak to věděl, že bude válka s Ruskem, řekl jen: "Obsluhoval jsem habešského císaře."; stejně jej z práce vyhodili...
- novou práci získal v restauraci Košíček v Českém ráji; bylo to tam úplně jiné; jezdily tam zamilované páry lidí (ne jen rozsévači a feny jako v Děčíně)
- Líza přivezla Janovi známky, které nasbírala v židovských bytech deportovaných Židů v Polsku a Francii; říkala, že po válce budou mít obrovskou hodnotu; jejich syn Siegfried byl ustrašené dítě
- NOVÝ ČLOVĚK podle Jana byl pokorný a zádumčivý, a ne vítězný, uřvaný a pyšný
- Jan jel do Chomutova do nové práce; měl s sebou kufřík se známkami; viděl je v časopise a měly obrovskou hodnotu
- jel vlakem a když se viděl v zrcadle, bylo mu ze sebe špatně (čeští vlastenci byli popravováni a on byl s Němci); ví, že se už nikdy nemůže ukázat v Praze...
- ve vlaku potkal Lízu; všechny fronta změnila; Líza byla zase jako učitelka tělocviku; převážela nemocné a zraněné do Chomutova
- Jan měl jít pracovat do kantýny vojenské nemocnice; byli tam vojáci bez nohou, bez rukou...
- do Chebu za svým synem Siegfriedem jezdili jednou týdně; Siegfried byl retardovaný, nechtěl hračky, nemluvil, nechodil, jen zatloukal hřebíky do podlahy; ani nepoznal své rodiče; když padaly bomby, Siegfried se smál, ostatní děti se bály, ale on se smál a zatloukal dál své hřebíky do podlahy; Jan byl na svého syna hrdý
- Jan vzpomínal na Zdeňka, jak utrácel, jak zaplatil kolotoče a mohlo se celý den jezdit zadarmo, jak zaplatil kameníkovi svatbu pro jeho dceru, atd.; Jan chtěl za ním jet; viděl ho na nádraží; Jan se díval na hodinky a sebrali ho 3 muži, protože si mysleli, že patří k Bolševikům, že na někoho čeká; odvezli ho na Pankrác, kde byl 2 týdny, vyslýchali ho, bili ho, on byl nevinný (že prý 99 % nevinných musí trpět, aby náhodou jeden viník neunikl); on byl ale rád, bral to jako alibi, že ho Němci zbili, bral to jako propustku, že se bude moci vrátit zpět do Prahy, až skončí válka
- propustili ho a zároveň propustili vraha, jenž seděl 10 let za vraždu svého otce; protože byl vrah zesláblý, navrhl mu Jan, že ho doprovodí domů; nemohli najít vesnici, odkud vrah pocházel - "Jak se ta vesnice jmenuje?" ptal se Jan - vrah odpověděl: "Lidice."; Jan mu vše pověděl; jeli do Kladna za velitelem gestapa zeptat se na matku vraha; ten jim řekl, že je v koncentráku a ještě žije
- Líza měla kufřík se známkami; Jan jel do Chebu; byl hlášen nálet na Cheb; Jan šel k restauraci "U města Amsterodamu" - ta měla strženou stěnu; Siegfried tam seděl a zatloukal hřebíky; Jan hledal Lízu; kopal na dvoře, našel její boty, pak kufřík, ten rychle schoval a pak ji vykopal celou; chyběla jí hlava; tu už nenašel...
- se synem se neloučil; slyšel jen za sebou zatloukání hřebíků, které pomalu sláblo; měli si pro něj přijet lidi ze spolku pro pomatené děti
- Jan byl půl roku ve vězení, protože když umírali Češi, tak on byl na zdravotní prohlídce, jestli může oplodnit árijskou ženu
- pak prodal známky, koupil si hotel se 40 pokoji a zdálo se mu, že tam někdo zatlouká hřebíky do podlahy; hotel prodal a koupil si jiný - se 30 pokoji a zdálo se mu to samé (málem se zbláznil); hotel prodal a koupil si vlastní - V Lomu; zařídil ho podle sebe - podlahy i dlažbu, a už neslyšel zatloukání hřebíků
- chtěl se vyrovnat hoteliérům, které znal
- z kovárny udělal kuchyni; byly tam bílé stolky, koně z kolotoče (vždy po dvojicích) i jezero; každý večer artista ve fosforovém oblečení sjel po lanu až nad jezero a skočil do něj; byla to atrakce, jíž snad žádný hotel na světě neměl
- hotel navštívil spisovatel Steinbeck, líbily se mu stroje v lomu; Steinbeck chtěl hotel koupit za 50 až 80 tisíc dolarů; Jan ho však nechtěl prodat
- hotel navštívil také Maurice Chevalier (známý francouzský herec, zpěvák, tanečník), který s sebou přivedl média, a tak se stalo, že hotel V Lomu byl díky němu na předních stránkách časopisů; z toho důvodu navštívili hotel hoteliéři Šroubek a Brandejs; Jan by jim vše prominul, kdyby jej chtěli vzít mezi sebe, ale to oni nechtěli
- Jana navštívil Zdeněk, dělal politiku
- nadešel ÚNOR; někteří hosté přestali jezdit, byli zatčeni, padli či utekli do zahraničí
- milionáři byli posláni do sběrného tábora; Jan měl radost, že je taky milionář, vzal si taky pevné boty, náhradní ponožky, tlumok, deku a jídlo a šel
- národní výbor zabral Lom, majetek přecházel na lid
- životní cíl Jana: "být milionářem a mít hotel"
- Jan se šel hádat s milicionářem, že je milionář; ten mu ale nevěřil, a tak mu Jan ukázal spořitelní knížku a milicionář se smiloval, prohlásil Jana za internovaného a zapsal si jeho potřebné informace
- každý dostal tolik let, kolik měl miliónů (Jan dostal 2 roky); byli zavřeni v internátě pro kněží, kteří odešli
- v internátě měli pohodu; měli tam zabíjačku; nebyla tam zeď, jen pomyslná, ale i přesto se většinou chodilo přes bránu; milicionáři byli opilí, že neuměli milionáře ani spočítat, jestli tam jsou všichni; milionáři chodili na procházky, měli dovolenou; když si nějaký milionář chtěl odpočinout od své ženy, tak se vyměnil s někým z internátu; prodávali klášterní knihy do antikvariátu; vyměnili si s milicionáři uniformy a hráli si - prostě groteska...
- milionáři nepřijali Jana mezi sebe, protože oni měli milióny už před válkou a Jan byl válečný zbohatlík
- ten, který obsluhoval habešského císaře, teď krmil holuby; a oblíbil si je
- když už měli být milionáři propuštěni, udělali si poslední večeři; bylo jim smutno
- když Jana propustili, šel se podívat na Lom (vypadal skoro tak, jak ho viděl naposledy) - židle byly ale špinavé a některé věci chyběly
- jel do Prahy; měl na výběr, zda chce jít do vězení (Pankrác) nebo zda nastoupí na lesní brigádu
- dorazil k myslivně; byli tam dva lidé - starší pán (učitel francouzské literatury) a slečna Marcela (vyučená v čokoládovně u Maršnerů Orionce)
- káceli stromy, ze dřeva se vyráběli housle a cella
- Jan odešel na jinou brigádu do Srní; byl cestářem; dostal koně, kozu a vlčáka; po cestě se k nim přidala kočka
- když dorazil na místo, byli tam 3 cikáni - ty měl vystřídat; řekli mu, že zima je tam krutá, že snědli kozu, psa a kočku
- na tomto místě měl Jan dělat cestu - ze štětu (kámen)
- zvířata všude chodila za Janem; bály se, aby je tam nenechal
- Jan začal mluvit sám se sebou
- 1x týdně chodil do vesnice na nákup; pak šel do hospody; lidé se mu nejdříve smáli; kladl zvláštní otázky (např. "Kde chcete být pochováni?")
- aby nebyl sám, pořídil si zrcadla
- vlčák se naučil chodit do vesnice sám, a tak chodil on 2x týdně na nákup; protože lidé chtěli, aby Jan přišel do hospody, zastřelili jeho vlčáka
- na Jana se přišel podívat Zdeněk, ale nehovořili spolu; jen ho chtěl vidět
- ve dne Jan pracoval a v noci psal
- na Štědrý den se Jan oblékl do fraku a vzal si šerpu; domek byl zasypán sněhem; vesničané přijeli s pluhem; pozvali Jana na svatoštěpánský oběd a odjeli; Jan obsluhoval zvířátka
- Jan byl žákem pana vrchního Skřivánka, jenž obsluhoval anglického krále a Jan obsluhoval habešského císaře
Zdroj: Luciána, 13.07.2010
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Bohumil Hrabal - Obsluhoval jsem anglického krále (4)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
Doznání Nata Turnera poesie Erich Maria Remarque Městečko na dlani vane vitr z hor umelecky To kalné ráno pir vychod slunce justice james herriot týrání dětí africké mezulánka spojka slep icq automobilové závody Mravenci kanárské ostrovy Klauni grafy hadí spirála Kristin dobrák léky jan werich tip achmatovov povol
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 562 919
Odezva: 0.14 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí