ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Dickens Charles (*07.02.1812 - †09.06.1870)

­­­­
Portrait of Charles Dickens (4671094)

ŽIVOTOPIS č.1 - Petra, petra389[zavinac]post.cz

Anglický spisovatel Charles Dickens se narodil 7. února 1812 a byl nejvýznamnějším a nejpopulárnějším představitelem viktoriánského románu. Z nuzných poměrů se vypracoval na opravdovou hvězdu literárního nebe a to jen svou houževnatostí a vytrvalostí. V dětství byl často nemocný. Jeho rodina se najednou ocitla na hranici bídy. Po přestěhování z idylického venkova do Londýna dluhy začaly narůstat. Jako desetiletý chlapec musel pracovat. Potloukal se po Londýně a nasál do sebe atmosféru pochmurného velkoměsta 1. pol. 19. stol. Teprve od dvanácti let chodil nějaký čas do soukromé školy, kde se toho sice moc nenaučil, ale poznal další prostředí, které zvěčnil ve svém díle. Od svých dvaceti let působil v listu Morning Chronicle (Ranní kronika). Svou literární dráhu zahájil drobnými časopiseckými črty a povídkami pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Jeho časopisecké črty plné humoru si čtenáři tak oblíbili, že se rozhodl pustit do rozsáhlejšího díla. Roku 1836 začal psát humoristický román na pokračování Kronika Pickwickova klubu. Tento román měl fenomenální úspěch, především díky další Dickensově výjimečné vlastnosti - jiskrnému humoru.
Zvláštností tehdejší doby, která do jisté míry ovlivnila celou Dickensovu tvorbu, byl zvyk romány na pokračování vydávat v sešitech či novinách, a teprve podle jejich úspěchu jim dát i knižní podobu. Aby se Dickens uživil, byl nucen každý měsíc odevzdat určitý počet stran románu, o němž někdy sám nevěděl, jak skončí. Přízeň čtenářů byla vrtkavá, a tak autor musel děj obohacovat novými a novými postavami. To je důvod, proč Dickensovy romány někdy představují složitý, téměř nepochopitelný propletenec. Kritici však při rozboru jeho díla zjišťují, že své romány dokonale promýšlel, že s postavami žil, a pokud měly zemřít, trpěl spolu s nimi. Roku 1837 začal vycházet román Oliver Twist, jehož námětem je autorovo celoživotní téma - tragický osud chudých dětí. Tento román se vyznačuje kritickým pohledem na soudobé instituce a silným sociálním soucítěním. Charles Dickens zemřel 9. června 1870 na mozkovou mrtvici. Po jednomyslném přání národa byl slavně pochován ve Westminsterském chrámě.


ŽIVOTOPIS č.2 - Ondřej Dostál, o.dostal[zavinac]bluetone.cz

Charles Dickens se narodil 7. února 1812 v Portsmouthu. V dětství býval často nemocný, jeho rodina se najednou ocitla na hranici bídy. Po přestěhování z idylického venkova do Londýna dluhy začaly narůstat. Nakonec Dickensův otec putoval do vězení pro dlužníky. Nejednalo se však o vězení v pravém slova smyslu, protože tam s ním mohla bydlet i jeho rodina, dokud nevydělal tolik, aby se z dluhů vyplatil. Na školní vzdělání nezbyly peníze, a tak dvanáctiletý Charles musel pracovat v továrně na leštidla, potloukal se po Londýně, pozoroval život chudiny a nasál do sebe atmosféru pochmurného velkoměsta 1. poloviny 19. století. V té době vedl mnohem nuznější život než rodiče ve vězení.
Když se rodinné poměry zlepšily díky nenadálému dědictví, chodil nějaký čas do soukromé školy, kde se sice moc nenaučil, ale poznal další "nepříjemné" prostředí, které zvěčnil ve svém díle. Později pracoval jako písař, po večerech se naučil těsnopis a ve 20 letech se stal parlamentním dopisovatelem listu Morning Chronicle (Ranní kronika). V té době se již plně projevila jeho novinářská pohotovost, pronikavý pozorovatelský talent a schopnost několika větami barvitě vylíčit atmosféru místa či rozporuplnou povahu člověka. Jeho časopisecké črty, otiskované od roku 1833 ještě pod pseudonymem Boz, si čtenáři oblíbili natolik, že se rozhodl pustit do rozsáhlejšího díla. Roku 1836 začal psát román na pokračování KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU (1836-37). Kniha měla fenomenální úspěch, především díky další Dickensově výjimečné vlastnosti - jiskrnému humoru.
Zvláštností tehdejší doby, která do jisté míry ovlivnila celou Dickensovu tvorbu, byl zvyk vydávat romány na pokračování v sešitech či v novinách, a teprve podle jejich úspěchu jim dát knižní podobu. Aby se Dickens uživil, byl nucen každý měsíc odevzdat určitý počet stran románu, o němž někdy sám přesně nevěděl, jak skončí. Přízeň čtenářů byla vrtkavá, a tak byl autor nucen děj obohacovat novými a novými postavami, nejednou měnit zápletku a čtenářům připravovat nečekané zvraty v ději, jen aby si udržel jejich pozornost. To je důvod, proč Dickensovy romány někdy představují složitý, téměř nepochopitelný propletenec. Kritici však při rozboru jeho díla zjišťují, že své romány dokonale promýšlel, že doslova s postavami žil, a pokud měly zemřít, trpěl spolu s nimi.
Takřka současně s Kronikou Pickwickova klubu začal vycházet román OLIVER TWIST (1837-38), jehož námětem je autorovo celoživotní téma - tragický osud chudých dětí. Nalezneme je ve STAROŽITNÍKOVĚ KRÁMU (1840-41) v postavě malé Nelly, ve slavném Dickensovi nejmilejším románu DAVID COPPERFIELD (1849-50), který má místy autobiografický charakter, i v MALÉ DORITCE (1855-57), kde malá Amy vyrůstá ve vězení pro dlužníky.
Dickens byl na své postavení i oblibu u čtenářů velmi hrdý. Snad proto jej nadmíru mrzely útočné poznámky kritiků i závistivých autorů a ubíjely ho neustálé spory s plagiátory, kteří ho prostě "vykrádali". Dickens však své odpůrce vždy překonal nějakým novým nápadem: MIKULÁŠ NICKLEBY (1838-39) si vzal na mušku zkostnatělé anglické školství, BARNABÁŠ RUDGE (1841) je historickým románem z protikatolických bouří v Londýně roku 1780. Z dojmů z cesty do Ameriky vznikl román ŽIVOT A DOBRODRUŽSTVÍ MARTINA CHUZZLEWITA (1842-44). Významnými díly jsou PONURÝ DŮM (1852-53) a VELKÉ NADĚJE (1860), romány velmi ceněné kritikou pro panoramatický a přitom detailní pohled na anglickou společnost. "Král anglických vypravěčů" psal pro rozptýlení mezi velkými romány i množství povídek, z nichž nejvýznamnější je VÁNOČNÍ KOLEDA PRÓZOU (1843).
Dickense při velmi přitahovalo divadlo a uvažoval i o herecké kariéře, ale jeho dramatické práce však nebyly úspěšné. Dodnes ne zcela vyjasněný je Dickensův citový život, po nenaplněné lásce k dívce ze "společensky vyšší třídy" si vzal za ženu "sobě rovnou". Založil s ní početnou rodinu a stal se starostlivým i náročným otcem. Silné city však postupně choval i ke dvěma mladším manželčiným sestrám: jedna z nich brzy zemřela, druhá dlouhá léta patřila k Dickensově rodině a podílela se na výchově dětí, a to i poté, co se - na konci 50. let - manželství rozpadle, neboť spisovatel vzplanul k mladé herečce. Obraz Dickensovy osobnosti je třeba doplnit i zmínku o bohatém společenském životě (vyhýbal se ovšem aristokracii), ale také o neshodách s nakladateli či návalech sebelítosti. Značně se Dickens angažoval ve veřejném životě - podobně jako v literárních dílech se zabýval zejména sociálními problémy a s nimi související zločinností a soudním systémem.
Charles Dickens zemřel 9. června 1870 u Chathamu na mozkovou mrtvici, jako mimořádná a ctěná osobnost. Po jednomyslném přání národa byl slavně pochován ve Westminsterském chrámě.
Charles Dickens byl nejvýznamnějším a nejpopulárnějším představitelem viktoriánského románu.
Z nuzných poměrů se vypracoval na opravdovou hvězdu literárního nebe a to jen svou houževnatostí a vytrvalostí.


ŽIVOTOPIS č.3 - lara lara, ctenar11[zavinac]seznam.cz

Charles Dickens

1. Život Charlese Dickense
1.1 Dětství Charlese Dickense
Charles Dickens se narodil 7. února 1812. Své jméno dostal podle svého dědečka z matčiny strany. Charles měl starší sestru Fanny a další čtyři mladší sourozence. (1) V době, kdy se Charles narodil, byl jeho otec písařem v národním výplatním úřadě. John a Elizabeth Dickensovi měli dohromady šest dětí, a tak se museli hodně snažit, aby je všechny uživili.
Malý Charles měl celkem šťastné dětství, ale často trpěl nemocemi a míval návaly prudkých křečí a to ho odcizovalo od jeho vrstevníků. S ostatními dětmi si nehrál, raději si četl. Už jako chlapec napsal svou první tragédii - Misnar, která měla velký úspěch u jeho spolužáků.
Když bylo Charlesovi devět let, odjeli do Londýna. Rodina se nastěhovala do jednoho z nejchudších předměstí Londýna - to na Charlese velmi zapůsobilo. V Londýně se cítil opuštěný. Právě v Londýně začaly dluhy jeho otce. John se stále více zadlužoval, až se s celou rodinou dostal do vězení pro dlužníky.
Charles se často sám toulal po Londýně - naslouchal lidem, poznával prostředí, v němž žila chudina a dělal si poznámky, které později využil při psaní románu. Pro nadaného Charlese bylo velkou ranou i to, že nemohl chodit do školy. Jako jeden z nejstarších členů rodiny musel pomáhat s rodinným rozpočtem. Tak se dostal do firmy na výrobu leštidel. Pracoval přes 12 hodin denně za 6 šilinků na týden. (1)
Později se poměry Johna D. upravily, a tak poslal svého nejstaršího syna na "akademie" pana Jonese. Charlesův otec si našel novou práci - prodával víno, ale protože příliš ochutnával, z platu mu toho moc nezbývalo, a tak bylo Charlesovi jasné, že nebude moct dále studovat.

1.2 Zaměstnání
Tak začal Charles pracovat jako písař v advokátní kanceláři. Charles ale toužil po jiné práci, proto se začal učit těsnopis. Brzo mu přišla nabídka z časopisu Mirror of Parlament. Díky jeho výdělku se rodina mohla odstěhovat do lepšího bytu. Charles ani v této době nezapomíná na svou lásku - divadlo. Spolu se svou sestrou Fanny píše operetu Klára. Dále veselohru Oženěný mládenec a hudební frašku Milovníci a herci. (1)
V roce 1833 vyšla v časopise Old Monthly Magazíne první Dickensova literární práce: Pan Minns a jeho bratranec. Charles psal pod pseudonymem Boz. Charles mezitím změnil místo - odešel do redakce Morning Chronické, čímž si zajistil lepší plat a jeho črty teď vycházely tam.
V roce 1836 začíná psát knihu na pokračování Spisy z pozůstalosti Pickwickova klubu a ožení se s nejstarší dcerou svého redakčního kolegy Hagortha, Cathrin. Charles však prožil i jednu nešťastnou lásku. Zamiloval se do Marii Beadnellové, ale v té době ještě nepatřil do "vyšší" společnosti jako Marie, a tak se své lásky musel vzdát. (1)

1.3 Rodina
Charles bydlí v domě se svou ženou Cathrin a její mladší sestrou Marii (v té době bylo zvykem, že mladší sestra bydlela s tou vdanou). Někteří životopisci tvrdí, že se Charles do Marii zamiloval. Pravdou však je, že si s ní rozuměl mnohem víc než s Cathrin. Charles měl s Cathrin deset dětí. (2)
Marie brzy zemřela - ve svých sedmnácti letech, což Charlese velice zasáhlo. Dokonce si přál být pohřben vedle ní a po celý život nosil její prsten. Říká se, že právě ona se stala modelem pro postavu Dory v Dickensově románu David Copperfield. Georgiana, další mladší sestra Cathrin, se přestěhovala po smrti Marii do domu své sestry a jejího manžela. Charles se do ní zamiloval. Dickens měl také dlouholetý vztah s herečkou Ellen Terna, kvůli které se rozvedl se svou ženou Cathrin v roce 1858. (2)

1.4 Na vrcholu slávy
Honoráře ze všech knih, které napsal, mu umožňovaly žít bez hmotných starostí. Dovolovaly mu hodně cestovat a věnovat se i divadlu. Stále toužil po vavřínech na jevišti. Jednou dokonce zahrál divadlo pro samotnou královnu, prince Alberta, královské děti a Jeho Veličenstvo krále belgického. Hru zhlédl i dánský pohádkář Hans Christian Andersen (byl častým hostem v Dickensově domě). (1)
Dickens byl podle svých přátel velký puntičkář, všechno mělo své místo. Měl dokonce vypracovaný podrobný režim dne. Vstával časně ráno a po snídani hned pracoval. V tiskárně, kde vycházely jeho knihy, museli dokonce pracovat zvláštní sazeči na jeho rukopis. Charles psal sice čitelně, ale své rukopisy doplňoval o spoustu poznámek.
Charles měl zvláštní názor i na oblékáni. Tehdejší móda se mu zdála příliš jednotvárná, tak si ji zpestřoval aspoň barevností. V oblibě měl především své fialové sako a růžovou vestu. (1)

1.5 Smrt Charlese Dickense
V posledních letech života se začala zhoršovat choroba; nejprve to byla ochromená noha a potom se přidaly i nervové záchvaty. Pracoval až do posledního dne před smrtí. I když se cítil vyčerpaný, pracoval 8. června 1870 až do osmnácté hodiny. Sedl si za stůl, aby se navečeřel. Vstal, udělal krok, zapotácel se a skácel se na podlahu. Omdlel. Druhého dne, 9. června 1870, zemřel.
Když vlivné anglické noviny Times přinesly zprávu o jeho smrti, navrhly, že by měl být pochován ve Westminsterském opatství. Zdůvodnily to takto: "Westmisterské opatství je výjimečným místem věčného odpočinku literárních géniů Anglie a mezi těmi, jejichž posvátný prach tam odpočívá nebo jejichž jména jsou vyryta na tamějších stěnách, je jen málo takových, kteří by si toto místo zasloužili více než Charles Dickens." Jako mimořádná a ctěná osobnost byl Charles Dickens po jednomyslném přání národa pochován ve Westminsterském chrámě. (1)

POUŽITÁ LITERATURA:

(1) LUBEK, ĹUDA. Rytíři bez meče. 1. vyd. Alena Benešová. Praha: Albatros, 1979. Dickens, s. 191-207.
(2) Charles Dickens (1812-1870) [online]. 2003 [cit. 2006-03-24]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: www.kirjasto.sci.fi/dickens.htm

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: lara lara, 06.10.2006

   
­­­­

Diskuse k životopisu
Charles Dickens

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­