ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Mácha Karel Hynek (*16.11.1810 - †06.11.1836)

   
­­­­

Máj (35)

Česká "báseň básní" Máj, jež spatřila světlo světa v roce 1836, je bezesporu nejslavnějším dílem českého romantismu a zároveň nejvýznamnějším dílem Karla Hynka Máchy.
Významný český kritik F.X.Šalda, jenž se o Máchovi vyjadřoval jako o "snivci a buřiči", ho poté, co se seznámil s jeho Májem, charakterizoval takto: "Mácha je múzický génius..." Poukázal také na to, že Máj není jen pouhou písní lásky, ale svou přitažlivost si uchovává i díky naléhavosti otázek lidské existence.

SHRNUTÍ:

Tato báseň vypráví o krátkém milostném vztahu mezi Jarmilou, Vilémem a jeho otcem.

Jarmila čeká na Viléma u řeky, místo něj ale přichází jiný muž, který jí sdělí, že Vilém je ve vězení a následující den bude popraven za vraždu soka v lásce, jenž je zároveň i jeho otcem. Jarmila po této tragické informaci spáchá sebevraždu skokem ze skály do řeky.

Vilém celou noc ve vězení přemýšlí o svém životě od narození až do bodu smrti.

Příštího dne Viléma popravili a jeho tělo protáhli kolem.

O sedm let později na místo přijíždí poutník, jehož zaujme Vilémova lebka na popravišti a později se dozvídá, co se tam vlastně stalo. Uvědomí si, že si je s Vilémem hodně podobný, protože i on prožil milostnou tragédii.

PŘÍBĚHY:

Zlá zpráva
Prvního května čekala Jarmila na svého milého Viléma u vody. Už si začínala myslet, že Vilém nepřijde, když vtom spatřila v dálce člun. Zaradovala se a běžela mu naproti. Všimla si ale, že ve člunu nesedí Vilém, nýbrž jiný muž. Ten Jarmile oznámil, že její Vilém pro vraždu svého otce je zatčený ve vězení a zítřejšího dne bude popraven. Jarmila nesnese pomyšlení na jeho smrt, a proto spáchá sebevraždu tím, že skočí ze skály.

Poutník
Po sedmi letech na Silvestra od nešťastné události Jarmily, Viléma a jeho otce se do zdejšího kraje zatoulal poutník. Jeho kůň ho dovedl až na popraviště, kde byla stále k vidění Vilémova lebka, která s hrůzou hleděla do kraje. Poutníka zajímalo, co se zde odehrálo, a tak se šel zeptat do místního hostince, kde mu řekli vše o nešťastném trojúhelníku a tragickém životě samotného Viléma. Poutník se prvního máje znovu vrací na místo navštívené již v prosinci. Je mu líto Viléma a s místem ho spojuje podobný osud tragické smrti.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Vilém - když byl Vilém malý, vyhnal ho jeho otec z domu a měl tak nelehké dětství; přidal se k loupežníkům a po čase se stal jejich vůdcem; byl pohledný, protože by asi jinak nesvedl Jarmilu; žárlil na svého otce, že měl s Jarmilou taky vztah a nakonec ho zabil; díky svému nepřemýšlivému jednání byl nevázaný, nespoutaný i pomstychtivý a prchlivý; dalo by se říci, že byl i statečný a šikovný, protože spáchat vraždu nebylo asi úplně jednoduché; až ve vězení začíná trochu uvažovat a přemýšlet; cítí vinu, bohužel pozdě, a jeho život je ukončen na popravišti
Jarmila - půvabná a pohledná mladá dívka, která miluje Viléma, ale je svedena i jeho otcem; snadno ovlivnitelná (což dokazuje vztah s otcem), má nepevný charakter a zkratovité jednání, o čemž svědčí nepromyšlená a okamžitá sebevražda; ale je trpělivá, protože stále čekala na Viléma, i když slunce již dávno zapadlo; z popravy Viléma je zoufalá
Hynek - poutník, který se vrací na místo, kde byl popraven Vilém; depresivní, zoufalý, truchlivý, a to vše proto, že má také smutný osud v milostném vztahu; hodně zamyšlený i citlivý a srovnává se s Vilémem; dalo by se říct, že je do něj vlastně převtělený sám autor

FORMA:

Stylistika
Jedná se o lyrickoepickou báseň, zachycující vztah mezi Jarmilou, Vilémem a jeho otcem. Děj se odehrává v přírodě okolo 19. století. Kniha je psána er-formou, děj vypravuje vypravěč. V textu se vyskytují dlouhé věty, přímá řeč i řečnické otázky.

Jazyk
Text je psaný spisovným jazykem. V textu se vyskytoval epiteton (široširá hladina; jak holoubátko sněhobílé; bledá tvář luny), příměr (člun rychle letí; co čápa let; člun je menší a menší; až co lilie květ; ticho jako v hrobě; co amarant na jaro svadlý), metafora (to se jí modro k nohoum vine = voda; poslední požár kvapně hasne = západ slunce; jezero zvučelo tajný bol), personifikace (o lásce šeptal tichý mech; kvetoucí strom lhal lásky žel; po vlnách jiskra jiskru honí; po vodě hvězda s hvězdou hraje; štíhlé se veslo v modru koupá; a krajina kolem šepce: "Jarmilo"; sloup sloupu kolem rameno si podává; hluboká noc - ty rouškou svou teď přikrýváš dědinu mou; srdce se v citech potopilo; lehounce si vlnky hrají; s nimi si vlnky šepotají; tma již prchla; jitřena brány otvírá), metonymie (hrdličin zval ku lásce hlas), synekdocha (již na prsou mu leží), perifráze (hrůzou se krev jí v žilách staví; nad vodou se bílých skví šatů stín), eufemismus (poklid mu dán; příští den jej žití zbaví), oxymóron (menší a menší, až co lilie květ; její bílý stín; mrtvé milenky cit; umřelé hvězdy cit), ironie (Jarmila zemřela a objeví se text: "Zve k lásky hrám hrdliččin hlas: Jarmilo!"), eufonie (ouplné; svou; mou; ouvalem; ouzkou; oudů), kakofonie (řinčení řetězů hřmot).

Koncepce
Kniha má 79 stran a je rozdělen do čtyř zpěvů a dvou intermezz. Děj je řazen chronologicky, jednotlivé události na sebe navazují. V přední části knihy se vyskytuje zpěv o tom, jak jsou Čechové úžasný národ. V zadní části knihy nalezneme poznamenání o prvním intermezzu a výkladu této básně.

HODNOCENÍ:

Tato kniha se mi líbila, protože to byl "milostný román", jenž skončil smrtí všech, kteří v něm zastávali roli. Líbilo se mi i jak Karel Hynek Mácha dokázal úžasně popsat přírodu a hned od začátku navodit romantickou atmosféru. Kniha se ale musí číst pozorně, protože když nepochytíte jakoukoliv nepatrnou informaci, textu neporozumíme. Bavilo mě v textu vyhledávat i jednotlivé figury. Doufám, že se znovu naskytne příležitost, abych si Máj ještě jednou přečetla.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Le Snek, 10.05.2014

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
-Intimní Karel Hynek Mácha
-Klášter Sázavský
-Máj, Máj (2), Máj (3), Máj (4), Máj (5), Máj (6), Máj (7), Máj (8), Máj (9), Máj (10), Máj (11), Máj (12), Máj (13), Máj (14), Máj (15), Máj (16), Máj (17), Máj (18), Máj (19), Máj (20), Máj (21), Máj (22), Máj (23), Máj (24), Máj (25), Máj (26), Máj (27), Máj (28), Máj (29), Máj (30), Máj (31), Máj (32), Máj (33), Máj (34), Máj (35), Máj (36), Máj (37), Máj (38)
-Máj (můj pohled)
-Máj (několika slovy), Máj (několika slovy) (2), Máj (několika slovy) (3), Máj (několika slovy) (4)
-Máj (rozbor)
-Máj (stručný rozbor), Máj (stručný rozbor) (2), Máj (stručný rozbor) (3), Máj (stručný rozbor) (4), Máj (stručný rozbor) (5), Máj (stručný rozbor) (6), Máj (stručný rozbor) (7), Máj (stručný rozbor) (8), Máj (stručný rozbor) (9), Máj (stručný rozbor) (10)
-Máj (vlastní poznámky)
-Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5), Márinka (6), Márinka (7), Márinka (8)
-Márinka (vlastní názor)
-Návrat
-Obrazy ze života mého
-Ohlas písní národních
-Večer na Bezdězu
-Znělky
Čítanka-Básně příležitostné
-Básně rozličné, Básně rozličné (2), Básně rozličné (3)
-Bratři (Dramatické zlomky)
-Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
-Deník z roku 1835
-Karlův Týn
-Korespondence Máchova
-Křivoklad
-Máj
-Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5)
-Márinka (celá kniha / e-book)
-Ohlas písní národních, Ohlas písní národních (2), Ohlas písní národních (3)
-Pouť krkonošská
-Radost (Jitro)
-Rozprostřela chladná noc
-Valdice
-Večer na Bezdězu
-Víra, naděje, láska, spolehnutí (Jitro)
-Zlomky rozličné, Zlomky rozličné (2)
­­­­

Diskuse k výpisku
Karel Hynek Mácha - Máj (35)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)