ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení pojmu slovnicek-pojmu

Aktuální známka: 2.36
Hodnoceno: 33x Prosím, ohodnoť pojem

Vypravěč

Vypravěče lze charakterizovat jako prostředníka mezi obsahem sdělení a čtenářem. Ve čtenářském povědomí nezřídka mylně splývá se samotným autorem. Vypravěč je fiktivním subjektem a nelze jej pokládat ani za interpreta autorových vlastních postojů a názorů.

Rozlišujeme různé typologie vypravěčů podle různých kriterií:

  • podle gramatické osoby (tradiční rozlišování):
  • podle narativní roviny:
    • extradiegetický – vypravěč „vševědoucí“
    • intradiegetický – vypravěč je postavou v příběhu
  • podle vztahu k příběhu:
    • heterodiegetický – vypravěč neúčinkuje ve vyprávěném příběhu
    • homodiegetický – vypravěč vystupuje v příběhu jako protagonista nebo pouhý svědek
  • podle spolehlivosti:
    • vypravěč kompetentní a nekompetentní svými omezenými vědomostmi, věkem apod.

Vypravěč má především narativní funkci, dále plní funkci komunikativní (navazuje a udržuje kontakt s adresátem). Hranice mezi jednotlivými vypravěčskými typy jsou otevřené, v jednom díle se mohou objevovat kombinace několika vypravěčských postupů:

  1. Autorský vypravěč
    • dán perspektivou, kterou zaujímá
    • zabírá děj i postavy jak z vnější perspektivy, tak z jejich perspektivy vnitřní
    • obdařen vševědoucností: zná motivace jednání všech postav, jejich skryté myšlenky, dokáže se vracet do jejich minulosti či předjímat jejich budoucnost
    • všudypřítomný: ví o tom, co se ve stejný okamžik odehrálo na několika různých místech apod.
    • promluva autorského vypravěče bývá zřetelně odlišena od promluvového pásma postav (nejčastěji užitím uvozovacích vět a přímé řeči)
  2. Personální vypravěč
    • charakterizován na základě perspektivy vyprávění
    • vyjadřuje to, co může znát postava (nebo i více postav, jež se ve výpovědích střídají) o sobě zevnitř i zvenčí
    • ostatní postavy (které právě nejsou ve funkci vypravěče) jsou nahlíženy pouze z vnější perspektivy
    • můžeme tedy konstatovat, že vševědoucnost je u personálního vypravěče limitována hranicemi jedné postavy či několika postav, jež přebírají vypravěčský part
    • personální vypravěč mnohdy pracuje s vnitřním monologem a polopřímou řečí
  3. Přímý vypravěč
    • projevuje se jako postava literárního díla s perspektivou zevnitř, která však nemá možnost nahlížet na sama sebe zvenčí, zatímco ostatní postavy nazírá právě touto vnější perspektivou
    • přímý vypravěč může mít mnoho podob: je zároveň hlavním hrdinou i vypravěčem příběhu, může být jenom svědkem líčícím události z vlastní perspektivy, vyprávějící může a nemusí být totožné s prožívajícím 
  4. Vypravěč „oko kamery“
    • má odepřenu vnitřní perspektivu
    • jeho vypravěčství spočívá v důsledném popisu vnějších projevů postav, v zaznamenávání jejich dialogů, schází zde ale možnost proniknout do jejich myšlenek
    • ani tento typ vyprávění však není zcela odosobněný, neboť pomyslné „oko kamery“ registruje události z něčí perspektivy a vnáší tak do registrovaných událostí jisté domněnky
    • tato technika byla dovedena do krajnosti autory tzv. nového románu

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Muni.cz, 04. 09. 2019

­­­­

Diskuse k pojmu
Vypravěč







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)