ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)

   
­­­­

Kytice z pověstí národních (rozbor)

Karel Jaromír Erben čerpal z námětu mateřství téměř v polovině svých básní. Touto základní tematickou složkou své básnické i lidské povahy silně zapůsobil na čtenáře. Příčiny, proč tomu tak bylo, nejsou sice úplně jasné, ale lze se domnívat, že Erben spatřuje tuto životní zkušenost v bolestném osudy své matky, které z 9 dětí zemřelo 7 již v útlém věku.
Forma balady skvěle vyhovovala Erbenově poetice (ač sám se označení svých básní slovem "balada" vyhýbal; jedinou výjimkou v tomto směru byl Holoubek). Mohl v ní využít prvky z lidových písní, ale také dialogy, hru rytmu, rýmů a asonancí, paralelismy, refrény nebo působivé symboly a krajinomalby. Navíc se mohl uchýlit i ke stručnému vyjadřování. V Kytici použil všech těchto prostředků, zejména dialog zde tvoří základ, hlavní pilíř každé básně, samozřejmě spolu s popisem krajiny, která je díky několika vhodně voleným slovům plastická a živá.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydala Městská knihovna v Praze roku 2011 (e-kniha). Počet stran: 107.

O AUTOROVI:

Karel Jaromír Erben, český spisovatel, historik, právník, archivář, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, se narodil v Miletíně roku 1811 do rodiny s řemeslnickou a písmáckou (otec byl švec a písmák, matka pocházela z učitelské rodiny) tradicí. Jeho bratr - dvojče Jan - zemřel po měsíci, on sám měl chatrné zdraví.

Po absolvování gymnázia v Hradci Králové odešel do Prahy studovat filozofii a práva, na studia si přivydělával výukou hudby.
V Praze se seznámil s Františkem Palackým, jenž mu později dopomohl k místu archiváře hlavního města Prahy.

V roce 1841 byl zvolen čestným členem Královské společnosti nauk, přičemž se na několik let stal i jejím direktorem, krom toho byl členem Matice české a jedním ze zakladatelů dodnes vycházejícího časopisu Právník.

Karel Jaromír Erben byl celkem dvakrát ženatý a měl šest dětí. Zemřel roku 1870 v Praze.

Erben je znám tím, že hrdinové jeho literárních prací se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří sbírka balad Kytice z pověstí národních, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních a České pohádky. Je spoluautorem Riegrova slovníku naučného, což je naše první encyklopedie.

O SBÍRCE:

Kytice z pověstí národních je sbírka 13 balad (= lyrickoepická báseň s pochmurným dějem a tragickým závěrem). V původním vydání z roku 1853 obsahovala sbírka pouze 12 básní, ve druhém vydání v roce 1861 byla rozšířena o baladu Lilie. Erben čerpá z lidové tradice, pověstí (Věštkyně), bájí, pohádek (Zlatý kolovrat) a legend (Záhořovo lože). Balady na sebe nijak nenavazují, nicméně vynikají důmyslným řazením - jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi (první s poslední, druhá s předposlední atd.):

JAZYK A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Příběh je vyprávěn v er-formě, nicméně často se zde objevují dialogy nebo promluvy hlavních postav (řečnické otázky, apostrofy), autor se nijak zvlášť nezabývá popisy (krajiny, vzhledu...) - děj je dramatický, má spád a retardován je pouze popisy pocitů postav. Jazyk je velmi úsporný - např. často se objevuje zvukomalba místo sloves... Rým je výrazný, pravidelný (sdružený, obkročný, sdružený i přerývaný) - některé básně jsou psány pouze jedním druhem rýmu, některé dokonce všemi. V díle je použita tehdejší spisovná čeština (dnešní knižní).

Všechny příběhy se odehrávají na venkově, popřípadě v přírodě a zachycují krátký časový úsek.

MOTIVY:

  • mezilidské vztahy, konflikty mezi postavami, jejich vzájemná provinění (způsobena špatnými lidskými vlastnostmi), za něž následuje krutý trest; velikou roli hraje vztah mezi matkou a dítětem (matka se vůči dítěti často proviní tím, že zanedbá své mateřské povinnosti)
  • boj s přírodou a nadpřirozenými silami, které zasahují do života lidí a často je trestají za jejich provinění a morální pochybení (mezi prostým lidem to mělo výchovný charakter)
  • osudovost - osudu se nedá uniknout a není správné chtít proti němu bojovat, popřípadě chtít znát svou budoucnost

HLAVNÍ POSTAVY:

Hlavními postavami zde jsou matky, jejich děti, nadpřirozené postavy, dívky a jejich mládenci.

ATMOSFÉRA:

Atmosféra je pochmurná, dramatická, autor klade důraz na lidskou psychiku.

OBSAH VYBRANÝCH BALAD:

Vodník

Zpočátku je navozena radostná atmosféra, vodník nijak nepůsobí jako záporná postava. Děj se začne dramatizovat, když matka varuje dceru, aby nechodila k rybníku (měla zlý sen - motiv osudu, kterému se nemá vzpírat), nicméně dcera matku neuposlechne, za což ji stihne trest - nedobrovolně se stane ženou vodníka, s nímž má syna (její jediné potěšení ve vodním světě).

Po čase jí vodník dovolí setkat se s matkou pod podmínkou, že do klekání bude doma. Jako záruku si ponechává dítě. Dceři v návratu zabrání matka.

Třikrát pro ni přijde Vodník, ať uvaří, ustele a nakrmí dítě, matka mu odpoví, ať dítě přinese, což vodník splní - pohodí ho mrtvé ke dveřím...

Motiv:

mateřská láska - matka nechce pustit dceru

Vina a následný trest:

Dcera neuposlechne matku, načež spadne do rybníka. Dcera se proviní vůči svému dítěti tím, že jej opustí a nevrátí se, proto o něj přijde. Stojí před rozhodnutím, zdali se má vrátit do smutného vodního světa ke svému synovi, nebo zůstat s matkou. Zde se dá spekulovat, zda nenese vinu na smrti dítěte její matka, jež brání své dceři vrátit se ke svému synovi.

Umělecké prostředky:

  • epizeuxis (např. šiju, šiju...)
  • refrén (např. Sviť měsíčku, sviť, ať mi šije nit. Nechoď dceruško k vodě ven.)
  • anafora (např. k jezeru..., k jezeru...; vari..., vari...)
  • řečnická otázka (např. Kterak nemám vzpomínati smutná na matičku?)
  • apostrofa (např. sviť měsíčku)
  • hyperbola (např. stokrát jsem tě prosila)
  • metafora (např. perly = slzy)
  • přirovnání
  • inverze (např. já žalostí hynu - místo já hynu žalostí)
  • oxymóron (např. mokře chodí v suše; v pláči se těší)
  • metonymie (např. rozdrcené, zahozené růži = smutná dívka, které byl zničen život; ošemetné sítě = je polapena
  • zvukomalba (např. buch, buch)

Holoubek

Počáteční smutná atmosféra je časem vystřídána za radostnou (svatba), nicméně brzy nato je opět vystřídána smutkem, pocitem viny. Báseň končí tragicky.

Mladá vdova brzy po smrti svého muže přestane truchlit a opět se vdá. Zdá se, že ji čeká šťastný život, ale holoubek, sedávaje na dubu nad nebožtíkovým hrobem, jí svým žalostným vrkáním připomene vinu (v průběhu balady vyplyne, že svého prvního manžela otrávila). Žena vinu neunese a spáchá sebevraždu.

Vina a trest:

Žena otráví svého manžela, svou vinu nakonec neunese a zabije se.

Osudovost:

Osudu se nedá uniknout, spravedlnost nás nakonec dostihne.

Motivy:

Výčitky svědomí = důvod sebevraždy
Bílý holoubek = ve slovanských pověstech symbolizoval duši člověka, jenž umřel nevinný; zde ženě zároveň připomíná její vinu

Umělecké prostředky:

  • inverze
  • paronomázie (např. líbej si je, líbej)
  • apostrofa (např. Směj se, směj, nevěsto!)
  • personifikace (např. běží časy, běží; žel její pomalu zahynul)
  • metonymie (např. kámen veliký tlačí její tělo = tíha viny)
  • synekdocha (např. škoda by tvých očí = tebe)

ZÁVĚR:

Kytice z pověstí národních rozhodně patří k mým oblíbeným dílům, jakožto jedno ze základních a nejvýznačnějších děl české literatury. Díky tomu, že autor čerpá z lidové slovesnosti, bájí nebo pověstí, si čtenář může vytvořit částečný obraz českého venkova, respektive způsobu výchovy a utváření morálky prostého lidu. Stejně jako Erbenovy pohádky i balady v Kytici končí tragicky, z tohoto důvodu bych tedy mohla konstatovat, že tato díla nejsou vhodná pro děti, ale paradoxně právě jim byla určena jako výchovný prostředek atd.

Ve své době bylo dílo přijato kladně, jako obraz ztvárnění lidové moudrosti a tradic. Později se stalo velkou inspirací pro mnoho umělců:

  • odraz v hudbě: A. Dvořák, Z. Fibich, V. Novák
  • odraz v malířství: M. Aleš, J. Mánes, J. Zrzavý
  • film/divadlo: 70. léta 20. století - zdramatizováno J. Suchým v Divadle Semafor; 2000 - zfilmováno F. A. Brabcem (čtyřikrát oceněno Českým lvem)

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Anna Jandová/Mikrotubulus, 15.05.2020

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Boháč a chudák (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice), Dceřina kletba (Kytice) (2), Dceřina kletba (Kytice) (3)
-Dobře tak, že je smrt na světě (Pohádky)
-Holoubek (Kytice), Holoubek (Kytice) (2), Holoubek (Kytice) (3)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kytice, Kytice (2), Kytice (3), Kytice (4), Kytice (5), Kytice (6), Kytice (7), Kytice (8), Kytice (9), Kytice (10), Kytice (11), Kytice (12)
-Kytice (balady Poklad a Zlatý kolovrat)
-Kytice (balady Vodník a Polednice)
-Kytice (Kytice), Kytice (Kytice) (2)
-Kytice (několik balad), Kytice (několik balad) (2), Kytice (několik balad) (3), Kytice (několik balad) (4), Kytice (několik balad) (5), Kytice (několik balad) (6), Kytice (několik balad) (7), Kytice (několik balad) (8)
-Kytice (rozbor), Kytice (rozbor) (2), Kytice (rozbor) (3), Kytice (rozbor) (4), Kytice (rozbor) (5), Kytice (rozbor) (6)
-Kytice (souhrn balad), Kytice (souhrn balad) (2), Kytice (souhrn balad) (3), Kytice (souhrn balad) (4), Kytice (souhrn balad) (5), Kytice (souhrn balad) (6), Kytice (souhrn balad) (7), Kytice (souhrn balad) (8), Kytice (souhrn balad) (9), Kytice (souhrn balad) (10), Kytice (souhrn balad) (11), Kytice (souhrn balad) (12), Kytice (souhrn balad) (13), Kytice (souhrn balad) (14), Kytice (souhrn balad) (15), Kytice (souhrn balad) (16), Kytice (souhrn balad) (17), Kytice (souhrn balad) (18), Kytice (souhrn balad) (19)
-Kytice balad, Kytice balad (2)
-Kytice z pověstí národních, Kytice z pověstí národních (2), Kytice z pověstí národních (3), Kytice z pověstí národních (4)
-Kytice z pověstí národních (rozbor)
-Lilie (Kytice), Lilie (Kytice) (2), Lilie (Kytice) (3)
-O třech přadlenách (O třech přadlenách a jiné pohádky)
-Pohádky, Pohádky (2)
-Poklad (Kytice), Poklad (Kytice) (2), Poklad (Kytice) (3)
-Polednice (Kytice), Polednice (Kytice) (2), Polednice (Kytice) (3), Polednice (Kytice) (4), Polednice (Kytice) (5), Polednice (Kytice) (6)
-Rozum a Štěstí (Pohádky)
-Svatební košile (Kytice), Svatební košile (Kytice) (2), Svatební košile (Kytice) (3), Svatební košile (Kytice) (4)
-Štědrý den (Kytice), Štědrý den (Kytice) (2), Štědrý den (Kytice) (3)
-Tak svět odplácí (Pohádky)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2), Vodník (Kytice) (3), Vodník (Kytice) (4), Vodník (Kytice) (5)
-Vrba (Kytice), Vrba (Kytice) (2), Vrba (Kytice) (3)
-Záhořovo lože (Kytice), Záhořovo lože (Kytice) (2), Záhořovo lože (Kytice) (3)
-Zlatovláska
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2), Zlatý kolovrat (Kytice) (3), Zlatý kolovrat (Kytice) (4), Zlatý kolovrat (Kytice) (5), Zlatý kolovrat (Kytice) (6)
Čítanka-Bůh ví, čím člověka trestati (Pohádky)
-Chlapcovi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chlácholiti dítě (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chléb váleti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co dělají prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co jsou prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Čert a Cigán (Pohádky)
-Červená karkulka (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice)
-Děvčeti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dítě buditi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dlouhý, Široký a Bystrozraký (Pohádky)
-Dobré děti (Pohádky)
-Dobrou noc
-Hadí koruna (Pohádky)
-Holoubek (Kytice)
-Hvězda
-Ilja Muromec a Slavík loupežník (Pohádky)
-Jabloňová panna
-Jezinky (Pohádky)
-Kolíbavky (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Kostelíček (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kurent a člověk (Pohádky)
-Kytice (celá kniha / e-book)
-Kytice (Kytice)
-Lilie (Kytice)
-Lipka (Pohádky)
-Myška (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Myška a pět prstů (Prostonárodní české písně a říkadla)
-O hloupém Peciválovi (Pohádky)
-O hloupém vlkovi (Pohádky)
-O Ivanovi hlupci (Pohádky)
-O třech královicích (Pohádky)
-O žabce královně (Pohádky)
-Obuchu, hýbej se! (Pohádky)
-Pohádka o Bídě jednooké (Pohádky)
-Pohádky (celá kniha / e-book)
-Poklad (Kytice)
-Polednice (Kytice)
-První májová noc
-Rubáš (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotek (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotkovo lůžko
-Smolný var
-Sněhurka (Pohádky)
-Soud a smír (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Svatební košile (Kytice)
-Špalíček (Pohádky)
-Štědrý den (Kytice)
-Štěstí a neštěstí (Pohádky)
-Třepati ručkama (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Tři zlaté vlasy děda Vševěda (Pohádky)
-Tulák
-Vařiti kašičku (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2)
-Vražednice
-Vrba (Kytice)
-Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (2), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (3), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (4)
-Zakletá dcera (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Záhořovo lože (Kytice)
-Zlatovláska (Pohádky)
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2)
­­­­

Diskuse k výpisku
Karel Jaromír Erben - Kytice z pověstí národních (rozbor)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)