ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)

­­­­

O žabce královně (Pohádky)

Byl jeden král a měl tři syny. Jednou je k sobě povolal a řekl: "Milé děti! Jste už nyní dospělí; máte čas, abyste se postarali sobě o nevěsty. Udělejte si každý po střelce, jděte na zakázaná luka a vystřelte v rozličné strany. V který dům čí střela padne, v tom sobě vezme nevěstu." Královicové udělali sobě po střelce, vyšlí na zakázaná luka a vystřelili: nejstarší bratr v pravou stranu, prostřední v levou, a nejmladší, který se nazýval Ivan bohatýr, pustil svou střelu přímo. Potom šel každý hledat své střelky. Nejstarší bratr našel svou střelku u ministra a prostřední u jenerala, i obadva pojali za ženy jích krásné dcery. Ale Ivan bohatýr dlouho nemohl najíti střelky své a byl velmi zarmoucen; celé dva dni chodil po lesích a horách, a na třetí den zašel v bahno i spatřil velikou žábu, ana v hubě držela jeho střelu. Ivan bohatýr chtěl ujíti a od své nalezené střely upustiti; ale žabka zavolala: "Kva-kva! Ivane bohatýře, pojď ke mně a vezmi si svou střelku, sic nikdy z tohoto bahna nevyjdeš," Po těch slovech žabka se převrhla - a v tom okamžení vyskytla se tu překrásná besídka. Ivan bohatýr vešel do besídky. "Vím," řekla žabka, "žes už třetí den nic nejedl; nechceš-li něčeho pojisti?" Po té žabka opět se převrhla - a hned se tu vyskytl stůl se všelikým jídlem a pitím. Ivan bohatýr sedl za stůl a najedl i napil se. "Poslouchej," řekla mu žabka, "tvá střela zalítla ke mně, ty si mě musíš vzíti za ženu; pakli nevezmeš, nevyjdeš z tohoto bahna." Ivan bohatýr se zarmoutil a nevěděl, co dělati; potom se rozmyslil a vzal žabku s sebou i přinesl ji domů. Bratří i nevěsty začali se mu vysmívati. Nastal den, v který se musil Ivan bohatýr oženiti: on jel v kočáře a žabku nesli do dvorce na zlaté míse. Když nastala noc a ženich s nevěstou odešli do svých pokojů, sňala žába se sebe žabí kůží a udělala se překrásnou pannou; a za dne opět se proměnila v žábu. Ivan bohatýr byl s ní spokojeně i šťastně živ. Po některém čase dal si král své syny zavolati a řekl jim: "Milé dětí! nyní jste už všickni tři ženatí; rád bych, aby mi vaše ženy, a mé nevěsty, udělaly každá košili." Po té jím dal po kusu plátna a řekl, aby ty košile byly do zejtřka hotovy. Starší bratří přinesli plátno svým ženám, a ty hned začaly svolávati komorné, matičky a selské krásné panenky, aby jim pomohly košili ušiti. Komorné a matičky hned přiběhly a daly se do práce: některá stříhala, některá šila. Mezitím poslaly nevěsty služku se podívat, jak bude žabka košili šiti. Jak služka vstoupila k Ivanu bohatýru do pokoje, tu on právě přinesl plátno a smutně je položil na stůl. "Což jsi tak smuten, Ivane bohatýře?" řekla žabka, a on odpověděl: "Kterak nemám býti smuten? Otec přikázal, aby z tohoto plátna jemu do zejtřka ušita byla košile." - "Neměj žádné starosti," řekla žabka, "a jdi spat; ráno bývá moudřejší nežli večer - všecko se to udělá." Po té vzala nůžky a rozstříhala to celé plátno na malé kousky; potom otevřela okno a vyhodila je ven na vítr i řekla: "Bujní větrové! rozneste ty kousky a ušíte tchánovu košili." Služka šla a pověděla královnám, že žabka celé plátno rozstříhala na malé kousky a vyhodila oknem. Ty smály se žabce a řekly: "Co as její muž zejtra králi přinese!" Na druhý den, když Ivan bohatýr se vyspal, podala mu žabka košili: "Tu máš, milý Ivane bohatýře! Dones tu košili svému otci." Ivan bohatýr vzal košili a donesl ji svému otci, a starší bratří také své košile přinesli. Napřed jí králi podal nejstarší bratr; král podíval se na ni a řekl: "Ta košile je tak ušita, jak obyčejně šijou." Potom se podíval na tu, kterou druhý syn přinesl a řekl, že ta košile nic lepší ušita není. Ale když nejmladší syn jemu košilí podal, nemohl se král ani dost nadiviti; nebylo na ní ani jedinkého švu znáti. I řekl: "Tu košili mi dávejte jen v největší svátky." Podruhé král zase povolal k sobě syny své a řekl jim: "Milé děti, rád bych věděl, umějí-li vaše ženy vyšívati zlatem a stříbrem; naberte sobě hedvábí, stříbra i zlata, aby mi do zejtřka udělala každá po koberci." Ženy starších královiců začaly svolávati komorné, matičky a selské krásné panenky, aby jim pomohly vyšívati koberce. Ty hned přišly a začaly vyšívati: některá stříbrem, některá zlatem. Mezitím opět poslaly služku se podívat, co bude žabka dělati. Ivan bohatýr přinesl si domů zlato, stříbro i hedváví a byl velmi smuten. Žabka, sedíc na stolici, řekla: "Kva, kva, kva! Což jsi tak smuten, Ivane bohatýře?" - "Kterak nemám smuten býti? Otec poručil, aby tím stříbrem, zlatem a hedvávím do zejtřka byl vyšitý koberec." - "Neměj žádné starosti," řekla žabka, "jdi spat, ráno bývá moudřejší nežli večer." Po té vzala nůžky a všecko hedváví rozstříhala, stříbro i zlato roztrhala a vyhodila oknem, řkouc: "Bujní větrové! Přineste mi ten koberec, kterým můj otec zakrýval okna." Když to služka všecko nevěstám vyprávěla, umínily si, že také tak udělají. I čekaly dlouho, ale vidouce, že větrové jim kobercův nepřinášejí, poslaly koupit stříbra, zlata i hedváví a daly se do vyšívání koberců jako prvé. Ráno, jakmile Ivan bohatýr vstal, žabka mu koberec podala. Tu všickni tři bratří přinesli své koberce k otci; on pak vzal koberec napřed od nejstaršího, podíval se naň a povídá: "Ten koberec hodí se na koně; aby nezmokli." Podíval se druhému na koberec a řekl: "Ten se může prostírat v předním pokoji, aby si oň utírali nohy." Potom vzal koberec od nejmladšího syna, divil se a řekl: "Tímhle kobercem mi prostírejte stůl jen o slavnostech." Koberec Ivana bohatýra dal schovati a druhým synům koberce vrátil, řka: "Doneste je svým ženám a řekněte, aby si jich nechaly!"
Potom po třetí řekl král synům svým: "Nyní, milé dětí, rád bych, aby mi vaše ženy, každá sama, upekly po chlebu." Když o tom královny uslyšely, ihned poslaly služku se podívat, co bude dělati žabka. V tu chvílí přišel Ivan bohatýr do svých pokojův a byl velmi smuten. "Kva, kva, kva! což jsi tak smuten?" tázala se ho žabka. - "Jak pak nemám smuten býti? Otec poručil, abys mu upekla chléb," - "Neměj žádné starosti, všecko udělám!" I dala přinésti díž, mouky a vody: vysypala mouku do díže, nalila vody, udělala těsto, vylila je do studené peci a zahradila, i řekla: "Ať se upeče chléb pěkný, čistý, kyprý a bílý jako sníh!" - Služka vrátila se k nevěstám a řekla: "Nevím, proč král žabku tak chválí; vždyť nic neumí udělati!" Když nevěsty to všecko vyzvěděly, umínily si, že taky tak udělají, jako žabka; i zadělaly mouku studenou vodou a vylily do studené peci; ale vidouce, že se jích těsto rozplynulo, daly si přinésti jiné mouky, zadělaly své chleby teplou vodou a vsadily je do vytopené peci. I bály se, aby se neopozdily, a pospíchaly tak, že té jedné chléb se připálil a té druhé se nedopekl; ale žabka vyndala svůj chléb z peci pěkný, čistý, kyprý a bílý jako sníh. Bratří přišli k otci a přinesli každý svůj chléb. Král vzal od nejstaršího syna chléb, podíval se naň a řekl: "Takový chléb možná jen z nouze jisti!" Potom vzal od druhého syna povídá: "Tenhle chléb je taky takový!" Ale když mu nejmladší syn podal svůj chléb, řekl král, aby mu ten chléb dávali na stůl, když budou hosti u něho. "Milé děti!" doložil král, "vaše ženy udělaly mi všecko, co jsem poručil, a proto žádám vás, abyste zejtra se svými ženami přijeli do mého dvorce na oběd." Královicové vrátili se k ženám. Ivan bohatýr byl velmi smuten a přemýšlel: "Kterak já s sebou povezu žabku?" A žabka, sedíc na stolici, otázala se ho: "Kva, kva, kva! proč, Ivane bohatýře, jsi tak zarmoucen?" Ivan bohatýr odpověděl: "Kterak nemám sermoutiti? Otec poručil nám všem, abychom k němu zejtra přijeli do dvorce s ženami; kterak já tebe tam povezu?" - "Neměj žádné starosti," řekla žabka, "ráno bývá moudřejší nežli večer; jdi spat." Na druhý den Ivan bohatýr sebral se a jel do dvorce; a nevěsty poslaly opět služku se podívat, v čem žabka pojede? Tu právě žabka otevřela okno a křikla silným hlasem: "Oh, vy bujní větrové! Leťte tam do mé říše a řekněte, aby přijel nádherný kočár se vší úpravou, se služebníky, hajduky, běhouny a předjíždníky." Potom zavřela okno a sedla na stůl. Už se všickni sjeli do dvorce, jen ještě čekali na žabku; tu nenadále běží běhouni, skáčí předjíždníci, a za nimi jede velmi nádherný kočár. Král si myslil, že k němu jede nějaký jiný král anebo královic a šel ho přivítat. "Nechoďte, otče!" řekl Ivan bohatýr, "jedeť to moje žabka ve skořápce." Kočár přijel a z něho vyšla Ivana bohatýra žena a byla tak krásná, že se všickni podivili. Sedli za stůl; žabka, čeho nedopila, to vlila do rukávu a kosti dávala do druhého rukávu. Druhé nevěsty to vidouce, dělaly taky tak: čeho nedopily, vlily do rukávu; čeho nedojedly, dávaly do druhého. Když od stolu vstali, začala hudba hráti a žabka šla tancovat: máchnula jedním rukávem - a hned tu stálo na loket vody; máchnula druhým - a po vodě plavaly husy a labutě, takže všickni, to vidouce, nadiviti se nemohli její chytrosti; a jak přestala tancovatí, zmizelo všecko: voda, husy i labutě. Potom šly tancovat druhé nevěsty; a jak máchnuly svými rukávy, všecky postříkaly a kostmi div jim očí nevytloukly. Vtom Ivan bohatýr odešel domů, vzal žabinu kůži a nemeškaje, spálil ji. Potom přijela jeho žena i začala hledat své kožky, a když jí nenašla, řekla: "Nu, Ivane bohatýře! Když jsi nemohl poshověti malý čásek, tedy mne nyní hledej za třikrát devíti zeměmi ve třicátém cařství, v podslunečném panství, a věz, že mi říkají přemoudrá Vasilka." Jak to řekla, v okamžení zmizela. Ivan bohatýr dal se do usedavého pláče a šel jí hledat: šel dlouho nedlouho, blízko neblízko; snadno se pohádka vypravuje, ale nesnadno se dílo dělá. I přišel k chaloupce, která stála na kuřích nožkách a sama se obracela. Ivan bohatýr řekl: "Chaloupko, chaloupko! Zůstaň statí k lesu zadem a ke mně předem!" A chaloupka na jeho slovo zůstala stati. Ivan bohatýr vešel do chaloupky a viděl v předním koutě seděti Babu-Jagu. "Potud o duši ruské tuto neslýcháno, ani jí vídáno; a nyníčko mi duše ruská před očima! Přícházíš-li, Ivane bohatýře, chtě čilí nechtě?" Ivan bohatýr odpověděl, že dílem chtě, dílem nechtě, a vypravoval všecko, jak bylo. "Je mi tebe líto," řekla Baba-Jaga, "chceš-li, já ti posloužím, Vasilku přemoudrou ti ukážu: každého dne sem ke mně přilétá odpočívat. Jakmile přiletí, hled, abys ji chytil za hlavu, a jak ji chytíš, bude se ti proměňovati v žabku, v ropuchu, v hada i v jinou neřesť, a naposledy se promění v střelu. Tu střelu vezmi a zlom na dvé; a tak potom ona bude na vždy tvou. Jen dej pozor, když svou ženu chytíš, abys jí nepustil!" Potom Baba-Jaga královice schovala, a sotva ho schovala, tu přiletěla přemoudrá Vasilka. Ivan bohatýr přiloudil se k ní a chytil ji za hlavu; i začala se mu proměňovati v žábu, v ropuchu, a konečně v hada. Ivan bohatýr ulekl se a pustil ji, a Vasilka. v okamžení zmizela. A Baba-Jaga mu řekla: "Když jsi jí neuměl udržetí, už nikdy, nikdy víc jí zde nespatříš; ale, chceš-li, jdi k mé sestře, k ní také přemoudrá Vasilka přichází odpočívat. Ivan bohatýr vydal se k druhé Babě-Jaze, ale tu také přemoudré Vasilky neudržel; i šel ještě ke třetí sestře Babě-Jaze. "Jestliže i nyní přemoudrou Vasilku pustíš," řekla, "už nikdy jí nenajdeš." Když se mu Vasilka proměňovala, nepustil jí z rukou; konečně udělala se střelou a Ivan bohatýr střelu vzal a na dvé přelomil. V tom okamžení stála před ním přemoudrá Vasilka a řekla: "Nu, Ivane bohatýře, nyní se ti poddávám!" Baba-Jaga darovala jim koberec samolet, a oni na tom koberci samoletu letěli do svého panství; letěli tři dni a čtvrtého dne spustil se koberec právě do dvorce. Král přivítal syna svého i nevěstu s radostí velikou, vystrojil veliké hody a naposledy udělal na místě svém Ivana bohatýra králem.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 26.09.2013

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Boháč a chudák (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice), Dceřina kletba (Kytice) (2), Dceřina kletba (Kytice) (3)
-Dobře tak, že je smrt na světě (Pohádky)
-Holoubek (Kytice), Holoubek (Kytice) (2), Holoubek (Kytice) (3)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kytice, Kytice (2), Kytice (3), Kytice (4), Kytice (5), Kytice (6), Kytice (7), Kytice (8), Kytice (9), Kytice (10), Kytice (11), Kytice (12)
-Kytice (balady Poklad a Zlatý kolovrat)
-Kytice (balady Vodník a Polednice)
-Kytice (Kytice), Kytice (Kytice) (2)
-Kytice (několik balad), Kytice (několik balad) (2), Kytice (několik balad) (3), Kytice (několik balad) (4), Kytice (několik balad) (5), Kytice (několik balad) (6), Kytice (několik balad) (7), Kytice (několik balad) (8)
-Kytice (rozbor), Kytice (rozbor) (2), Kytice (rozbor) (3), Kytice (rozbor) (4), Kytice (rozbor) (5), Kytice (rozbor) (6)
-Kytice (souhrn balad), Kytice (souhrn balad) (2), Kytice (souhrn balad) (3), Kytice (souhrn balad) (4), Kytice (souhrn balad) (5), Kytice (souhrn balad) (6), Kytice (souhrn balad) (7), Kytice (souhrn balad) (8), Kytice (souhrn balad) (9), Kytice (souhrn balad) (10), Kytice (souhrn balad) (11), Kytice (souhrn balad) (12), Kytice (souhrn balad) (13), Kytice (souhrn balad) (14), Kytice (souhrn balad) (15), Kytice (souhrn balad) (16), Kytice (souhrn balad) (17), Kytice (souhrn balad) (18), Kytice (souhrn balad) (19)
-Kytice balad, Kytice balad (2)
-Kytice z pověstí národních, Kytice z pověstí národních (2), Kytice z pověstí národních (3), Kytice z pověstí národních (4)
-Kytice z pověstí národních (rozbor)
-Lilie (Kytice), Lilie (Kytice) (2), Lilie (Kytice) (3)
-O třech přadlenách (O třech přadlenách a jiné pohádky)
-Pohádky, Pohádky (2)
-Poklad (Kytice), Poklad (Kytice) (2), Poklad (Kytice) (3)
-Polednice (Kytice), Polednice (Kytice) (2), Polednice (Kytice) (3), Polednice (Kytice) (4), Polednice (Kytice) (5), Polednice (Kytice) (6)
-Rozum a Štěstí (Pohádky)
-Svatební košile (Kytice), Svatební košile (Kytice) (2), Svatební košile (Kytice) (3), Svatební košile (Kytice) (4)
-Štědrý den (Kytice), Štědrý den (Kytice) (2), Štědrý den (Kytice) (3)
-Tak svět odplácí (Pohádky)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2), Vodník (Kytice) (3), Vodník (Kytice) (4), Vodník (Kytice) (5)
-Vrba (Kytice), Vrba (Kytice) (2), Vrba (Kytice) (3)
-Záhořovo lože (Kytice), Záhořovo lože (Kytice) (2), Záhořovo lože (Kytice) (3)
-Zlatovláska
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2), Zlatý kolovrat (Kytice) (3), Zlatý kolovrat (Kytice) (4), Zlatý kolovrat (Kytice) (5), Zlatý kolovrat (Kytice) (6)
Čítanka-Bůh ví, čím člověka trestati (Pohádky)
-Chlapcovi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chlácholiti dítě (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chléb váleti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co dělají prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co jsou prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Čert a Cigán (Pohádky)
-Červená karkulka (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice)
-Děvčeti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dítě buditi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dlouhý, Široký a Bystrozraký (Pohádky)
-Dobré děti (Pohádky)
-Dobrou noc
-Hadí koruna (Pohádky)
-Holoubek (Kytice)
-Hvězda
-Ilja Muromec a Slavík loupežník (Pohádky)
-Jabloňová panna
-Jezinky (Pohádky)
-Kolíbavky (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Kostelíček (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kurent a člověk (Pohádky)
-Kytice (celá kniha / e-book)
-Kytice (Kytice)
-Lilie (Kytice)
-Lipka (Pohádky)
-Myška (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Myška a pět prstů (Prostonárodní české písně a říkadla)
-O hloupém Peciválovi (Pohádky)
-O hloupém vlkovi (Pohádky)
-O Ivanovi hlupci (Pohádky)
-O třech královicích (Pohádky)
-O žabce královně (Pohádky)
-Obuchu, hýbej se! (Pohádky)
-Pohádka o Bídě jednooké (Pohádky)
-Pohádky (celá kniha / e-book)
-Poklad (Kytice)
-Polednice (Kytice)
-První májová noc
-Rubáš (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotek (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotkovo lůžko
-Smolný var
-Sněhurka (Pohádky)
-Soud a smír (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Svatební košile (Kytice)
-Špalíček (Pohádky)
-Štědrý den (Kytice)
-Štěstí a neštěstí (Pohádky)
-Třepati ručkama (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Tři zlaté vlasy děda Vševěda (Pohádky)
-Tulák
-Vařiti kašičku (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2)
-Vražednice
-Vrba (Kytice)
-Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (2), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (3), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (4)
-Zakletá dcera (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Záhořovo lože (Kytice)
-Zlatovláska (Pohádky)
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2)
­­­­

Diskuse k úryvku
Karel Jaromír Erben - O žabce královně (Pohádky)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)