Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jedna matka měla malou dcerušku. Ta dceruška dostávala každé ráno k snídaní misku mléka, a vždycky k ní chodil had a jedli spolu, a když snědli, šla dceruška k matce a řekla jí: "Maminko! Dej ještě, sísa mi snědla." Matka nevěděla, jaká to sísa, a dala jí ještě; a to jí tak dávala sedm let.

V sedmém roce pak řekl jí had: "Pojď se mnou, a kteroukoli derou já se protáhnu, tou i ty jdi, a kudy já půjdu, jdi tudy taky, a když přijdeme tam domů ke mně, řekni jen, že bys ráda korunu. I budou ti dávat něco jiného, ale ty nic jiného neber, než tu korunu, a cokoli si pomyslíš, že bys ráda měla, ta koruna ti dá."

Tehdy šli a děvče přišlo do domu hadova. Starý had se dívá, kdo to? I řekl ten had, s kterým přišla, že by to děvče, co mu dávalo mléko, něco rádo.
"A co by rádo?" tázal se starý.
A ona řekla: "Ráda bych jen korunu."
A starý had řekl: "Já ti něco jiného dám, jen toho nežádej."
Ale ona nic jiného nechtěla než tu korunu; tehdy on jí korunu dal a dívka odešla.

Když přišla domů, dala korunu do skříně a myslila si: "Kéž bych měla tu skříň vždycky plnou peněz!" a hned byla skříně plná peněz. Potom dala tu korunu mezi šaty a pomyslila si: "Kéž bych měla tu skříni plnou šatů!" a hned bylo tak. Potom ji dala mezi obilí a myslila si: "Kéž bych měla hodně mnoho obilí!" a hned se to taky stalo, a byla toho obilí veliká hromada.

I nabrala tedy žita a nějak s ním taky vzala tu korunu a poslala do mlýna a nikdy víc ji nespatřila. Ve mlýně jí mlynář taky nespatřil: upadlať do vody a voda ji odnesla.