ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)

­­­­

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (4)

VÝCHODNÍ SLOVANSKÉ

Běloruské

23. Mráz, Slunce a Vítr

Šel si jednou jeden člověk a potkal na cestě Sluníčko, Mráz a Vítr. A tu potkav se s nimi, řekl jim "pochválen". - Komu vzdal "pochválen"? Sluníčko sobě přičítá, že "mně, abych já ho nepražilo"; a Mráz sobě přičítá, že "mně a ne tobě, neboť tebe ne tak se bojí, jako mne." - "To lžete! Není pravda!" praví konečně Vítr; - "ten člověk vzdal "pochválen" ne vám, ale mně." Počali se mezi sebou až příti, svářiti se a div že si až do vlasů nevjeli. - "Nu, jestli tak, toť zeptejme se ho, komu vzdal "pochválen" - mně, či vám?" Dohonili toho člověka, zeptali se; tu on řekl: "Větrovi." - A což, jářku, neřekl jsem, že mně? - "Počkej! já tě, ničemo, spražím!" řeklo Slunce, "vzpomeneš si na mne." Vítr pak praví: "Neboj se, nespraží; já budu váti a chladiti je." - "Tak já tě rase zamrazím," praví Mráz. - "Nelekej se, chudáku, tehdy já nebudu váti a on ti ničeho neudělá, bez větru nezamrazí."

24. Kulihrášek

Byl muž a žena. Jednou šla ta žena pro vodu, a nabravši do konví vody, jde domů. A tu vidí, ano se válí po cestě hrachové zrnko. "Vždyť je to boží dar!" pomyslila sobě, zdvihla zrnko a snědla. A z toho zrnka obtěžkala a svým časem narodil se jí synáček. A ten synáček rostl ne po letech, nébrž po hodinách, jako pšenné těsto na kvasnicích. I pěstovali a milovali se s ním co nejvíce, a dali jej do školy. Tam naučil se za rok více než jiné děti za tři, čtyři léta, a nebylo, čemu by se byl mohl ještě učiti. Tehdy přišel ze školy domů a řekl: "Nu, tatínku a maminko! dejte odměnu mým učitelům, už mi netřeba do školy choditi; už umím, chvála pánu Bohu, víc než oni." Po té šel si na ulici poskočit a našel cvoček i přinesl domů. I řekl otci: "Tu hle máš železo, jdi a dones je kováři, ať mi udělá z něho sedmipudovou palici." Otec nic neodpověděl, ale pomyslil sobě: "Pán Bůh mi dal dítě, ale ne takové jako jiným: sotva že jsem je přivedl trochu k rozumu, dělá si ze mne blázna! může-li to býti, aby z cvočku byla sedmipudová palice?" Otec měl doma hezkou sumu peněz zlatých, stříbrných i papírových, vzal je a jel do města, koupil sedm pudů železa a dal kováři udělat palici. I udělali jemu palici, vážila sedm pudů, a přivezli do domu. Kulihrášek vyšel ze světnice, vzal svou sedmipudovou palici, a tu slyší hřímati i vyhodil ji nad oblaky. Potom šel zase do světnice a řekl: "Mámo, prvé nežli půjdu, povískej mi na hlavě, něco mě štípe, jsemť ještě mladý chlapec..." Po té zdvihl se matce z klína, vyšel na dvůr a viděl mračna na nebi. I položil se na zem pravým uchem a pak zase vstal a zavolal svého otce: "Táto! pojď sem, poslouchej, jak to šumí a hučí, má palice přichází k zemí." I nastavil koleno naproti své palici, palice udeřila ho do kolena a přerazila se v půli. Tu se rozhněval na otce: "Nu, táto! proč jsi mi nedal udělati palice z toho železa, co jsem ti dal? kdybys byl poslechl, nebyla by se přerazila, než jen ohnula! tu hle máš to samo železo, jdi a dej udělati; ale svého nepřidávej nic." Kováři vhodili železo do ohně a začali kladivy tlouci a natahovati, i udělali palici sedmipudovou; a ještě zbylo. Kulihrášek vzal svou sedmipudovou palici a vydal se na cestu do světa. Šel, šel a potkal Vernihoru. "Pozdrav pán Bůh, bratře Kulihrášku! kam jdeš?" A Kulihrášek otázal se ho: "Co jsi ty zač?" A on mu odpověděl: "Já jsem silný hrdina Vernihora." - "Zdali chceš býti mým tovaryšem?" řekl Kulihrášek. A on na to: "Buď si! chci ti sloužiti." I šli spolu dále a potkali silného hrdinu Verniduba. "Pozdrav pán Bůh, bratří!" - "Pozdrav pán Bůh!" - "Co jste zač ?" otázal se Vernidub. - "Kulihrášek a Vermihora." - "A kam jdete?" - "Jdeme tam a tam do města. Drak tam žere lidi, i jdeme ho zabit." - "Nechtěli byste mne také s sebou vzíti za tovaryše?" "Buď si!" odpověděl Kulihrášek. I přišli do města a ukázali se caři. "Co jste zač?" - "Jsme silní hrdinové." - "Možno-li vám toto město zachrániti? usadil nám se tu drak a hubí mnoho lidí; třeba ho zabiti." - "Proč bychom se nazývali silnými hrdiny, když bychom ho nezabili?" Nastala půlnoc a oni šli pod kalinový most, na ohnivou řeku. Tu přišel šestihlavý drak i zastavil se na mostě, a v tom kůň zařehtal, a sokol zaštěbetal, a chrt zavyl. A on koně udeřil po hlavě: "Ty čertova mrcho, neřehtej, a ty sokole neštěbetej, a ty chrte nevyj! neb tu je Kulihrášek. Nu," povídá, "pojď ven, Kulihrášku! zdali se budeme bíti, a nebo se smíříme?" A Kulihrášek odpověděl: "Dobrý jonák proto nechodí, aby se mířil, ale proto jen, aby se bil." I začali se potýkati; Kulihrášek a jeho tovaryši sťali drakovi spolkem tři hlavy. Drak vida, že jistě musí zahynouti, řekl: "Nu bratří! jen Kulihrášek mi vadí, vás dva bych já odbyl!" A tu se začali opět potýkati a srazili drakovi ostatní hlavy, koně jeho vzali do konírny, sokola do klece a chrta do psárny; a Kulihrášek vyřezal ze všech šesti hlav jazyky a dal si je do kapsy, a tělo vhodili do ohnivé řeky. Když přišli k caři, podal jemu Kulihrášek jazyky na důkaz pravdy. Cař jim poděkoval: "Vidím," povídá, "že jste silní hrdinové a ochrancové města a všeho lidu! Jezte a píte, cokoli vám libo, vše to zdarma." I dal rozhlásiti s radostí po celém městě, aby těm silným hrdinům odevřeny byly všecky hostince, hospody i malé krčmy. A oni potom všude chodili, jedli, pili a veseli byli a o všeličem hovořili. Přišla noc, a v pravou půlnoc šli oni pod kalinový most, na ohnivou řeku, a hned také sem přijel sedmihlavý drak. Tu kůň jeho zařehtal, sokol zaštěbetal a chrt zavyl. Drak udeřil koně po hlavě: "Ty mrcho čertova, neřehtej, ty sokole neštěbetej a ty chrte nevyj! neb tu jest Kulihrášek. Nu," povídá, "vylez ven, Kulihrášku! buď se budeme bíti a nebo se smíříme." - "Dobrý jonák proto nechodí, aby se mířil, ale aby se bil!" I začali se potýkati a srazili drakovi šest hlav, jen sedmá zůstala. "Dovol, ať si odpočinem!" povídá drak; a Kulihrášek řekl: "Nečekej, že ti dám odpočinutí!" I začali se opět bíti a on srazil jemu i poslední hlavu, vyřezal jazyky a schoval do kapsy, a tělo vhodil do ohnivé řeky. Po té šel k caři a přinesl mu jazyky na důkaz pravdy. A po třetí opět o půl noci ku kalinovému mostu a k ohnivé řece; tu nenadále přišel k nim devítihlavý drak. V tom kůň jeho zařehtal, sokol zaštěbetal a chrt zavyl. "Ty střevo čertovo, neřehtej, ty sokole, neštěbetej, a ty chrte nevyj! neb tu je Kulihrášek. Nu jen vylez, Kulihrášku! buď se hudeme bíti, a nebo se smíříme." "Dobrý jonák proto nechodí, aby se mířil, ale aby se bil!" I začali se potýkati, a hrdinové srazili drakovi osm hlav, devátá zůstala. Kulihrášek povídá: "Dovol, ať si odpočinem, zlý duchu!" A on odpověděl: "Odpočívej, neodpočívej, nade mnou nesvítězíš; tys i mé bratry lstí zabil, ne silou." Kulihrášek ne tak se potýkal, jako přemýšlel, jakby draka oklamal; i vymyslil si lest a řekl: "Však od tvých bratrů jich ještě mnoho z zadu přichází - všecky je sklidím!" Tu se drak ohlídl, a v tom on i devátou hlavu jemu sťal, vyřezal jazyky a vložil sobě do kapsy, a tělo vhodil do ohnivé řeky. Přišli k caři. Cař řekl: "Děkuju vám, silní hrdinové! buďte s Bohem a vesele i směle živi, a naberte sobě, co vám koli třeba zlata, stříbra i papírových peněz." Potom sešly se všecky tři ženy těch draků i radily se vespolek: "Odkud se tu vzali ti, co nám pobili naše muže? ať jsme baby, nesvedeme-li jich se světa!" A nejmladší řekla: "Nu pojďme, sestry, po silnici, kudy oni půjdou. Já se udělám překrásným kobercem, a oni když budou unaveni a posadí se na koberec, tehdy všickni tři zahynou!" A druhá jí řekla: "A nesvedeš-li ty ničeho, tehdy já se udělám pěknou jabloní nad silnicí, a když ke mně budou přicházeti, zarazí je příjemná vůně, a jak těch jablek okusí, tehdy všickni zahynou!" Tu přijeli hrdinové ku překrásnému koberci, Kulihrášek ťal do něho na kříž mečem a hned vyprýštila se krev! Přijeli k jabloni. "Kulihrášku, bratře! dovol, ať si každý sníme po jablíčku," řekli hrdinové, a on odpověděl: "Možno-li, bratři, sníme, a nemožno-li, pojedem dál." Vytasil meč a ťal do jabloně na kříž, hned se z ní prýštila krev. A tu se za nimi hnala třetí dračice i rozevřela tlamu svou od země až do nebe. Kulihrášek vidí, že se jim zle povede; jak se uchránit? Ohlédl se a vida, že dračice naň dotírá, vhodil jí do tlamy tři koně. Dračice letěla k sinému moři napit se vody, a oni ušli dále. Potom vrátila se zas a za nimi; on vida ji na blízku, vhodil jí do tlamy tři sokoly. I vrátila se dračice opět na siné moře napit se vody, a oni ušli dále. Tu se Kulihrášek ohlédl a dračice už opět ho dohání, a on nevida jiné pomoci, popadl ty tři chrty a vhodil jí do tlamy. Dračice opět letěla k sinému moři vody se napit, a než se napila, oni zatím ušli ještě dále. On pak ohlídna se vidí, že ho dračice opět dohání; tu popadl Kulihrášek oba své tovaryše i vhodil jí je do tlamy. Dračice letěla k sinému moři vody se napit, a on utíka1 dále. Ona opět za ním; on ohlédl se a vida ji nedaleko, zvolal: "Pane Bože, zachovej mne a spas duši mou!" I vidí tu před sebou železnou dílnu a tak do té kovárny vběhl. Kováři tázají se ho: "Co's, cizí člověče, tak polekán?" - "Vzácní pánové! ochraňte mne od zlého ducha a spaste duši mou!" Kováři zavřeli kovárnu a dvéře zandali závorou. "Dejte mi, co mi náleží!" volala dračice. A kováři jí odpověděli: "Prolízej železné dvéře a my ti ho položíme na jazyk." Dračice dvéře prolízala a vstrčila jazyk dovnitř. Tu ji všickni tři kováři popadli žhavými kleštěmi za jazyk a řekli: "Jdi, cizí člověče! a dělej s ní, co chceš." On vyšel na dvůr a počal dračici sekati i rozsekal na ní kůži až do kosti, a kosti až do morku a potom ji vzal a zakopal celé to tělo na sedm sáhů v hloubi.

25. Podivní chlapci

Jeden otec měl tři dcerky; ty jednou máchaly na řece prádlo. Jel tudy králův syn. Jedna povídá: "Hle, kdybych já se za toho královice vdala, tehdy bych jedinkou jehličkou obšila celý dvůr." Druhá povídá: "Kdybych já se za toho královice vdala, tehdy bych jedinkou houskou nakrmila celý dvůr." A třetí povídá: "Kdybych já se za toho královice vdala, tehdy bych mu porodila dva syny: měli by každý na čele po měsíci a v týle po hvězdičce." Tu přijel král a vzal si tu, která řekla: "porodila bych dva syny"; i byli spolu živi rok, dvě léta a ona obtěžkala. Král odejel a přikázal mateři své: co Bůh mé žence dá, to nechť vychová. Odejel na dvacet mil, a tu dal Bůh ženě jeho slehnouti; i porodila dva syny: na čele měli po měsíci a v týle po hvězdičce. Tu mu napsala žena psaní, že jí Bůh dal dva syny: na čele mají po měsíci a v týle po hvězdičce. Pacholík to psaní jemu nesl, a přišel na nocleh k její sestře, ale nevěděl, že to sestra jeho paní. I lehl si spat; a v tom ona mu psaní vzala, odevřela, a kde bylo napsáno: na čele po měsíci a v týle po hvězdičce, to vyškrabala a místo toho napsala, že to není ani ještěrka ani had, a že se neví, co to porodila. Ten člověk došel ku králi a podal mu psaní. Král je přečetl a řekl: "Co jí Bůh dal, beze mne se nesmí utratiti." Ten člověk šel potom zase zpátky a zastavil se tam opět na nocleh; ona mu opět vzala psaní, odevřela, a co král napsal, vyškrabala a napsala tak: prvé než on se vrátí, aby ty syny zahrabala. Když pak ten posel přišel, králova žena přečetla psaní a počala plakati; bylo jí žel toho, že ti krásní synkové mají býti pochováni. I vykopala na dvoře dva hrobečky a zakopala je; a z těch hrobečků vyrostly dva javory, na každém byla jedna zlatá a jedna stříbrná halúzka. Král přijel domů a zapudil od sebe ženu svou, proto že ty děti zakopala bez něho. Král se potom opět oženil, i vzal si sestru své první ženy. Když spolu byli, tehdy ona mu řekla: "Můj muži nejjasnější! kdybychom ty javory dali poraziti a dali si z nich udělati postel." A po některém čase řekla opět: "Ach, muži můj nejjasnější! rozštípejme tu postel a spalme ji, a popel vysypejme na cestu." I hnal tudy ovčák ovce; jedna ovce zaběhla i uchvátila něco toho popele a přivedla potom na svět dva beránky: měli na čele po měsíci a v týle po hvězdičce. Tehdy ta druhá královna nenáviděla těch beránkův, i dala je zařezati a střeva na ulici vyhoditi. A ta první králova žena vyšla ven, ty střeva sebrala, uvařila a snědla, a z toho obtěžkala i porodila dva syny: na čele měli po měsíci a v týle po hvězdičce. Ti synové rostli a rostli, ale měli vždy na hlavě čepičky, nikdy jich nesundali. I zachtělo se jednou tomu králi, aby mu někdo přišel pohádky povídat; a oni mu tam řekli: jsou tu dva bratři, ti umějí povídati pohádky. Tehdy pro ně poslali a oni přišli. I začali povídati pohádku: "Byl jeden král a královna; královna porodila dva syny, měli na čele po měsíci a v týle po hvězdičce. Král zatím byl odejel na lov, i napsala mu královna psaní a poslala. Posel zašel na noc k její sestře; ona to psaní vzala, otevřela a napsala, že to není ani ještěrka ani had, a že se neví, co to královna porodila. Král přečetl psaní a odepsal, aby toho nechali na živě, ať je cokoli. Posel, jda domů, opět se tam zastavil, kde byl na noclehu. A ona zas otevřela psaní a napsala, aby to zakopala prvé než se vrátím. Tehdy ona vykopala dva dolíky - hroby, i zakopala své děti; a z těch hrobečků vyrostly dva javory, měly zlaté a stříbrné větvičky. Tehdy ta zlá sestra na to naléhala, aby je porazili a z nich udělali postel; a když se na ni položila spat, začalo se jí těžko dělati; i nařídila, aby tu postel rozštípali a spálili, a popel aby vysypali ven. Hnal tudy pastýř ovce; jedna ovčička něco toho popele uchvátila a stala se březí, i přivedla potom na svět dva beránky: měli na čele po měsíci a v týle po hvězdičce. Ta druhá královna dala ty beránky zařezati a střeva na ulici vyhoditi; a ta první královna přišla, ty střeva sebrala, přinesla domů, uvařila i snědla a z toho obtěžkala i porodila dva syny: mají na čele po měsíci a v týle po hvězdičce." Při těch slovech ti dva chlapci se poklonili, čepičky smekli, tak že celý pokoj byl ozářen. - Tu druhou ženu dal král usmrtiti, a první sobě vzal a byl s ní šťastně živ.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 15.11.2016

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Boháč a chudák (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice), Dceřina kletba (Kytice) (2), Dceřina kletba (Kytice) (3)
-Dobře tak, že je smrt na světě (Pohádky)
-Holoubek (Kytice), Holoubek (Kytice) (2), Holoubek (Kytice) (3)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kytice, Kytice (2), Kytice (3), Kytice (4), Kytice (5), Kytice (6), Kytice (7), Kytice (8), Kytice (9), Kytice (10), Kytice (11), Kytice (12)
-Kytice (balady Poklad a Zlatý kolovrat)
-Kytice (balady Vodník a Polednice)
-Kytice (Kytice), Kytice (Kytice) (2)
-Kytice (několik balad), Kytice (několik balad) (2), Kytice (několik balad) (3), Kytice (několik balad) (4), Kytice (několik balad) (5), Kytice (několik balad) (6), Kytice (několik balad) (7), Kytice (několik balad) (8)
-Kytice (rozbor), Kytice (rozbor) (2), Kytice (rozbor) (3), Kytice (rozbor) (4), Kytice (rozbor) (5), Kytice (rozbor) (6)
-Kytice (souhrn balad), Kytice (souhrn balad) (2), Kytice (souhrn balad) (3), Kytice (souhrn balad) (4), Kytice (souhrn balad) (5), Kytice (souhrn balad) (6), Kytice (souhrn balad) (7), Kytice (souhrn balad) (8), Kytice (souhrn balad) (9), Kytice (souhrn balad) (10), Kytice (souhrn balad) (11), Kytice (souhrn balad) (12), Kytice (souhrn balad) (13), Kytice (souhrn balad) (14), Kytice (souhrn balad) (15), Kytice (souhrn balad) (16), Kytice (souhrn balad) (17), Kytice (souhrn balad) (18), Kytice (souhrn balad) (19)
-Kytice balad, Kytice balad (2)
-Kytice z pověstí národních, Kytice z pověstí národních (2), Kytice z pověstí národních (3), Kytice z pověstí národních (4)
-Kytice z pověstí národních (rozbor)
-Lilie (Kytice), Lilie (Kytice) (2), Lilie (Kytice) (3)
-O třech přadlenách (O třech přadlenách a jiné pohádky)
-Pohádky, Pohádky (2)
-Poklad (Kytice), Poklad (Kytice) (2), Poklad (Kytice) (3)
-Polednice (Kytice), Polednice (Kytice) (2), Polednice (Kytice) (3), Polednice (Kytice) (4), Polednice (Kytice) (5), Polednice (Kytice) (6)
-Rozum a Štěstí (Pohádky)
-Svatební košile (Kytice), Svatební košile (Kytice) (2), Svatební košile (Kytice) (3), Svatební košile (Kytice) (4)
-Štědrý den (Kytice), Štědrý den (Kytice) (2), Štědrý den (Kytice) (3)
-Tak svět odplácí (Pohádky)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2), Vodník (Kytice) (3), Vodník (Kytice) (4), Vodník (Kytice) (5)
-Vrba (Kytice), Vrba (Kytice) (2), Vrba (Kytice) (3)
-Záhořovo lože (Kytice), Záhořovo lože (Kytice) (2), Záhořovo lože (Kytice) (3)
-Zlatovláska
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2), Zlatý kolovrat (Kytice) (3), Zlatý kolovrat (Kytice) (4), Zlatý kolovrat (Kytice) (5), Zlatý kolovrat (Kytice) (6)
Čítanka-Bůh ví, čím člověka trestati (Pohádky)
-Chlapcovi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chlácholiti dítě (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Chléb váleti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co dělají prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Co jsou prsty? (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Čert a Cigán (Pohádky)
-Červená karkulka (Pohádky)
-Dceřina kletba (Kytice)
-Děvčeti (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dítě buditi (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Dlouhý, Široký a Bystrozraký (Pohádky)
-Dobré děti (Pohádky)
-Dobrou noc
-Hadí koruna (Pohádky)
-Holoubek (Kytice)
-Hvězda
-Ilja Muromec a Slavík loupežník (Pohádky)
-Jabloňová panna
-Jezinky (Pohádky)
-Kolíbavky (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Kostelíček (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Král tchoř (Pohádky)
-Kurent a člověk (Pohádky)
-Kytice (celá kniha / e-book)
-Kytice (Kytice)
-Lilie (Kytice)
-Lipka (Pohádky)
-Myška (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Myška a pět prstů (Prostonárodní české písně a říkadla)
-O hloupém Peciválovi (Pohádky)
-O hloupém vlkovi (Pohádky)
-O Ivanovi hlupci (Pohádky)
-O třech královicích (Pohádky)
-O žabce královně (Pohádky)
-Obuchu, hýbej se! (Pohádky)
-Pohádka o Bídě jednooké (Pohádky)
-Pohádky (celá kniha / e-book)
-Poklad (Kytice)
-Polednice (Kytice)
-První májová noc
-Rubáš (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotek (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Sirotkovo lůžko
-Smolný var
-Sněhurka (Pohádky)
-Soud a smír (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Svatební košile (Kytice)
-Špalíček (Pohádky)
-Štědrý den (Kytice)
-Štěstí a neštěstí (Pohádky)
-Třepati ručkama (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Tři zlaté vlasy děda Vševěda (Pohádky)
-Tulák
-Vařiti kašičku (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Věštkyně (Kytice)
-Vodník (Kytice), Vodník (Kytice) (2)
-Vražednice
-Vrba (Kytice)
-Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (2), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (3), Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (4)
-Zakletá dcera (Prostonárodní české písně a říkadla)
-Záhořovo lože (Kytice)
-Zlatovláska (Pohádky)
-Zlatý kolovrat (Kytice), Zlatý kolovrat (Kytice) (2)
­­­­

Diskuse k úryvku
Karel Jaromír Erben - Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)