Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydala: Mladá fronta, 1976

DĚJ:

Do Paříže přijíždí Leon Saval za svým přítelem Servignym a jdou se spolu podívat do domu "markýzy" Obardiové, kde se noc co noc hrají karty, schází se tam velká společnost a užívá si života plnými doušky. Ve skutečnosti je ale dům paní Obardiové jen o trochu lepší nevěstinec, kde si každý nechává říkat hraběcím titulem a může mít každou ženu, kterou chce. Výjimkou je ale dcera majitelky domu, mladá Yvetta Obardiová, krásná a ještě nezkažená matčinou zkaženou pověstí a pochybnou činností. Možná právě pro její čistotu duše a nevinnost ji Servigny tolik miluje a chce jí být stále na blízku.

Seval a Servigny byli paní domu pozvaní, aby s ní a dalšími hosty strávili celý víkend na jejím venkovském sídle. Tam se Yvetta nešťastnou náhodou dovídá, jak je to vlastně s její matkou a co jsou všichni ti hosté zač. Je z toho tolik v šoku, zklamaná a zmatená, že se pokusí o sebevraždu a nadýchá se chloroformu, aby na všechno ve spánku zapomněla a aby se do takového světa už nikdy neprobudila.

Když ale ležela v posteli a narkotika začala pomalu působit, probudila se v Yvettě najednou skutečná touha žít a najednou vůbec nechtěla umírat. Oknem se k ní vyšplhal Servigny a znovu jí zopakoval, jak moc ji miluje a že by chtěl, aby se stala jeho ženou. Ona tedy konečně svolí, že si ho vezme a tím se v podstatě vysvobodí z působnosti její matky a je zachráněná.

VLASTNÍ NÁZOR:

Z celé knihy se mi asi nejvíc líbilo to, jak autor popisoval chvíli, kdy se Yvetta rozhodla, že to všechno přeci kvůli matčině špatné pověsti nevzdá a že chce žít dál. Když pochopila, že smrtí se nic nevyřeší.