ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

de Maupassant Guy (*05.08.1850 - †06.07.1893)

­­­­

Miláček (4)

Georgas Duroy pracoval u pařížské dráhy coby řadový úředník se směšným platem. Věčně ho trápila vlastní chudoba a bezmoc, s jakou se z ní snažil vyprostit.
Jednoho dne potkal svého kamaráda z války a ten mu nabídl práci v redakci novin, kde sám pracoval. Georgas měl za úkol napsat článek o životě v Tunisku. První článek dopadl skvěle, ale pouze díky tomu, že mu Forestierova manželka Madelain velice pomohla. Dále už mu pomáhat nemohla, a tak dostal zcela bezvýznamnou práci, ale jeho plat byl několikanásobně vyšší než u dráhy. Díky příteli začal nenápadně pronikat do blízkosti pařížské smetánky. Přítel ho brával k sobě na večeře, kde hostil i významné politiky a šlechtice. Ti si ctižádostivého a příjemného Duroye oblíbili tak, že jej sami začali zvát k sobě na návštěvy. Byl populární hlavně u žen, které mu začali říkat MILÁČEK.
Plně využíval své oblíbenosti u žen, aby se dostal na špici, jelikož nikdy nepochyboval o tom, že patří právě tam. Za jeho milým chováním a komplimenty se schovávala nelítostná vypočítavost a touha po úspěchu a penězích. U přítele se seznámil s bohatou paní de Marell, kterou pojal za milenku. Ta měla na Duroye vysoké finanční nároky, které nezvládal ze svého platu. Všude si půjčoval a dokonce si vybíral i svoji výplatu o měsíc dříve. Díky tomuto vznikla mezi Duroyem a paní de Marell hádka. Paní de Marell mu půjčovala peníze, aby lépe vyžil a usmířili se. Hádky a rozchody byli časté až do doby, kdy Duroyův přítel těžce onemocněl a musel odjet na své sídlo na jihu Francie.
Po nějaké době Duroy dostal dopis od Madelain s prosbou, aby za nimi přijel, protože má strach. Forestier zemřel pár dní po Duroyově příjezdu na sídlo. Po smrti svého přítele si vzal jeho vlivnou manželku Madelain. Spolu s ní zdědil přítelovo postavení, práci i plat. Začal psát za pomoci Madelain články, které se až příliš podobali Forestierovým. Nosil jeho oblečení, stejně voněl a začal se i tak chovat na přání Madelain. V redakci i mimo ni se mu všichni smáli a říkali mu Forestiere, což ho velice štvalo. Madelain ho požádala, aby si změnil jméno na nějaké více vznešené, a tak se od té doby podepisoval jako PAN DU ROY DE CANTEL.
Čím více peněz a vlivu měl, tím chtěl stále více a více. Nikdy nebyl spokojen se svou současnou situací. Byl si plně vědom svého vlivu na ženy a bezostyšně ho zneužíval. I po svatbě si ponechal milenku paní de Marelle. Svedl navíc dosud bezúhonnou ženu svého ředitele, která se do něj bezhlavě zamilovala a nechala se jím zneužívat. Du Roy měl tedy doma ženu, která měla díky svým známostem přehled o novinkách na politické scéně. Ty Du Roy používal ve svých zpravodajstvích. Jednu milenku - paní de Marelle - měl nyní čistě pro potěšení, i když mu dříve poskytovala půjčky, které nikdy nesplatil. A žena jeho ředitele mu poskytovala další cenné informace z vyšší společnosti. Mohl být se svým životem plně spokojen, ale chtěl víc... Jeho šéf se zapletl do tajné politické transakce, na které vydělal nehorázné množství peněz a takřka ze dne na den se z něj stal nejbohatší a nejuznávanější občan Paříže. S jeho vzestupem stouply na v ceně i jeho noviny, pokládané dosud za podplatitelný politický plátek. A spolu s novinami stoupal i Duroy.
Jeho ředitel měl dvě dcery, jejichž věno se po otcově triumfu výrazně zvedlo, a tak vzrostl i zájem o ně. A tu Georgas zase ucítil peníze. Využíval bezhlavosti, s jakou jej tajně milovala šéfova žena, aby pronikl do soukromí její rodiny a mohl zahájit útok na její nejmladší dceru Suzzanu. Ta se jeho náklonnosti poddávala s udivující podmanivostí, stejně jako její matka. Duroyovi začala překážet jeho současná žena, a tak tu, která měla na jeho kariéře největší podíl, plánovaně přistihl při cizoložství a rozvedl se s ní. Teď už mu nic nebránilo v tom, aby se zmocnil šéfova jmění. Tajně jeho dceru unesl, načež samozřejmě dostal povolení si ji vzít. Suzzanina matka paní Walterová, která ho neustále milovala, nechce svolit, ale to jí nebylo nic platné a tak svou dceru začala nenávidět.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 29.08.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Guy de Maupassant - Miláček (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)