Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT:

Literární/obecně kulturní kontext

Dílo vzniklo během druhé světové války a bylo vydáno roku 1945. V této době se moci začali ujímat komunisté. Mnozí spisovatelé měli možnost reagovat na totalitní režimy a technický pokrok skrze svá utopická (ideální svět) či antiutopická díla. Velmi oblíbenou se stala tvorba s prvky sci-fi, což dokazují díla od různých světových autorů. K nejvýznamnějším patřil anglický spisovatel a vynálezce Arthur C. Clarke (série románů Vesmírná odysea). Z USA pak Ray Bradbury (cyklus povídek Marťanská kronika), z Ruska Isaac Asimov (soubor povídek Já, robot) a nakonec čeští spisovatelé Josef a Karel Čapkovi, díky kterým vzniklo slovo robot a drama R.U.R. Mezi Orwellovy současníky patřil také irský dramatik a prozaik Samuel Beckett (absurdní drama Čekání na Godota), americký prozaik William Styron (román Sophiina volba), Francouz Albert Camus (román Cizinec) či italský představitel neorealismu Alberto Moravia (romány Římanka a Horalka).

Dílo v kontextu autorovy tvorby

George Orwell, rodným jménem Eric Arthur Blair, se narodil roku 1903 v Britské Indii. Pracoval jako novinář, ale nejvíce se proslavil psaním svých antiutopických románů. Dobrovolně se účastnil španělské občanské války na straně republikánů, druhé světové války se však kvůli onemocnění nezúčastnil. Kromě Farmy zvířat napsal velmi významný román 1984. Obě tato díla můžeme zařadit do pozdního období autorovy tvorby. I když se Orwell přikláněl k levicovým ideálům, silně kritizoval totalitní režimy, kvůli čemuž se v Československu dostal na seznam zakázaných autorů.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KNIZE:

Literární druh a žánr

Epika, antiutopický román (opak utopie), alegorie (zvířata vystupují jako lidé)

Časoprostor

Anglie, venkov, 50. léta 20. století

Téma, motivy, hlavní myšlenky

• hlavní téma: kritika totalitních režimů a principů, které využívají k udržení moci
• motivy: život na farmě, principy fungování totalitních režimů, naivita, lež, cenzura, nadřazenost, alegorické zachycení dějin SSSR
• hlavní myšlenka: poukázání na to, jak se dá zneužít nevinné myšlenky k vybudování režimu, v němž jsou si někteří lidé/zvířata rovnější

Vypravěč/lyrický subjekt

Er-forma, neznámý vypravěč

POSTAVY A DĚJ:

Hlavní postavy

• Napoleon - chytré prase; zákeřný, pokrytec, podvodník; představitel Stalina
• Pištík - prase; mluvčí Napoleona; lhář, manipulátor, představitel propagandy
• Kuliš - chytré prase; vynalézavý, čestný; hrozba pro totalitní režim (Trockij)
• pan Jones - původní majitel Pánské farmy; alkoholik, tyran, lakomý; představitel aristokrata

Vedlejší postavy

• Major - starý kanec; revolucionář, představitel Marxe/Lenina
• Boxer - kůň; dříč, idealista, čestný, pracovitý; představuje pracující lid
• Molina - klisna; ráda se parádí mašlemi; představuje pracující lid
• psi - slepě plní Napoleonovy rozkazy; věrní; představují tajnou policii
• ovce - hloupé, jednoduše zmanipulovatelné; přesila; představují hloupý dav
• lidé - vykořisťovatelé; představitelé kapitalistů
• další zvířata - slepice, osel Benjamin, havran Mojžíš...

Děj

Pánská farma je jako všechny ostatní. Zvířata zde nežijí v blahobytu, protože se o ně pan Jones nestará, holduje alkoholu, a tak často musí mnoho zvířat trpět hladem. Starý kanec Major zastává názor, že jedinou možností je revoluce. Po jeho smrti se zvířatům podaří revoluci uskutečnit a vyhnat pana Jonese, jeho sluhy a manželku. Jako vedení si zvolí tři prasata (Kuliše, Pištíka a Napoleona), která vytvoří politický systém zvaný animalismus. Jako zákon vymyslí sedm přikázání, která shrnou pro méně chápavé ovce jen do jediné věty: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné."

Ze začátku to vypadá jako ideální společnost. Zvířata mají všeho dostatek, protože jim nikdo nebere úrodu a jsou nadšená, že si vládnou sama. Bohužel si prasata postupně začnou přidávat různé výhody. Kuliš, jenž se snaží vše modernizovat, začíná mít mocenské spory s Napoleonem. To vyřeší Napoleon tím, že vezme feně štěňata a sám si z nich vychová své ochránce, kteří Kuliše vyženou. Všechny nehody se poté svalují na Kuliše.

Život na farmě se stává čím dál více nesnesitelným. Prasata začnou postupně upravovat sedm původních přikázání podle svého, a když někdo s něčím nesouhlasí, je buď přehlušen ovcemi, nebo přijde o život a bude označen za zrádce. Při snaze znovu postavit zničený větrný mlýn se ztrhá kůň Boxer, největší dříč farmy. Místo řádného pohřbu ho však prasata odvezou na jatka. Sedmé a nejdůležitější přikázání ze všech se změnilo na: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."

Příběh končí, když vykrmená prasata sedí v domě u stolu s lidmi, hrají karty, pijí alkohol a nelze rozlišit, kdo je vlastně prase a kdo člověk.