ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Orwell George (*25.06.1903 - †21.01.1950)

   
­­­­

Farma zvířat (17)

  • román psaný formou bajky

Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Práce v Praze roku 1991 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu Animal Farm přeložil Gabriel Gössel. Doslov napsal Bohuslav Blažek. Počet stran: 74. ISBN: 80-208-0159-6.

HLAVNÍ POSTAVY:

pan Jones - majitel farmy
pan Frederick, pan Pilkington a pan Whymper - farmáři
zvířata - Boxer a Lupina (koně), Majka (koza), Benjamin (osel), Bára, Janina, Haryk (psi), Molina (klisna), Kuliš, Pištík a Napoleon (prasata)

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Děj se odehrává v Anglii v 50 letech dvacátého století.

TÉMA:

Tématem knihy je nastolené společenství, ve kterém jsou si všichni rovni, ale postupně je většina rovných ovládána hrstkou ještě rovnějších.

OBSAH:

Kniha začíná jednoho večera ve chvíli, kdy majitel farmy pan Jones zamkl všechny kurníky. Zvířata v nich pak čekala, až pan Jones usne. Na ten večer totiž svolal starý major (střední bílý kanec) všechna zvířata, aby jim vyprávěl svůj sen, jenž se mu zdál předchozí noc. Sešla se všechna zvířata, která na farmě žila. Major měl proslov o podstatě světa, o tom, že zvířata jsou chudáci, kteří jen slouží člověku. Člověk je tudíž jejich jediný nepřítel. Konzumuje, aniž by produkoval. Kdyby nebyl, zvířata by si žila jako v ráji. Řekl jim, že svobodu získají jedině, až přijde revoluce. Kdy to však bude, Major nevěděl. Řekl zvířatům, aby se však na ni připravila. Pak jim vyprávěl o svém snu, ve kterém viděl zemi, jak bude vypadat, až zmizí člověk. Následně naučil zvířata zpívat píseň "Zvířata Anglie". Ta se stala jejich hymnou.

O tři dny později Major zemřel. Byl březen. Organizováním revoluce se začala zabývat prasata, hlavně Kuliš, Napoleon a Pištík. Ti shrnuli učení starého Majora do komplexu - animalismu. Několikrát týdně se zvířata sešla, aby diskutovala o revoluci. S hospodařením to šlo z kopce poté, co pan Jones prohrál soud o peníze.

Nastal červen a senoseč. Pan Jones se tak opil, že ani nedal zvířatům nažrat, a to dokonce několik dní. Ta se vzbouřila a vyrazila proti panu Jonesovi a jeho pomocníkům. Vyhnala je z farmy. Konečně byla revoluce a farma patřila zvířatům.

Řetězy, nože a další věci naházela do studny. Jiné, jako např. biče, zvířata spálila. Zničila vše, co připomínalo Jonese. Druhý den si šla prohlédnout Jonesův dům. Prohlásila ho za muzeum. Prasata, která uměla číst a psát, přepsala nápis PANSKÁ FARMA na FARMA ZVÍŘAT. Pak ostatním přečetla zásady animalismu, která shrnula do těchto přikázání:

  1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
  2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
  3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené
  4. Žádné zvíře nebude spát v posteli
  5. Žádné zvíře nebude pít alkohol
  6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
  7. Všechna zvířata si jsou rovna

Celé léto klapaly práce na farmě jako hodinky. Každý pracoval podle svých možností. Nikdo nekradl, nehádal se, nezáviděl. V neděli se nepracovalo a každé ráno se vztyčovala vlajka - zelený ubrus. Zvířata se učila číst a psát. Prasata si vzala vedení farmy na starost. Ostatním vysvětlila, že aby vše dobře řídila, musí mít i lepší stravu. Jinak že se vrátí pan Jones. To ostatní nechtěli a prasatům vše tolerovali.

Celá zem už věděla, co se na farmě stalo. Pan Jones trávil čas ve výčepu u Rudého lva ve Willingdonu a všem si stěžoval, jak dopadl. Okolní dva farmáři - z Liščína a Stračína, přemýšleli, jak toho využít. Báli se, aby se něco podobného nestalo jim. Prasata Kuliš a Napoleon každý den vysílali holuby se zprávami z farmy, jak se jim dobře daří. Počátkem října Jones s čeledínem chtěli farmu získat zpět. Zvířata však útok očekávala a boj vyhrála. Tento den pojmenovali jako Bitvu u kravína.

Blížila se zima. V lednu bylo skutečně ošklivo. Vše by fungovalo, kdyby se Kuliš nehádal s Napoleonem. Kuliš měl nové nápady a Napoleon ho jen kritizoval. Například Kuliš vymyslel stavbu větrného mlýna. Kvůli tomu se tak pohádali, že Napoleon na Kuliše poštval své psy a nadobro ho vyhnal z farmy. Sám pak začal vládnout. Zrušil nedělní schůze, přestalo se diskutovat, přicházely jen příkazy pro soudruhy. Napoleon si přivlastnil Kulišův plán na stavbu větrného mlýna.

Celý další rok zvířata dřela jako otroci. Napoleon zvolil novou taktiku. Začal obchodovat s okolními farmami. Zvířata měla pochybnosti. Každé pondělí přicházel pan Whymper jako obchodní zástupce. Prasata se přestěhovala do domu pana Jonese. Pištík zvířatům vždy vše vysvětlil. Pracovalo se na stavbě větrného mlýna. Jednou přišla vichřice a mlýn se zbortil. Napoleon soudruhům řekl, že to udělal Kuliš. Nikdo mu však nevěřil. Také vypsal odměnu na jeho dopadení. Zvířata přesvědčil, aby postavila nový, bytelnější mlýn. Začalo docházet krmivo. Napoleon se snažil, aby se tyto zprávy nedostaly mimo farmu. Slepicím nařídil, aby odevzdávala svá vejce. Ty se vzbouřily. Během vzpoury jich několik uhynulo, protože nedostávaly zrní.

Začátkem jara přišel Napoleon s novinkou, že Kuliš tajně navštěvuje v noci jejich farmu a páchá tam zlo. Zvířata byla k smrti vyděšena. Co se nepovedlo, za to mohl Kuliš. Boxer tomu nevěřil. Napoleon svolal shromáždění. Přede všemi zatkl čtyři prasata a ta strachy pod nátlakem přiznala tajné spojení s Kulišem. Za to byla popravena. Následovaly popravy dalších zvířat. Zvířata byla v šoku, takto si budoucnost nepředstavovala. Napoleon také zakázal zpěv písně Zvířata Anglie.

Zvířata pracovala více a více, každou neděli jim Pištík předčítal čísla o hospodaření, kterým nerozuměla. Místo čísel by raději měla více žrádla. Na farmě již několik let ležela hromada dřeva. Měl o něj zájem jak pan Frederick, tak i pan Pilkington. Napoleon se rozhodl ho prodat panu Pilkingtonovi. Začalo se hovořit, že pan Frederick chystá na farmu útok. Zvířata ho za to nenáviděla. Na podzim byl hotov větrný mlýn. Napoleon ho pojmenovat Napoleonův mlýn. Pak svolal schůzi a všem oznámil, že dřevo prodal panu Frederickovi. Heslo "smrt panu Frederickovi" bylo změněno na "smrt panu Pilkingtonovi". Napoleon všem ukázal peníze za prodej dřeva. Za tři dny poté se rozšířila zpráva, že peníze jsou falešné. Napoleon vyhlásil smrt panu Frederickovi. Druhý den pan Frederick se svými muži přepadl farmu. Nejen zvířata, ale i Napoleon byl strachy bez sebe. Nepřátelé pomocí střelného prachu zničili mlýn. Vztek dodal zvířatům odvahu. Začala velká bitva. Lidé utekli, až když na ně Napoleon poslal své psy. Zvířata zvítězila, ale bylo to krvavé vítězství. Radoval se pouze Pištík. Zvířatům řekl: "Soudruzi, my si postavíme třeba šest takových mlýnů, hlavně, že jsme vyhnali nepřítele díky vedení soudruha Napoleona." Zvířatům, která v boji padla, byl vystrojen pohřeb. Za dva dny nato se tato Bitva u větrného mlýna slavila.

Napoleon zakázal pod trestem smrti pití alkoholu. Pištík tento zákaz pozměnil, že se nesmí pít přes míru. Poté si Napoleon nechal přivézt knihy o vaření piva a také dal příkaz k pěstování ječmene, a to na půdě, která měla být pro stará zvířata. Začal se stavět nový mlýn. Pracovitý Boxer na něm dřel i přes velké bolesti kopyta. Opět přišla krutá zima a bylo ještě méně jídla. Pištík vždy všem dobře vysvětlil, ať jsou rádi, jak se mají, že za pana Jonese bylo hůř. Zvířata, která jakoby "ztratila paměť", všemu věřila. Pištík jim vysvětlil, že dříve byla otroky, nyní mají svobodu.

Měla se začít stavět škola. Nebyly však peníze ani cihly. Nabyly ani další věci - svíčky, olej, hřebíky a podobně. Jen prasata si žila v domě pana Jonese v blahobytu. Přes všechnu bídu se 1x týdně konala oslava úspěchů farmy. Ta byla v dubnu vyhlášena republikou a jako prezident byl zvolen Napoleon. Nakonec se škola začala stavět. Boxerovi se zahojilo kopyto a mohl pracovat ještě více. Byl to největší dříč ze všech. Blížily se jeho dvanácté narozeniny a s nimi zasloužený důchod. Tento věk odchodu do důchodu si kdysi zvířata sama určila. V létě se však Boxer prací strhal. Neměl už sílu pracovat. Pištík všem oznámil, že Napoleon chystá převoz Boxera do nemocnice. Místo nemocnice ho však dal odvézt na jatka. Zvířata křičela, ať nikam nejezdí, ale Boxer už neměl sílu z káry vystoupit. Za tři dny přišla zpráva, že přes veškerou péči zemřel. Pištík všem vysvětlil, proč na káře, kterou Boxera odváželi, byl nápis "řezník". To proto, že tuto káru koupil od řezníka místní veterinář a ještě nestačil nápis přepsat. Zvířata si oddechla. Netušila, jaká je pravda.

Roky plynuly, mnoho zvířat zemřelo věkem a nová si dobu před revolucí nepamatovala. Zemřel i pan Jones. Farma lépe prosperovala, rozšířila se o dvě pole, stavěly se nové budovy. Přesto byla zvířata stále chudá. Dobře se měli jen prasata a psi. Pištík odvezl několik ovcí na týden z farmy. Během té doby je naučil novou píseň "Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší". Když se ovce vrátily na farmu, svolal Pištík všechna zvířata. Všechna prasata, včetně Napoleona, se za zpěvu ovcí prošla po dvoře po dvou nohách. Další původní přikázání bylo změněno. "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." Nyní už neplatilo z původních přikázání žádné.

Prasata si koupila rádio, zavedla si telefon, předplatila noviny. Na farmu pozvala několik farmářů z okolí. Večer se z domu pana Jonese ozývaly divné zvuky. Zvířata se bála. Rozhodla se podívat, co se v domě děje. Tajně vše pozorovala za okny. Prasata s farmáři nejdříve zapíjeli, že zakopali válečnou sekeru. Pan Pilkington prasata chválil, jak farmu dobře vedou. Po chvíli se však prasata a lidé začali hádat. Křičeli na sebe tak, že za chvíli nebylo možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Radka, 13.01.2013

­­­­

Diskuse k výpisku
George Orwell - Farma zvířat (17)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­