Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1986 (6. vydání tamtéž). K vydání připravila a poznámkami opatřila Jarmila Víšková, doslov napsal Jiří Holý. Počet stran: 159.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Vladislav Vančura byl český prozaik, dramatik, publicista, filmový scénárista a režisér.
Po vystudování medicíny jen krátce vykonával lékařskou praxi, pak se věnoval pouze literatuře a filmu. Stal se prvním předsedou Devětsilu, pracoval v odbojovém hnutí proti nacismu, v roce 1942 byl zatčen a popraven.
Vančura miloval renesanci, což se i značně projevilo v jeho tvorbě, zejména pak v jazyce, rád s ním experimentoval, používal archaismy, neologismy, aktualizoval větnou stavbu.

POSTAVY:

Kozlík - krvelačný a krutý, neměl s nikým slitování, ani se svými dětmi; toužil po bohatství, přepadával pocestné
Mikoláš - krutý; zamilovaný do Markéty; pomstychtivý syn Kozlíka
Markéta - dívka, jež měla být zasvěcena bohu; její bratři jí nesměli říkat nic, co by ji pohoršovalo; nejmilejší z dětí Lazara; zamilovaná do Mikoláše; nešťastná
Kristián - syn německého hraběte; zamilovaný do Alexandry; jemný, útlé postavy, nerozhodný, rozpolcený
Alexandra - dcera Kozlíka; "amazonka, divoška"; zamilovaná do Kristiána; krutá, prudká; věří v lásku, zastává se lásky

OBSAH:

Děj tohoto baladicky laděného románu se odehrává ve středověku, v kraji mladoboleslavském. V popředí příběhu stojí dvě rodiny loupeživých rytířů. Hlavou první z nich je starý Kozlík, jenž má sedmnáct dětí. Rodina sídlí na Roháčku, ale vzhledem ke způsobu života, který vede, se musí často skrývat či prchat před královou družinou vedenou Pivem. Hlavním sídlem rodiny druhé - Lazarů - je Obořiště.

Kozlíkův syn Mikoláš jede k Lazarům s dary, ale místo vlídného přijetí je zmlácen. Starý Kozlík a ostatní jeho synové se vydávají za Lazarem, aby se pomstili. Na Obořišti nikoho nenacházejí, tak jej alespoň vypálí. Při zpáteční cestě oloupí německého knížete Kristiána a vezmou ho jako zajatce na Roháček. Mikoláš, myslící stále na pomstu, se vydává opět na Obořiště, zde sváže Lazara i jeho rodinu a jeho dceru Markétu odváží s sebou. Mikoláš Markétu několikrát znásilní. Když se zajatci Markéta a Kristián pokusí o útěk, přistihne je starý Kozlík a chce Markétu potrestat. Mikoláš však Markétu brání. Mezi Markétou - čistou, krásnou a přirozenou dívkou - a Mikolášem vzniká milostný vztah.
Druhou milostnou dvojicí je Kristián a Kozlíkova dcera Alexandra.

Kristiánův otec se vydává hledat svého syna. Narazí na Pivovu družinu, k níž se přidává. Kozlíkova rodina před nimi opět prchá, jenže zanedlouho je Pivovou tlupou dostižena. Dochází k bitvě, ve které je zabita většina Kozlíkových dětí. Mikoláš, Markéta a Alexandra utíkají do bezpečí, Kozlík je zajat, Kristián s otcem zůstávají s Pivovou družinou. Kristián je rozpolcený, chce jít za svou milenkou. Podniká cestu hustým lesem.

Mikoláš s bratry se rozhodne, že svého otce vysvobodí. Provázejí je i Markéta a Alexandra. Když se Alexandra, jež jde napřed, potká s Kristiánem, který se zbláznil, v návalu vzteku jej zabije. K tomu místu dojdou i Mikoláš a Markéta. Společně ho pohřbí. Markéta s Alexandrou se vrací na Obořiště. Po cestě je dostihne Kristiánův otec, jenž pátrá po svém synovi. Alexandra se přizná, že ho zabila. Vojáci ji odváží.

Markéta jde s Kristiánovým otcem k hrobu jejího syna. Na Obořiště se vrací sama. Lazar ji odmítá, má odprosit přímo boha. Jde do kláštera, kde prosí před branami. Nakonec se do kláštera dostává, jeptišky ji přijímají. Neustále myslí na Mikoláše.

Matka všech dětí Kozlíkových utíká. Hledá úkryt u dobrých lidí, avšak je zrazena a zajata. Jediný syn, nejmladší Václav, byl ušetřen.

Mikoláš s bratry podniknou boj k osvobození jejich otce, ale jsou přitom všichni zajati. Doslechne se to Markéta. Ví také, že je všechny popraví. Odchází z kláštera a vrací se na Obořiště. Lazar jí odpouští. Jedou do města na popravu...

Kniha končí Kozlíkovou, Mikolášovou smrtí i těch ostatních. Roháček má být spálen a ženám sebrán majetek. Markéta se účastní popravy. Markéta i Alexandra čekají dítě. Alexandra se hned po jeho narození zabije. O její dítě se stará Markéta.

UKÁZKA:

Kozlík se rozloučil. Jeho hlava padá do koše a jeho týl je krvavý. Mikoláš stojí pod šibenicí a vdechl naposled. Za ním jdou čtyři bratři a kat jim klade oprátku a láme vaz. Buďte mi s Bohem.
Ti, kdo viděli tu smrt, ti všichni stáli bez dechu. Bylo pak zapsáno, že ženy loupežníků stály jako sochy, na nichž hoří šat. Jediná Markéta Lazarová se zhroutila a její pláč zněl jako vítr, jenž nás strašívá. Markéta Lazarová! Ale to jméno není již její jméno. Tato paní povila syna jménem Václav. V témž čase slehla i Alexandra. Slehnuvši vzala si vlastní rukou život a Markéta kojila obě děti. Vyrostli z nich chlapáčtí chlapi, ale, žel, o jejich duši se sváří láska s ukrutností a jistota s pochybnostmi. Ó, krvi Kristiánova a Markétina!

VLASTNÍ NÁZOR:

Toto dílo se mi líbilo, je to příběh nešťastné lásky dvou párů. Odsuzuje nepočestné řemeslo. Odsuzuje loupežnictví, "ukrutenství". Autor promlouvá k jednotlivým postavám a k bohu.