Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• své básně psal Hanuš Hachenburg v koncentračním táboře na útržky papírů pod pseudonymem Ha-
• stručný obsah: básník vyjadřuje hluboký vztah ke své zemi, která není fyzickým místem, ale vnitřní, duchovní krajinou naděje, krásy a svobody; země, kterou nosí v srdci, je nedostupná v realitě války, ale existuje v jeho snech, duši a víře; v závěru se mluví o touze po osvobození od tělesného pouta
• hlavní myšlenka a téma: báseň reflektuje existenciální rozměr domova a svobody jako niterného prožitku, nikoli jen fyzického prostoru; témata: vnitřní vlast, duchovní únik z reality, touha po svobodě, bolest ze ztráty, válka a naděje na transcendenci
• jazyk a styl: lyrická báseň s jemnou hudebností a obrazností; autor používá symboliku (zem, nebe, ptáci, sny), personifikaci a protiklady (malost vs. nekonečno, pouto těla vs. volnost duše); styl je emotivní, tichý, ale zároveň silně výpovědní, s existenciálním a spirituálním přesahem

Mou zem tu nosím v srdci
je pro mne, pro mne jen!
Spředena z krásy vláken
věčný je stálý sen.

Líbám se s ní a mazlím se s ní
a dlím s ní mnohý čas.
Ta země není na zemi
a přec je všude v nás.

Ta zem je v nebi, ve hvězdách
kdes kde je národ ptačí
dnes zas ji vidím, vidím v duši své
a teskno mi je k pláči.

Jednou do výšin ulétnu
nespoután poutem těla
tu budu volný v šíř a dál
volná i zem má celá.

Dneska je malá. Špetka snů
hradí mně její dálky
tu prosvítá do teskných dnů
lítých fúrií války.

Vystoupím jednou do země své
spojím se s matkou vlastí
tam je má zem! Tam vaše zem!
Tam není "Já" a strastí.