Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002 (11. vydání tamtéž). Z francouzského originálu Le Petit Prince přeložila Zdeňka Stavinohová. Počet stran: 93. ISBN: 80-00-01038-0.

OBSAH:

Příběh začíná havárií autorova letadla nad Saharou. Pilot se pokouší stroj opravit, když k němu přijde malý, světlovlasý chlapec a ptá se ho, jestli by mu nenakreslil beránka. Autor, jenž s kreslířskými pokusy skončil po neúspěchu hada, který sežral slona, se nejdřív zdráhá, ale nakonec vyhoví požadavku a nakreslí bedničku, v níž je podle jeho slov beránek ukrytý, aby se lépe transportoval. Dá se s chlapcem do řeči a vyslechne podivuhodné vyprávění o malinké planetce se sopkami, jež se musí vymetat a s baobaby, které je nutno vytrhávat, aby planetu neroztrhly - právě kvůli tomu chce malý princ, jak chlapci autor říká, onoho beránka. Nesmíme také zapomenout na jistou obavu, kterou malý princ má - aby beránek nesnědl Květinu, jedinou květinu na malé planetce, květinu, kterou si chlape zamiloval.

Malý princ vypráví pilotovi o svém hledání, o tom, jak putoval po jiných planetách a potkával jejich obyvatele. O králi, který vládl sám sobě a dělal jen moudrá rozhodnutí, o lampáři, jehož úkol byl takřka zbytečný, ale on ho přesto plnil svědomitě dál. O zeměpisci, jenž nikdy nevytáhl paty od stolu a všechny své zkušenosti měl jen z map a svědectví jiných. Také o byznysmenovi, který sčítal všechny hvězdy nebe, a když je sečetl, domníval se, že mu patří...

Malý princ se na zeměpiscovu radu vydá na Zemi, kde doufá, že již konečně sežene beránka - bojí se totiž, co se přihodilo na jeho planetě v době jeho nepřítomnosti a také se mu stýská po Květině. Přijde do zahrady plné růží, kde zjistí, že jeho Květina není vlastně nic jiného než obyčejná růže. Potká však také lišku, která mu dá nejlepší a nejdůležitější radu ze všech, které dostal - vysvětlí mu, že jeho květina je jedinečná, protože si ho ochočila.

Malý princ, jenž by se už opravdu rád vrátil, přijde na poušť, kde potká hada. Ten mu nabídne možnost návratu, až si to bude přát - a pak už se dostáváme k setkání pilota a malého prince - nad motorem porouchaného letadla, uprostřed nelítostné, žhavé pouště.
Když pilotovi dojde voda, spolu s malým princem se vydají hledat studnu a opravdu ji najdou. Autor vyslechne noční rozhovor mezi princem a hadem a další noci je svědkem na pohled děsivé příhody - malý princ je hadem uštknut a umírá. Jak ale pilot zdůrazňuje - počáteční zděšení bylo zbytečné. Chlapec nezemřel, jen se vrátil (i s beránkem) na svou planetu, k sopkám, baobabům - a hlavně ke své květině.

Letadlo se pilotovi podaří spravit a vrací se mezi lidi o mnoho moudřejší. Malý princ ho změnil svou upřímností a bezelstností a naučil ho jednu věc - že poušť je krásná právě tím, že skrývá studnu.

VLASTNÍ NÁZOR:

Pohádka, která zaujme malé i velké, každé jiným způsobem, je vlastně zdařilou alegorií světa, v němž žijeme. I okolo sebe nacházíme lampáře nebo zeměpisce, i my máme svoji květinu, pro níž jsme ochotni obětovat mnohé, každý z nás potkal také takovou lišku, která nám pomohla překonat těžkou chvíli a díky níž jsme pochopili ono liščí tajemství: že ochočení je něco, na co se moc zapomíná, a že známe jen věci, které si ochočíme. Jenže lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci, ale protože přátelé nejsou na prodej, nemají přátele. Ta liščí pasáž je opravdu nejkrásnější...