Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1994 (7. vydání tamtéž). Z francouzského originálu Le Petit Prince přeložila Zdeňka Stavinohová. Počet stran: 93. ISBN: 80-00-00023-7.

TEMATIKA:

• filozofická pohádka
• jedná se o nejznámější literární dílo tohoto francouzského spisovatele
• na postavě malého prince autor v díle ukazuje lásku, upřímnost, lidskost, nezáludnost, opravdovost, ...
• hlavní myšlenkou díla je, dle mého názoru, že láska a přátelství jsou nejdůležitější na světě a mohou nás zbavit osamělosti
• autor v díle také protestuje proti násilí a válce
• poukazuje na skutečnost, jak jsou lidé hloupí, když chtějí ovládat přírodu, svět, lidi, touží si vše přivlastnit a vládnout tomu
• snaží se zesměšnit vlastnosti jako egocentrismus, materialismus, racionalismus, závodění s časem...
• všechny tyto lidské vlastnosti jsou bezvýznamné v porovnání s láskou, přátelstvím a lidskou solidaritou
• dílo vede k zamyšlení nad pravými hodnotami lidského světa

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Malý princ - velmi citlivý a vnímavý; hodný, bezelstný, nezkažený, mladý, nevinný, křehký; má rád západy slunce; zpočátku pochybuje o ryzosti lásky jeho květiny, je zklamaný lidskými charaktery, později nachází skutečný smysl života (láska, přátelství); nechápal svět dospělých (zloba zášť, faleš, chamtivost, ...)
Princova květina - marnivá a nafoukaná
Pilot - autor díla; dospělý vypravěč příběhu, trochu samotář a snílek

OBYVATELÉ CIZÍCH PLANET:

Král - pořád si potřebuje dokazovat svoji nadřazenost, je panovačný
Domýšlivec - je samolibý a slyší jenom samou chválu na svoji osobu
Pijan - osamělý; utápí se v alkoholu a je proto nešťastný; jeho životem je pro něj alkohol
Businessman - je stále velmi zaneprázdněn, zakládá si na preciznosti a přesnosti, na nic nemá čas
Zeměpisec - sobecký, myslí si, že je nejdůležitější na světě
Lampář - pracovitý, ale smutný; věrný příkazu

OBYVATELÉ PLANETY ZEMĚ:

Liška - moudrá, přátelská; pozitivně ovlivnila myšlení malého prince, pomohla mu najít skutečný smysl života (láska, přátelství); chce, aby si ji malý princ ochočil; trochu znuděná
Výhybkář a obchodník s pilulkami na žízeň - reprezentují spěch a honbu za náhražkami = pro malého prince nesmyslné, zbytečné, bezcenné
Had - jeho uštknutí navrací malého prince zpět na svoji planetu

DĚJ:

Kniha vypráví o pilotovi, jenž havaroval se svým letadlem na saharské poušti. Na poušti se setká s malým princem. Ten přišel z daleké planetky B 612. Princ z ní uprchl, neboť zapochyboval o lásce květiny (růže), kterou miloval.
Malý princ vyprávěl pilotovi o planetách, které zatím navštívil. Obyvatelé těchto planet představovali pokřivené lidské charaktery. Rozkazovačný král, který chtěl všemu vládnout. Domýšlivec, jenž chce být sále obdivován. Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Businessman, jenž stále počítá hvězdy. Zeměpisec zase neustále vyzvídal, co kde malý princ viděl, aby si vše mohl zaznamenat. Na šesté planetě se malý princ setkal se smutným pracovitým lampářem, který stále zhasínal a rozsvěcel pouliční lampu.
Princovo putování skončilo na sedmé planetě - Zemi. Zde se setkal s liškou, jež ho zasvětila do tajemství hlubokého citu ("vidět srdcem") a přivedla k poznání, co pro něho květina znamená. Prostřednictvím lišky poznal princ, co je skutečné přátelství, jak proniknout k podstatě věcí. Díky ní také pochopil, že co je důležité, je očím neviditelné, že jen srdcem správně vidíme. Po setkání s výhybkářem věčně spěchajících vlaků a obchodníkem prodávajícím pilulky utěšující žízeň pochopil malý princ nesmyslnost lidského spěchu a honby za náhražkami.
Během princova vypravování došla pilotovi voda. Princ pomohl žíznícímu letci najít studnu. Poté letec-vypravěč dokončil opravu stroje. Malý princ byl stále smutnější, protože toužil po návratu domů. Jeho planeta byla příliš daleko. Princ pilotovi řekl, že jeho cesta je těžká, a proto s sebou nemůže vzít své tělo. V písku se zableskl had, který ho uštknul do kotníku, a tak se cestou smrti vrátila princova duše na planetu ke květině, za níž se cítil být odpovědný.

KOMPOZICE:

• fiktivní autobiografie
• dějové linie se prolínají X román je na začátku a na konci psán chronologicky
• prozaický epický žánr
• zakládá si na dějovosti
• výstižná charakteristika postav
• alegorický příběh
• značné kontrasty (dětský bezelstný svět X svět dospělých; pocit osamocení X lidská potřeba družnosti; život X smrt; svět lidí X svět zvířat)
• symbolika - srdce, květina (láska, přátelství); studna (voda = život); had (smrt = návrat nehmotné duše na planetu); liška (moudrost)
• zhuštěné věty (sice jednoduché věty X ale mají hloubku; často ukrývají životní moudrost, touha po lásce a dobru a poznávání světa srdcem...)

JAZYK:

• spisovný
• přímá řeč - velice častý jev
• nepřímá řeč - pokaždé když malý princ opouští nějakou z navštívených planetek
• objevují se jak vnitřní monology - když malý princ uvažuje o své květině (např. Strašně by ji to mrzelo, řekl si, kdyby to viděla...) - tak dialogy, které často vedou k zamyšlení (např. "Tady je mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.")
• z počátku psáno v ich-formě - autor popisuje svoje dětství; dále převládá er-forma
• retrospektiva (malý princ se vrací ve vzpomínkách na jiné planety, které navštívil)
• eufonie
• metafora - stará opuštěná skořápka (princovo mrtvého tělo)
• přirovnání (klesl pomalu, jako padá strom)
• personifikace - velice častá - zvířata, květiny i věci se chovají jako lidé (např. hvězdy se tiše smějí; vítr dlouho spal; studna zpívá)
• hyperbola (rychlík otřásl domkem výhybkáře)
• epiteton
• oxymóron (jste krásné, ale prázdné)
• zvukomalba (zanechávaje za sebou lehký kovový šelest)

UKÁZKA:

A dnes je tomu jistě už šest let... Dosud nikdy jsem tu příhodu nikomu nevyprávěl. Kamarádi, když jsem se s nimi zase shledal, byli velice rádi, že mě vidí živého. Já jsem byl smutný, ale říkal jsem jim: "To je jen únava." Nyní jsem se už trochu utěšil. Totiž... ne docela. Ale vím dobře, že se vrátil na svou planetu, neboť za svítání jsem jeho tělo už nenašel. Nebylo tak těžké... Rád poslouchám za noci hvězdám. Je to jako pět set miliónů rolniček... Ale víte, něco tu není v pořádku. K náhubku, který jsem malému princi nakreslil, zapomněl jsem připojit řemínek. Nikdy ho asi nemohl beránkovi připnout. Říkávám si tedy: Copak se asi na jeho planetě přihodilo? Je možné, že beránek spásl květinu... Hned si však pomyslím: To jistě ne! Malý princ ji přece dává každou noc pod skleněný poklop a beránka si dobře hlídá... A tu jsem šťasten a všechny hvězdy se tiše smějí.
Potom si zase říkám: Někdy je člověk roztržitý a hned se stane neštěstí. Jednou večer třeba malý princ zapomněl na skleněný poklop nebo se beránek za noci tiše vykradl... A tu se mi všechny rolničky mění v slzy! ... V tom je velká záhada. Pro mne jako pro vás, kteří máte malého prince rádi, nebude vesmír stejný, jestliže někde nějaký beránek, kterého neznáme, spásl, nebo nespásl růži...
Podívejte se na nebe. Ptejte se: Spásl nebo nespásl beránek květinu? Uvidíte, jak se hned všechno změní...
A žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité.
A tady je pro mne ta nejkrásnější a nejsmutnější krajina na světě. Je stejná jako krajina na předcházející stránce, ale nakreslil jsem vám ji ještě jednou, abych vám ji dobře ukázal. Na tomto místě se malý princ na Zemi objevil a potom zmizel.
Zadívejte se pozorně na tuto krajinu, abyste ji bezpečně poznali, budete-li jednoho dne cestovat v Africe na poušti. A půjdete-li náhodou tudy, snažně vás prosím, nespěchejte, postůjte chvilku přímo pod hvězdou! A přijde-li k vám pak dítě a bude se smát, bude mít zlaté vlásky a nebude odpovídat, když se ho budete ptát, snadno uhodnete, kdo to je. Buďte tak hodní a nenechte mě tak smutného: rychle mi napište, že se vrátil...

VLASTNÍ NÁZOR:

Malý princ patří mezi mou nejoblíbenější knihu, ke které se často vracím. I když je trošku melancholická a nutí k zamyšlení, pokaždé si ji ráda přečtu znovu.