ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hugo Victor (*26.02.1802 - †22.05.1885)

­­­­

Chrám Matky Boží v Paříži (5)

Paříž, 15.století, francouzská společnost za vlády krále Ludvíka XI.

IDEA DÍLA:

Hugo chtěl tímto románem nejspíše poukázat na různé vrstvy obyvatel Paříže, na to jak jsou prohnilé a zkažené. Myslím si, že sympatizuje přitom s cikány. Ukázal zde však, že i vyděděnec společnosti, kterého všichni nesnáší, dovede velmi milovat a za svou lásku i obětovat život. Na druhé straně je kněz, pomocník Boží, od kterého by to nikdo nečekal, že dovede být pokrytecký, otřesný a zlý.

TÉMA DÍLA:

Tato kniha vypráví o lásce ošklivého, přírodou nezdařeného a společností zavrhovaného Quasimoda, zvoníka z chrámu Matky boží, ke krásné všemi obdivované cikánské tanečnici Esmeraldě.

OBSAH DÍLA:

Esmeralda, vlastním jménem Anežka, se narodila v Remeši matce jménem Sedmikráska, která měla pověst lehké dívky (milenka několika pánů). Sedmikráska svou dceru od narození milovala, s láskou jí šila a vyšívala překrásné oblečení. Když byl Esmeraldě necelý rok, přijeli do Remeše cikáni, ubohou Sedmikrásku popadla zvědavost, chtěla vědět jaký osud čeká její dceru. S předpovědí byla velice spokojená, cikánky její dceři předpověděly, že bude královnou. Ze samé radosti odběhla něco nakoupit do města, Esmeraldu nechala doma, a než se vrátila, Esmeralda zmizela. Zůstala po ní pouze jedna vyšívaná botička a ošklivé, jednooké dítě, které dala Sedmikráska do kostela. Po neúspěšném pátrání se nechala zazdít do komůrky na náměstí Gréve, kde se o vodě a chlebu modlila k bohu, aby jí vrátil její dítě.
Dítěte, které Sedmikráska odložila, se ujal Klaudius Frollo, arcijáhen (kněz a kaplan) z chrámu Matky boží, pojmenoval ho podle jeho vzezření Quasimodo a vychovával spolu se svým bratrem Janem (Jan Frollo ze Mlýna). Po několika letech se Quasimodo stal zvoníkem v chrámu Matky boží. Svého adoptivního otce obdivoval a poslouchal na slovo. Esmeralda byla vychována ve "Dvoře divů" cikány, zloději a tuláky. Naučila se tančit, zpívat, hrát na bubínek a dělat různé kousky se svou kozou jménem Džali. Když umírala cikánka, která se o ni starala, dala jí na krk váček a předpověděla jí, že najde-li druhou botičku, ocitne se v náručí matky.

V osudný den, kdy se Esmeralda a Quasimodo poprvé viděli, se hrála mystérie (hra). Autorem byl mladý básník jménem Petr Gringoire. Tyto hry bývaly velice zdlouhavé a nezábavné, lidé se nebavili. Nakonec tato hra skončila neúspěchem. Lid se začal bavit volbou krále bláznů, kterým se stal Quasimodo. Když ho vynášeli ze sálu na ramenou, tancovala Esmeralda na náměstí Gréve. Celý zástup se zastavil a uchváceně sledoval její tanec, mezi nimi i Petr Gringoire, který byl jejím tancem fascinován. Esmeralda ukončila své vystoupení, vybrala peníze a odcházela. Petr Gringoire jí následoval temnými uličkami Paříže. Najednou se objevili dva muži a snažili se Esmeraldu unést. Petr chtěl zasáhnout, ale mohutnější z mužů ho uhodil. Naštěstí pro Esmeraldu tudy zrovna projížděli lučištníci krále (Ludvík XI) se svým velitelem kapitánem jménem Phoebus ze Chateaupersu, který zajal jednoho z únosců. Stal se jím Quasimodo, který byl odsouzen na pranýř (kolo). Esmeralda se do pohledného kapitána zamilovala.
Petr Gringoire, který se probral z bezvědomí, zůstal po neúspěšné mystérii bez peněz, i začal se potloukat po Paříži. Došel až do "Dvora divů" (město zlodějů, žebráků, cikánů, tuláků), kde ho zajali a v krčmě představili svému králi Kulhavému Špindírovi. Špindíra mu dal úkol, který nesplnil. Za to byl odsouzen k oběšení a od tohoto rozsudku ho mohla uchránit jen žena, která by byla ochotná si ho vzít. Za manžela si ho dle starého obyčeje rozbitého džbánu vzala Esmeralda (džbán se rozpadl na 4 části, toť věští 4 roky manželství).
Esmeralda nemohla zapomenout na krásného kapitána Phoebuse, který byl již zasnouben, přesto si dal s Esmeraldou dostaveníčko. Phoebus byl nadšen, že se o něj zajímá krásná dívka a spolu se svým přítelem Janem Frollem se opili. Nevšimli si však, že je někdo sleduje. Když kapitán mířil na místo setkání, tento muž ho oslovil a žádal, aby ho vzal sebou. Kapitán nebyl proti, zavedl muže do komůrky, odkud měl dobrý výhled do druhého pokoje, kde byla Esmeralda. Tímto tajemným mužem byl arcijáhen, který se do Esmeraldy zamiloval. Kapitán se pokusil Esmeraldu políbit, avšak knězi se jeho počínání nelíbilo, proto ho napadl a bodl nožem. Esmeralda, když spatřila rozčíleného kněze, jak se na kapitána řítí se zbraní v ruce, omdlela. Hlídka je našla uprostřed kaluže krve, Phoebuse odnesli k lékaři a Esmeraldu uvěznili. Byla obviněna z čarodějnictví a odsouzena spolu se svou kozou Džali ke smrti oběšením na náměstí Gréve. Esmeralda nevěděla, že Phoebus žije, a proto byla se svým osudem smířena. Ve vězení ji navštívil kněz a nabídl jí záchranu, zůstane-li s ním. Ona jej však odmítla.

V osudný den popravy ji Quasimodo unesl stráži, která ji střežila v průběhu cesty k náměstí Gréve, do chrámu Matky boží. Tento chrám se stal Esmeraldiným azylem, neboť zde byla chráněna. Quasimodo pečoval o Esmeraldu s láskou, odkryl jí své city, ale Esmeraldu odrazovala jeho ošklivost. V době jejího ukrývání zjistila, že její kapitán žije. V té době byl v Paříži král, který zrušil ochranu chrámu nad Esmeraldou a nařídil, aby byla odvedena z chrámu a podrobena stanovenému rozsudku. Arcijáhen vymyslel útěk a svěřil se s ním Petrovi.

V noci před popravou začali chrám Matky boží obléhat zloději, tuláci a cikáni, kteří chtěli Esmeraldu zachránit. Hluchý Quasimodo si myslel, že jí chtějí ublížit, začal se tedy bránit a několik jich zabil. Tohoto zmatku využili Petr G. a arcijáhen k vysvobození Esmeraldy a její kozy k útěku na druhou stranu Seiny. Petr odešel s kozou a Esmeralda zůstala sama s arcijáhenem, který jí vyznal lásku a slíbil, pokud s ním zůstane, že ji vysvobodí. Esmeralda odmítla.
Arcijáhen ji odvedl na náměstí Gréve, kde ji nechal pohlídat paní, žijící v tzv. myší díře, o níž bylo známo, že nemá ráda cikány. A poté ji šel udat. Esmeralda si začala ze zoufalství s paní povídat a pomocí vyšívané botičky zjistila, že je to její matka. Sedmikráska vytrhla ztrouchnivělé mříže a vzala Esmeraldu k sobě do komůrky zrovna ve chvíli, kdy na náměstí přijížděla královská garda pátrající po Esmeraldě. V ní byl i Phoebus, kterého když uslyšela, prozradila se. Kat ji odvlekl k šibenici, kde byla oběšena.

Quasimodo si v tom zmatku ani nevšiml, že Esmeralda zmizela. Viděl pouze kněze, jak stoupá na věž. Následoval ho, a když se podíval směrem, kam kněz upřel svůj zrak, spatřil šibenici a na ní bezvládné tělo Esmeraldy, shodil arcijáhena z věže. Když přišli arcijáhena pohřbít, nemohli Quasimoda nalézt, zřejmě odešel.
Až po několika letech se zjistilo, že odešel za svou milovanou Esmeraldou, respektive do sklepení na Montfaucon (pohřebiště oběšenců). V tomto sklepení byly nalezeny dvě kostry, jedna ženská a druhá mužská, kterak ji objímá. Jedna kostra byla Esmeraldina a ta druhá Quasimodova.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Quasimodo - hlavní postava románu Victora Huga Chrám Matky boží v Paříži. Byl nalezené dítě a své rodiče nikdy nepoznal. Žil s knězem (arcijáhen), který ho vychovával, v chrámu Matky boží.
Quasimodova osoba byla příkladem nestvůrnosti. Pokud se mu někdo podíval do neforemného obličeje, spatřil čtverhranný nos, podkovovitá ústa, maličké levé oko, zakryté huňatým zrzavým obočím, zatímco pravé oko se téměř ztrácelo pod ohromnou bradavicí, neuspořádané zuby, tu a tam vylámané jako cimbuří pevnosti, odulý ret, přes nějž přečníval jeden zub jako sloní kel, a bradu s dolíkem. Ohromná hlava, na níž se ježily zrzavé vlasy, mezi oběma rameny obrovský hrb, jehož protějšek se rýsoval zpředu, stehna i nohy tak podivně zkroucené, že se mohly dotýkat jen koleny a zpředu se podobaly dvěma srpům, jejichž držadla se dotýkají, chodidla široká, ruce obludné.

Esmeralda - jedna z klíčových postav románu Victora Huga Chrám Matky boží v Paříži. Vyrůstala mezi spodinou Paříže v tzv. Dvoře divů - město cikánů, zlodějů a tuláků.
Esmeralda nebyla veliká, ale její štíhlá postava se nesla tak vznosně, že se zdála vysoká. Byla snědá, avšak bylo možno tušit, že ve dne má její pleť krásný zlatavý odlesk. Obličej jí lemovaly dlouhé vlnité černé vlasy a pod černým obočím vykukovaly velké černé oči. Mezi nimi se krčil krátký tupý nos, ústa však měla krásně tvarovaná a plná. Příliš se nezakrývala, a proto byla pěkně opálená.
Dovedla překrásně tančit, zpívat a hrát na bubínek. Chodila spoře oblečená, nosila přiléhavý zlatý živůtek a pestré vzdušné šatečky s nahými ramínky. Nejlepší kamarádka, které svěřovala své starosti i radosti, byla její koza Džali. Ve své mladičké nevinnosti se celým svým srdcem zamilovala, a tato láska byla jejím koncem.

Klaudius Frollo - učenec, pomocník Boží, ničema a bídák, pohledný, ale zlý, hrubý. Je schopen milovat a zároveň nenávidět.

KOMPOZICE DÍLA:

Hlavní hrdina - Quasimodo vede osamělý život, příslušník nižší vrstvy
Postavy - cikáni, zloději, tuláci - vyděděnci společnosti
Prostředí - Quasimodo žije pouze v chrámu, spodina Paříže - Dvůr divů Děj - složitá zápletka; nešťastná láska Quasimoda k Esmeraldě, kněze k Esmeraldě, Esmeraldy ke kapitánovi (Phoebus)

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

V románu je převážně použitý spisovný jazyk. Záleží však na vrstvě lidí, ve které se děj odehrává. U nižších vrstev jsou také prvky hovorové řeči. Romantické prvky.

Děj se odehrává v minulosti. Celý děj je vystavěn na kontrastech, např. kontrast Quasimodo x Esmeralda; krása x ošklivost, chrám, je jako symbol klidu a míru x problémy, jež se v něm odehrávají. Námětem celého románu jsou však nešťastné lásky: Láska Quasimoda k Esmeraldě; Esmeraldy k Phoebovi a Frolla k Esmeraldě. Všechny tyto lásky končí špatně. Quasimodo je na úplném okraji společnosti, která ho odmítá a přesto se chová lépe, než mnohem výše postavený kněz. Záhada je zde skryta v záhadném amuletu, jež nosí cikánka na krku a jež ji v samotném závěru přivede k její matce - dětská botička, která byla jedinou vzpomínkou na její matku. Cikáni jsou symbolem svobody, pro jejich volný kočovný život. Nejsou ničím vázáni, žádnými pravidly ani konvencemi.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Helluška, 29.06.2004

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Bídníci, Bídníci (2), Bídníci (3), Bídníci (4), Bídníci (5), Bídníci (6), Bídníci (7), Bídníci (8), Bídníci (9)
-Bídníci (rozbor)
-Bídníci - 1. díl
-Chrám Matky Boží v Paříži, Chrám Matky Boží v Paříži (2), Chrám Matky Boží v Paříži (3), Chrám Matky Boží v Paříži (4), Chrám Matky Boží v Paříži (5), Chrám Matky Boží v Paříži (6), Chrám Matky Boží v Paříži (7), Chrám Matky Boží v Paříži (8), Chrám Matky Boží v Paříži (9), Chrám Matky Boží v Paříži (10), Chrám Matky Boží v Paříži (11), Chrám Matky Boží v Paříži (12), Chrám Matky Boží v Paříži (13), Chrám Matky Boží v Paříži (14), Chrám Matky Boží v Paříži (15), Chrám Matky Boží v Paříži (16), Chrám Matky Boží v Paříži (17), Chrám Matky Boží v Paříži (18), Chrám Matky Boží v Paříži (19), Chrám Matky Boží v Paříži (20), Chrám Matky Boží v Paříži (21)
-Chrám Matky Boží v Paříži (rozbor)
-Dělníci moře, Dělníci moře (2)
-Hernani aneb Kastilská čest, Hernani aneb Kastilská čest (2)
-Muž, který se směje
-Veliký Jargal
-Zvoník u Matky Boží, Zvoník u Matky Boží (2), Zvoník u Matky Boží (3)
Čítanka-Chrám Matky Boží v Paříži, Chrám Matky Boží v Paříži (2), Chrám Matky Boží v Paříži (3), Chrám Matky Boží v Paříži (4), Chrám Matky Boží v Paříži (5), Chrám Matky Boží v Paříži (6)
-Dělníci moře
-Eliška
-Obrazy z východu (Básně)
-Ó ty jsi plakala?
-Píseň dědečka
-Píseň mořských dobrodruhů
-Před bojem (Čtyři větry ducha)
-Své plachty, lodníci...
-Z ód a různých básní (Básně), Z ód a různých básní (Básně) (2), Z ód a různých básní (Básně) (3), Z ód a různých básní (Básně) (4)
­­­­

Diskuse k výpisku
Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži (5)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­