Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Petr a Lucie" se poprvé objevili v pařížských knihkupectvích roku 1920, čili krátkou chvíli poté, co skončila první světová válka. Není proto divu, že ústředním tématem tohoto útlého dílka je nekompromisní odsouzení války a všeho lidského utrpení, které je s ní spjaté.

DĚJ:

Petr má být brzy povolán na frontu. Pochází z měšťanské rodiny, ale ani peníze ani vliv ho nedokážou před hrůzami války uchránit. Petrovi je pouhých osmnáct let, ale i přes svůj mladý věk už ztratil všechny iluze, naděje i ideje, jeho život pro něj nemá vůbec žádnou cenu. Všechno se ale změní, když v metru potká stejně starou Lucii. Sblíží je nenadálý strach, když se celá podzemka otřásá výbuchy od bombardování Paříže. Zamilují se do sebe a od té chvíle už nemyslí na nic jiného - zapomenou na všechnu tu marnost, beznaděj a utrpení - žijí jeden pro druhého a stávají se navzájem jeden pro druhého životní inspirací. Jejich láska vyvrcholí ve velikonočním týdnu, kdy se rozhodnou "vzít se", což prakticky znamená zaslíbit svůj život tomu druhému. V tu chvíli ale na Paříž spadne další bomba a zasáhne chrám Saint-Gervais, kde si oba milenci právě slibují být sví navždy. Lucie zaštítí Petrovo tělo před padajícím chrámovým sloupem a oba umírají zasypaní pod sutinami.

Novela je silně protiválečně zaměřená, poukazuje na nesmyslnost a zbytečnost války, na to, jak ruinuje cenné mladé životy a vitalitu s radostí. V silném příběhu plném osobního utrpení se však objevují i zásadní sociální otázky a konflikty. Finančně zabezpečený Petr nedokáže pochopit Lucii, chudou a velmi špatnou malířku živící se napodobováním slavných obrazů, a její matku, která z existenčních důvodů pracuje v továrně na střelivo. Pro chudou Luciinu rodinu je v popředí esenciální potřeba jíst, bydlet a šatit se, zatímco Petr, který se díky dostatečným financím zabývá už vyšším principem a otázkou přesvědčení, tohle nedokáže pochopit.

"Ale kdybyste neměla jinou možnost výdělku než pracovat v nějaké takové továrně na střelivo, šla byste tam?"
"Kdybych musela vydělávat a neměla jinou možnost? No ovšem! A jak bych tam pospíchala!"
"Lucie? Myslíte vůbec na to, co se tam vyrábí?"
"Ne, na to nemyslím."
(...)
"Žít se musí... Jakmile člověk myslí, přestává žít. A já chci žít, a chci!"

Jazyk novely je krajně spisovný. Petr a Lucie si navíc dobrou polovinu knížky vykají, i když si jsou neuvěřitelně blízcí a probírají spolu mnoho osobních problémů.

"Ale já zas naprosto jistě vím," odpověděl Petr, protože bratrovo naléhání ho vydráždilo, "že já zabíjet nebudu, až tam přijdu."
A Filip mu neodporoval, jenom se smutně usmál, neboť věděl, co dovede udělat neúprosná stádní síla ze slabých duší a z jejich vůle. (rozhovor Petra se starším bratrem Filipem o povolání na frontu)

Jedná se o velmi zajímavé a tklivé dílko, které je plné zklamání a hořkosti. Částečně se sem promítá i autorova vlastní životní zkušenost - při bombardování Paříže na Velký pátek roku 1918 mu zemřela žena společně s několika jeho dalšími přáteli. Nemůžu než doporučit.

Čtenářský deník	-	Petr a Lucie, Petr a Lucie (2), Petr a Lucie (3), Petr a Lucie (4), Petr a Lucie (5), Petr a Lucie (6), Petr a Lucie (7), Petr a Lucie (8), Petr a Lucie (9), Petr a Lucie (10), Petr a Lucie (11), Petr a Lucie (12), Petr a Lucie (13), Petr a Lucie (14), Petr a Lucie (15), Petr a Lucie (16), Petr a Lucie (17), Petr a Lucie (18), Petr a Lucie (19), Petr a Lucie (20), Petr a Lucie (21), Petr a Lucie (22), Petr a Lucie (23), Petr a Lucie (24), Petr a Lucie (25), Petr a Lucie (26), Petr a Lucie (27), Petr a Lucie (28), Petr a Lucie (29), Petr a Lucie (30), Petr a Lucie (31), Petr a Lucie (32)
	-	Petr a Lucie (několika slovy), Petr a Lucie (několika slovy) (2)
	-	Petr a Lucie (rozbor), Petr a Lucie (rozbor) (2), Petr a Lucie (rozbor) (3)

Čítanka	-	Dobrý člověk ještě žije
	-	Petr a Lucie, Petr a Lucie (2), Petr a Lucie (3), Petr a Lucie (4), Petr a Lucie (5), Petr a Lucie (6), Petr a Lucie (7)