Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Dvojitá tma
• vydáno pod autorovým pseudonymem Jiří Jakub
• stručný obsah: lyrický mluvčí oslovuje člověka prožívajícího bolestný vztah poznamenaný úzkostí, zradou a pocitem bezvýchodnosti; vrací se k němu vzpomínka na někdejší něhu a obraz věrného psa, jenž zůstává oddaný i navzdory zradě; láska leží mezi odloženými věcmi, jako by byla zapomenuta a neměla se již probudit; v závěru přichází výzva přijmout skutečnost takovou, jaká je, a hledat útočiště ve snu a poezii
• hlavní myšlenka a téma: bolest a zklamání v lásce, věrnost navzdory zradě, vzpomínka na minulou něhu, osamělost a existenciální úzkost; motiv dvojité tmy vyjadřuje hluboký pocit beznaděje, ohrožení a nemožnosti nalézt východisko; závěr naznačuje přijetí bolestné skutečnosti a hledání útočiště ve snu a básnické tvorbě
• jazyk a styl: lyrická, melancholická a intimní báseň; výrazná obraznost založená na motivech a symbolech tmy, něhy, věrného psa, odložených věcí a snu; metafory a personifikace, výrazný symbolický obraz věrného psa; opakování motivu tmy zesiluje tíživou atmosféru; promluva ve 2. osobě a závěrečné rozkazovací tvary působí jako naléhavé oslovení; pravidelná stavba čtyř čtyřveršových slok se střídavým rýmem ABAB, místy nepřesným

Když tma je dvojitá, když jedna stačila by
a dvě jsou v polibcích úzkostí zmučených,
nadarmo rozvíráš ubohou náruč, slabý
v sobě i v nich.

Zezadu blíží se nějaká stará něha
a dýchá na tebe a připomíná ti,
že tichý věrný pes za každou zradou běhá
a má ji přece rád: bojí se štěkati.

Kdybys jej pohladil, jeho vědoucí čenich
poznal by pravou tmu po vůni zákoutí,
kde leží láska tvá u věcí odložených,
jež zapomínají probudit kohouti.

Když tma je dvojitá a nesvítá a nední
se ani v daleku, vezmi si to, co jest
a potom odejdi zaťukat na poslední
a nejbližší verš snu, jenž nespí pro bolest.

25. 3. 1940