Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mladík jménem Petr, který pochází z vcelku dobře finančně zajištěné rodiny, musí nastoupit do války. Stále ještě studuje a má pocit, že před nástupem do boje s Němci musí ještě zakusit radosti života. Rozjímá nad tím, že to opravdu krásné stále ještě neprožil a jeho jediným přáním je, aby ty poslední dva měsíce, kdy může ještě chodit jako svobodný člověk po Paříži, prožil s někým speciálním.
A pak ji potká. Rozkošnou Lucii, která ho přímo okouzlí na první pohled. Potkají se na cestě podzemní dráhou a Petr z ní nemůže spustit oči. Ačkoliv má pocit, že ona si ho nevšimla, i ona o něm velice dobře věděla.
Už si myslí, že se znovu nepotkají, ale pak ji zahlédne znovu, když spěchá na tramvaj. A tam ji poprvé osloví.

Lucie je nejdřív trochu zdrženlivá, protože si v oblastech lásky není stejně jistá stejně jako Petr, ale i ona pak podlehne jeho kouzlu osobnosti.
Z čekání na tramvaj a pojídáním svačiny se stane rituál, který spolu pravidelně prožívají a mezitím se vzájemně poznávají.

Lucie se Petrovi vyznává se svými problémy - žije s matkou, která už dávno zapomněla, že pro ni kdysi mateřská láska byla na prvním místě a našla si nového milence, s nímž čeká dalšího potomka. Jsou chudí, a tak aby se uživili, musí značně nevzdělaná Lucie využít jediný svůj talent - kreslí a napodobuje známé obrazy, které potom prodává bohatým obchodníkům.
Lucie ale nemá o svém umění příliš valné mínění a spíše než jako malířka se označuje jako "chatrná kýčařka" a svým obrazům říká "mazanice". Petr ji podporuje, a dokonce chce, aby mu nakreslila jeho vlastní podobiznu, protože ji chce dopřát nové botičky, ale ví, že jinak než za zaslouženou práci si Lucie peníze nevezme.

Prožívají spolu neskutečně štěstí a Petr je velice zamilovaný a zasněný. Všímají si toho také lidé v jeho okolí, například jeho starší bratr Filip, jenž je již vojákem ve válce a domů jezdí na dovolené a promlouvá Petrovi do duše. Nebo jeho čtyři kamarádi, s nimiž vždy filozofoval nad životem, válkou a společností - Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget - ho už nechápou a on nerozumí jim.
Měl teď jiné priority a rozhodně neschvaloval válku jako oni, protože oni v ní viděli jediné možné řešení jak vyjít ze sporů mezi evropskými zeměmi, ale on viděl jen trápení, smrt a zbytečně zmařené životy.
Petr sní jen o tom, aby mohl prožít další jaro po boku své milované Lucie a aby nemusel do války. Společně s Lucií přemýšlí o tom, jaký by byl jejich život, kdyby v něm nestála válka.
A tak si slíbí zasnoubení a chtějí se skromně oddat před Bohem, ačkoliv nikdy nebyli velkými věřícími.
Jelikož ale už několik dní nesledují dění okolo celé války a mají oči jen pro sebe, netuší, že na Paříž je plánováno bombardování.

V den Velkého pátku, kdy byl kdysi ukřižován Ježíš Kristus, přichází do kostela, aby zde uctili jeho smrt a sobě se oddali. Ale stejně jako Ježíš Kristus, i oni v tento den nachází svou smrt.
Zřítí se na ně silný pilíř a oni umírají v objetí v kostele sv. Gervasia.