ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Balzac Honoré de (*20.05.1789 - †18.08.1850)

­­­­

Evženie Grandetová (4)

Nakladatel: Odeon
Překlad: Josef Heyduk
Rok vydání: 1975

Evženie Grandetová je jednou z mnoha částí Balzacovy Lidské komedie. Jedná se o román, ve kterém se vyskytuje mnoho typických prvků realismu.
Ačkoliv dílo nese jméno Evženie Grandetové, za nitky jejího života mnohých dalších tahá její otec, bývalý bednář, nyní bohatý obchodník, majitel vinic, lesů, luk a statků, jenž je však lakomý a navzdory svému bohatství žije jeho rodina čítající ještě matku s dcerou a služku Nanon šedavý život v zašlém domě nad městem Saumur. Člověk by si řekl, že muž, který disponuje majetkem, jaký měl pan Grandet, by si mohl dovolit veselý život plný radovánek a světských požitků. Tento kulatý pán s nádorem na nose a tvářemi s důlky po neštovicích, jenž se oblékal stejným způsobem celý život, však skrblil a šetřil, kde se dalo. Například každé ráno odděloval jídlo na ten který den, stejně tak spravoval dřevo, lojové svíčky a další věci.
Evženiina matka je žena zvyklá žít velice skromně, poslouchat svého manžela a neodporovat. Dennodenně, společně se svou dcerou, se věnovala spravování domácího prádla, na kterém bylo vždy dost co vylepšovat. "Matka a dcera se staraly o všecko prádlo v domě a vyplňovaly všechny své dny touto opravdu nádenickou prací tak svědomitě, že když chtěla Evženie vyšít matce límeček, musila to dělat v noci místo spánku a tajně si svítit. Už dávno odděloval lakomec svíčky dceři a velké Nanon, stejně jako ráno odděloval chléb a potraviny na ten který den."
Velká Nanon byla v domě Grandetových služkou, která se starala o všechno a ve všem souhlasila s panem domu, neboť tento ji před lety vzal k sobě. Když jí bylo dvaadvacet roků, nemohla najít službu dík své ošklivé tváři. Grandet, který chtěl v té době založit rodinu, si povšiml děvčete poněkud herkulovské postavy, spočítal, co by mohl vytěžit ze ženy, "která stála pevně na nohou jako šedesátiletý dub na svých rozložitých kořenech, byla silná v bocích, hranatá v zádech, ruce měla jako forman a její poctivost byla stejně neúchylná jako její nedotčená ctnost." Nanon je jediný člen domácnosti, který byl s to snášet despotismus pana Grandeta. Dělala všchno: vařila, prala, máchala prádlo v Loiře a nosila ho domů na ramenou, vstávala za svítání, chodila pozdě spát, hlídala jmění svého pána jako věrný pes a tak dále.
Dívka, jejíž jméno nese tento Balzacův román, je prosté děvče, které vyrostlo ve starém domě jako květina ve skleníku, ovšem ve skleníku s velmi tvrdými vnitřními podmínkami. Doma se nepěstují žádné vřelé city, jednou dívčinou přítelkyní je její matka, se kterou sdílí své názory na svého otce a jeho lakotu. Obě ho však snášejí bez jediného slůvka vzdoru, trpělivě a pokorně, jako by snad v jejich šedivém a chladném domově nebylo nic jiného možné.
Evženie dosud nepoznala sladkost i hořkost lásky a hlubokých citů, které mhou vzplanout mezi mužem a ženou.
Uprsotřed listopadu má slečna Grandetová narozeniny, tento rok se přehoupne do věku třiadvaceti let. Tento den byl dnem, kdy se dvě rodiny, cruchotovci a grassinovci, mohli přetrhnout, aby právě oni nejlépe projevili přátelství a přišli popřát Evženii nejdřív.
Všednost celé sešlosti však naruší dívčin bratránek, syn bratra jejího otce, jenž byl vychován a žije v Paříži. Mezi venkovany působí jako zjevení, svým elegantním, dokonale upraveným vzhledem podle poslední pařížské módy i svým jemným chováním, které dokonale kontrastuje s přítomnými, co se těchto věcí týče. Karel Grandet vrhl oslnivý lesk mezi šedivé stíny sešlé společnosti.
Eženie je z něj u vytržení. Její bratránek je vším tím, co dosud nepoznala. Je mladý, velice pohledný, umí se bavit, umí lichotit, je hvězdou společnosti, září ve svém dokonalém oblečení a dívka je jím okouzlena natolik, že se v jejím doposud studeném srdci rozhoří plamínek lásky, který časem přeskočí i do srdce Karlova. Události ovšem nedopřejí jejich společným chvílím dlouhého trvání. Mladý pan Grandet přijel na venkov, protože ho tam poslal jeho otec, neboť se rozhodl vzít si život kvůli nevycházejícím obchodům a Karla nechat na starost svému staršímu skrblivému bratru, jímž vládne duch ryze obchodnický, který si nebere servítky.
Evženie se rozhodne věnovat svému milovanému bratránkovi veškeré své úspory, aby měl dostatek peněz na cestu do Indie, kde by mohl vydělat dostatek peněz, což nesmírně rozčílí jejího otce. Dobrosrdečnosti či laskavost a obětavost zkrátka není součástí jeho obchodnických výpočtů. Karel nakonec odjíždí pryč. V dívčině srdci ale dál doutná láska a kdesi v modravé dálce budoucnosti se jí mhlavě rýsuje naplnění slibu, který si s Karlem dali, totiž svou věčnou lásku i to že budou svoji, až se mladík vrátí z Indie.
Zanedlouho paní Grandetová, Evženiina matka, umírá žalem. Dívka je úplně překvapena chováním svého doposud frigidního otce, stará se o svou ženu láskyplně a je vidět, že její smrt ho opravdu velmi zasáhla. Z této pohromy se však záhy oklepe a okamžitě se kouká na svět jako obchodník. Ze své dcery učiní paní domu, která za čas pochytí spořivé a nelítostné zvyky svého otce. Ani jemu však není dopřán příliš dlouho pobýt na světě, takže Evženie je za čas na světě úplně sama, jen s Nanon, která se šťastně provdala, a s nadějí v srdci. I ta však zhasíná poté, co jí Karel napíše dopis, v němž vysvětluje svůj sňatek s jinou ženou, kvůli penězům a vysokému společenskému postavení.
V Evženiině srdci zhasíná veškerá naděje, cit, který tak dlouho chovala k muži, jenž se kvůli penězům rozhodl jít jinou cestou, však stále doutná. Nakonec vstoupí do manželství s předsedou, panem de Bonfons. Oběma jim to přinese užitek...finanční, jak jinak. Tento svazek však neobnáší nic než přátelství. Paní de Bonfons ovdověla ve třiatřiceti letech, měla osmset tisíc liber renty a byla stále krásná; tak jako bývají ženy krásné kolem čtyřicítky. Obličej klidný a pokojný, hlas mírný, způsoby prosté. I přes výši své renty žije stejně, jako kdysi žila mladá Evženie, zatápí v den, kdy bylo zvykem jejího otce poprvé rozdělat v krbu oheň. Starý dům na venkově je stále stejně šedivý jako za dnů jejího mládí. Pečlivě hromadí své příjmy, takže by lehko mohla být považována za lakomou. Není tomu tak, neboť Evženie užívá tyto peníze velmi ušlechtile, například pro dobročinné nadace, křesťanské školy a útulky pro staré lidi.
Její vznešené srdce plné citu se muselo podrobit vypočítavým lidským zájmům, které hýbaly světem...a hýbou jím dodnes.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Vrána, 21.04.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Honoré de Balzac - Evženie Grandetová (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­